Talár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Talár je zvláštní splývavé roucho sahající až ke kotníkům (lat. talus = kotník). Používá se mj. jako liturgické roucho ve většině evangelických církví, jako obřadní roucho při akademických slavnostech (např. promoce) nebo jako služební či stavovský oděv soudců, státních zástupců a advokátů.

Taláry v české justici[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Soudcovský talár od roku 1897

Soudci a státní zástupci nosili při všech soudních jednáních tzv. roucho úřední, které se skládalo z černého taláru a z černého baretu, ten se ale nasazoval na hlavu jen při vyhlašování rozsudku, nebo pokud byl někdo brán do přísahy. Samotné zdobení bylo u soudců provedeno fialovým sametem a rozlišovalo se na šest tříd, podle toho v jaké funkci daný soudce působil (předseda, místopředseda a předsedové senátů nejvyššího soudu a předsedové vrchních zemských soudů nosili kromě sametu i hermelín).[1] Odlišnou barvu zdobení svých talárů pak měli soudci nejvyššího správního soudu (tmavě zelenou)[2] a státní zástupci (světle červenou). Od roku 1927 byl na taláru navíc umístěn odznak s malým státním znakem, starořímskými fasces a lipovými lístky.[3]

Advokáti úřední oděv používali mezi lety 1904 až 1948, kdy jim bylo přiznáno oprávnění ho nosit. Byl tehdy celočerný, neboť talár byl zdoben černým sametem. Obdobně jako soudci měli baret nasazovat na hlavu jen při vyhlašování rozsudku, nebo pokud byli bráni do přísahy.[4]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Soudci nosí talár s fialovým lemováním[5] (soudci Nejvyššího soudu s modrým[6]), státní zástupci s tmavě červeným[7] a advokáti se světle modrým.[8] Zatímco ale soudci a státní zástupci ho nosí povinně při každém soudním jednání, advokáti jen v trestních věcech a u Nejvyššího soudu, Nejvyššího správní soudu a Ústavního soudu.[9]

Povinnost nosit talár byla zavedena pro advokáty teprve roku 2009 a byla i proto jako nezvyklá novinka předmětem ústavní stížnosti ze strany jednoho z nespokojených advokátů, ale ta byla neúspěšná. Podle Ústavního soudu bylo znovuzavedení advokátského taláru především návratem k dlouhodobé tradici, přetržené událostmi roku 1948, kdy byl advokátům talár v souvislosti se „zlidověním soudnictví“ odňat. Navíc, „maje pak tuto uniformu či dres na sobě, každý její nositel spíše pocítí význam okamžiku, pro který si talár oblékl a své úlohy při něm, jakož i cti profese, k níž přísluší a kterou reprezentuje“. Proto povinnost nosit talár při úkonech, které to svým významem odůvodňují, „souvisí i s hodnotami skrytějšími a svým významem pouhý vnější efekt daleko přesahujícími“.[10]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nařízení ministerstva práv č. 187/1897 ř. z., kterým se zavádí pro soudcovské úředníky a pro úředníky státních zastupitelstev, jakož i pro odborné soudce laiky úřední roucho, vztažmo upravuje se pro soudní úředníky nošení stejnokroje. Dostupné online.
  2. Nařízení veškerého ministerstva č. 202/1909 ř. z., jímž se zavádí úřední roucho pro soudcovské úředníky správního dvoru soudního. Dostupné online.
  3. Vládní nařízení č. 25/1927 Sb., kterým se určuje, při kterých příležitostech jsou soudci povinni nositi úřední oděv a jímž se vydávají bližší předpisy o jeho úpravě. Dostupné online.
  4. Nařízení ministerstva práv č. 59/1904 ř. z., jímž dovoluje se advokátům, kandidátům advokacie a obhájcům nositi roucho úřední. Dostupné online.
  5. Příloha č. 10 instrukce Ministerstva spravedlnosti č. j. 505/2001-Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy. Dostupné online.
  6. Příloha č. 4 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu. Dostupné online.
  7. Příloha č. 4 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 7/2004, jímž se vydává kancelářský řád státního zastupitelství. Dostupné online.
  8. Příloha usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 8. června 2010, č. 4/2010, kterým se stanoví vzhled stavovského oděvu advokáta. Dostupné online.
  9. § 17a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Dostupné online.
  10. Usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 1. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2457/09. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]