Ivo Bretaňský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
SV. Ivo Bretaňský
{{{název}}}
Narození 1253 v Minihy-Tréguieru
Úmrtí 19. května 1303
Svátek 19. května
Uctíván církvemi římskokatolická církev
Patronem advokátů Bretaně, soudců, notářů, farářů a chudých

Ivo Bretaňský, také Ivo Hélory (francouzsky Yves Hélory de Kermartin nebo Yves de Tréguier, 17. října 1253, Minihy-Tréguier19. května 1303 tamtéž) byl církevní soudce a obhájce. Ve 14. století byl prohlášen za svatého papežem Klementem VI.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval na proslulých teologických školách v Orleánsu i v Paříži. Díky svým znalostem se stal církevním soudcem již ve velmi mladém věku. Své povolání však vykonával svědomitě. Byl velmi pokorný a oplýval křesťanskou láskou.[zdroj?] Brzy si jeho kvalit všiml biskup z Tréguier a chtěl ho do svých služeb. Ivo tedy přijal kněžské svěcení a stal se biskupovým právníkem. Obhajoval hlavně chudé, protože ti si právníka nemohli dovolit. Ve svém panském domě brzy vybudoval sirotčinec, nemocnici, útulek a jídelnu pro chudé. Sám světec spával na zemi. Při tomto velkém vypětí brzy onemocněl a byl upoután na lůžko. Když už tedy nemohl pomáhat chudým hmotně, pomáhal jim duchovně a 19. května 1303 zemřel.

Socha sv. Iva na Karlově mostě v Praze

Je patronem Bretaně, soudců, advokátů, notářů, farářů, soustružníků, chudých, sirotků a opuštěných dětí. Pomocník při soudních sporech.[1] Zobrazován bývá v soudcovském taláru se svitky v ruce a provazem, obklopen chudými.

Tento světec má svoji sochu i na pražském Karlově mostě,[2] jejímž autorem je Matyáš Bernard Braun. Socha byla vytvořena roku 1708 na zakázku právnické fakulty, jejímž je Ivo Bretaňský patronem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivo of Kermartin ve Wikimedia Commons

  1. [1] Portréty některých světců a částečně jejich matek
  2. [2] Sv. Ivo