George Hamilton-Gordon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
George Hamilton-Gordon
George Hamilton-Gordon

Ve funkci:
19. prosinec 1852 – 30. leden 1855
Panovník Viktorie
Předchůdce Edward Smith-Stanley
Nástupce Henry Temple

Narození 28. leden 1784

Edinburgh

Úmrtí 14. prosinec 1860
Londýn
Občanství Spojené království
Politický subjekt Konzervativní strana
Vzdělání

St John's College, Cambridge

Ocenění Člen Královské společnosti

George Hamilton-Gordon, 4. hrabě z Aberdeenu, (28. leden 178414. prosinec 1860) byl britský státník pocházející ze Skotska, člen strany Toryů, který v letech 18521855 vykonával funkci premiéra.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 28. ledna 1784 jako nejstarší syn Geroge Gordona, lorda Haddo, a jeho manželky Charlotte. Po smrti jeho rodičů (otec 1791, matka 1795) byl svěřen do péče Henryho Dundase. Studoval na škole v Harrow a poté na St John's College v Cambridgi.

Po smrti svého dědečka roku 1801 zdědil titul hraběte z Aberdeenu a procestoval celou Evropu. Po návratu do země roku 1805 se oženil s Catherine Elizabeth a v prosinci se stal zástupcem Skotska ve Sněmovně lordů.

Roku 1812 byl jmenován mimořádným velvyslancem ve Vídni, kde v říjnu 1813 podepsal mírovou dohodu mezi Británií a Rakouskem. Byl jedním ze zástupců Británie na kongresu v Chatillonu v únoru 1814 a na jednáních, která vedla k uzavření pařížské mírové smlouvy v květnu téhož roku. Po návratu do země byl jmenován vikomtem a členem tajné rady. V následujících třinácti letech zastával méně významné politické funkce.

V červnu 1828 se stal ministrem zahraničí ve Wellesleyho vládě, ale spolu s ním z důvodu nesouhlasu s reformou volebních obvodů odstoupil. Ve vládě Roberta Peela vykonával funkci ministra války a kolonií a později i ministra zahraničí. V té době přispěl k urovnání sporů se Spojenými státy americkými týkajícími se vytyčení hranic na severovýchodě a v Oregonu a pracoval na zlepšení vztahů s Francií. Spolu s Peelem rezignoval po prosazení zrušení cla na obilí. Po Peelově smrti se stal vůdčí postavou jeho následovatelů (označovaných jako peelité).

V prosinci 1852 se stal předsedou koaliční vlády vytvořené spojenectvím Whigů a stoupenců bývalého premiéra Roberta Peela. I když byly názory na volný obchod a vnitrostátní reformy stejné, postoje k zahraničí byly v rámci vlády odlišné. Na nátlak některých ministrů zapojil zemi do Krymské války na straně Osmanské říše. Tato válka ale skončila pro Británii neúspěchem. Poté co byly zveřejněny podrobnosti o chybách ve vedení tohoto válečného konfliktu John Russell rezignoval. V lednu 1855 byla vytvořena komise pro vyšetření postupu ve válce, což Gordon pochopil jako vyjádření nedůvěry a rezignoval také.

Gordon zemřel 14. prosince 1860 v Londýně a byl pohřben v rodinné hrobce u Stanmore.


V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Hamilton-Gordon, 4th Earl of Aberdeen na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]