Právník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O časopisu pojednává článek Právník (časopis).

Advokat, Engelsk advokatdräkt, Nordisk familjebok.pngAdvokat, Fransk advokatdräkt, Nordisk familjebok.png

Právník je obecné označení člověka, který získal vysokoškolské právnické vzdělání. Nejčastěji je to absolvent právnické fakulty, magisterského studijního programu Právo a právní věda, oboru Právo. Existují i bakalářské studijní programy a obory věnující se studiu práva (Aplikované právo, Veřejná správa apod.), které ovšem nepředstavují plnohodnotné právnické vzdělání, jelikož jejich absolvování nezakládá kvalifikaci k výkonu klasických právnických profesí (viz dále).

Patronem právníků je sv. Ivo.

Doktor práv[editovat | editovat zdroj]

Právník, který už získal akademický titul magistr (Mgr.), může poté získat akademický titul doktora práv (JUDr.). K tomu musí absolvovat rigorózní řízení, v němž je povinen pouze vypracovat písemnou rigorózní práci a podrobit se ústní zkoušce ze zvoleného právního oboru. Je nutné uvést, že titul doktora práv není výsledkem doktorského studia, jedná se stále o magisterskou úroveň vysokoškolského vzdělání a proto je právník s titulem Mgr. s právníkem s titulem JUDr. vzděláním rovnocenný.

Neprávnický titul doktora práv[editovat | editovat zdroj]

V období komunistického režimu byl titul doktora práv (JUDr.) znehodnocen tím, že byl udílen rovněž absolventům Vysoké školy SNB, ač neabsolvovali řádné univerzitní právnické studium. Takto udělené tituly nebyly po roce 1989 jejich nositelům odebrány a tito je tedy mohou i v současnosti dále užívat, ačkoli např. Česká advokátní komora je za právnické vzdělání, potřebné pro výkon povolání advokáta, neuznává.[1]

Takový přístup, kdy je nutno pro možnost výkonu profese advokáta absolvovat skutečnou právnickou fakultu, pak jako správný potvrdil i Ústavní soud.[2] Stejné stanovisko ve vztahu vůči absolventům Policejní akademie zastává ve své judikatuře také Nejvyšší soud.[3]

Právnické profese a další uplatnění[editovat | editovat zdroj]

Magisterské vzdělání ve studijním programu Právo a právní věda, oboru Právo, je základním předpokladem pro výkon klasických právnických profesí,[4] v České republice jimi jsou:

Uplatnění jako právník je však možné najít i u policie, v různých správních, krajských nebo obecních úřadech nebo u zejména větších podnikatelů (v tomto případě jde o tzv. podnikového právníka).

Právníky jsou ale také osoby, které se na výkon klasického právnického povolání teprve připravují, jako je tomu u advokátního, notářského nebo exekutorského koncipienta či justičního nebo právního čekatele, případně jsou zde odbornými asistenty, jako je např. asistent soudce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bulletin advokacie z roku 1995, str. 40-41, dostupné online
  2. Nález Ústavního soudu ze dne ze dne 13. 9. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 7/95, dostupné online
  3. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 32 Cdo 583/2010, dostupné online
  4. Stanovisko Ministerstva spravedlnosti k interpretaci právní úpravy kvalifikačního předpokladu vysokoškolského právnického vzdělání pro přístup k právnickým profesím [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 2014-04-06]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]