Matyáš Bernard Braun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Busta M. B. Brauna na náměstí v Jaroměři

Matyáš Bernard Braun (německy Matthias Bernhard Braun; 24. února 1684, Sautens u Innsbrucku15. února 1738, Praha) byl rakouský sochař a řezbář působící převážně v Čechách. Je zařazován mezi nejvýznamnější představitele českého vrcholně barokního sochařství.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako páté dítě Jakuba Brauna a jeho ženy Magdalény, rozené Neureutrové. Sochařské umění studoval v Salcburku. Po studiích cestoval po Itálii, kde navštívil mj. Benátky, Bolognu a Řím. Jeho práce nesou od té doby stopy benátské sochařské školy 17. století a jsou ovlivněny také díly Gian Lorenza Berniniho či Michelangela Buonarrotiho.

Před rokem 1710 založil v Praze vlastní dílnu. Do pražského sochařského cechu vstoupil mistrovským dílem sousoší snu slepé cisterciačky sv. Luitgardy na Karlově mostě z r. 1710. Zejména díky tomuto dílu získal v Čechách značnou popularitu a velké množství zakázek. Během následujících patnácti let se z jeho dílny stala největší sochařská dílna v Praze s největšími zisky a šesti tovaryši. Braun ovšem onemocněl souchotinami, a tak vlastní těžkou sochařskou práci vykonávali jeho zaměstnanci, zatímco on se soustředil na tvorbu modelů a návrhů.

Kopie Braunova Snu svaté Luitgardy na Karlově mostě. Originál sochy, dnes uložený v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti patří k nejznámějším a nejcennějším dílům českého baroka.

V Praze brzy zdomácněl, oženil se a spolupracoval s mnoha dalšími umělci (malíř Jan Kryštof Liška , architekt a stavitel František Maxmilian Kaňka a Jan Fischer z Erlachu). Jeho význačným mecenášem byl hrabě František Antonín Špork, pro něhož vytvořil jak proslulé skulptury Ctností a Neřestí před špitálem v Kuksu, tak také skulptury v přilehlém přírodním areálu zvaném Betlém.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Čechy (mimo Prahu)[editovat | editovat zdroj]

Praha[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Neumann, Jaromír: Český barok. Praha: Odeon 1968, 2.vyd. 1975
  • Poche, Emanuel: Matyáš Bernard Braun, sochař českého baroka a jeho dílna. Praha: Odeon 1986
  • Blažíček, Oldřich J.: Sochařství vrcholného baroka v Čechách, v: Dějiny českého výtvarného umění, díl II/2. Praha 1989
  • Kořán, Ivo: Karlův most. Praha: Odeon 1989.
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 49.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 70–71.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra–Brum. Praha : Libri, 2007. 110–224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 144–146.  
  • Hoferica, Jiljé: 3× Mathias Bernard Braun. Praha 2012
  • Hoferica Jilji: Mathias Braun a Georg Patzak. Praha 2013

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu