Sloup v Čechách

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sloup v Čechách
Pohled na obec z vyhlídky Na Stráži

Pohled na obec z vyhlídky Na Stráži

Sloup v Čechách – znak Sloup v Čechách – vlajka

znakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0511 562050
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4): Česká Lípa (CZ0511)
obec s rozšířenou působností: Nový Bor
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 5,77 km²
počet obyvatel: 693 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka: 50° 44′ 33″ s. š.
zeměpisná délka: 14° 35′ 25″ v. d.
nadmořská výška: 292 m
PSČ: 471 52
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Komenského 236
47152 Sloup v Čechách
starosta / starostka: Jaromír Studnička
Oficiální web: http://www.obecsloupvcechach.cz
E-mail: ousloup@mybox.cz
Sloup v Čechách na mapě
Sloup v Čechách
Red pog.png
Sloup v Čechách
Sloup v Čechách, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Sloup v Čechách (německy Bürgstein) se nachází v okrese Česká Lípa, kraj Liberecký. Díky zdejšímu skalnímu hradu, koupališti a sousedícím Lužickým horám patří k oblíbeným cílům turistů. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 693 obyvatel.

Obsah

[editovat] Historie

První zachovalá zmínka o obci pochází z roku 1318. Tehdy zde vedla obchodní stezka z Prahy do Žitavy a z roku 1324 je první záznam o existenci strážního hradu u obce. Je však pravděpodobné, že je o 30 let starší. V první čtvrtině 14. století kraj od Žitavy přes Lužické hory až na Českolipsko patřil Ronovcům, Chvalovi z Lipé a jeho synům. Syn Chval se nechal psát po roce 1290 jako Čeněk z Ojvína a zřejmě on využil skálu v Sloupu připomínající Ojvín ke stavbě hradu. Vesnice pod hradem byla roku 1352 psána jako farní. Od roku 1400 patřila ves Hynkovi Hlaváčovi z Dubé, který ji i s okolím roku 1412 prodal za 200 kop grošů šlechtici Hanušovi Welfovi z Varnsdorfu. Husitské války Sloup přežil bez újmy.[1]

Později po husitských válkách získal sloupské panství loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna. Podnikal odtud loupeživé nájezdy na okolí i do Saska a Lužické vojsko mu v odvetě v letech 1444 a 1445 hrad zbořilo.[2] Mikeš jej později obnovil a loupil dál, v roce 1455 jej předal synům. V lednu 1471 ho i s podhradím koupili Berkové z Dubé[3].

V roce 1595 Adam Berka z Dubé ve vsi postavil panský dům, Berkovský zámek, k obývání daleko pohodlnější než zdejší hrad. Během třicetileté války roku 1639 hrad oblehlo vojsko švédského generála Banera, dobylo jej a vypálilo. Obnoven již nebyl. O 50 let později byla ve skále u hradu vyhloubena poustevna.

Obec se začala rozvíjet po roce 1726, kdy panství převzal hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský. Nechal zde postavit v letech 1730 - 1733 zámek v barokním slohu, který rod Kinských později stále upravoval. Roku 1779 zde hostili císaře Josefa II a koncem července 1822 i arcivévodu Františka Karla. U něj je zámecký park s kašnou a vodotryskem. Po znárodnění majetku Němců byla v zámku zřízena ozdravovna pro děti z Prahy, sloužil i jako škola v přírodě a ústav sociální péče. Pak se zde usídlil Domov důchodců[3][2]

V 19. století se stává Sloup oblíbeným letoviskem a také zde vznikla řada spolků, např. Horský a zkrášlovací, či Tělocvičný a Divadelní.

V roce 1921 bylo u obce vytvořeno lesní kamenné divadlo, kde svou mateřskou scénu nalezl divadelní spolek Sloup. V letech 1957 až 1959 bylo znovu upraveno, po roce 1960 bylo zapomenuté pozvolna devastováno. Až v roce 2004 byl areál opraven a uveden opět do divadelního provozu.[3]. V roce 1995 byl Sloup v Čechách vyhlášen vesnickou památkovou zónou.

[editovat] Znak a prapor obce

Návrh znaku i praporu zpracoval Miloslav Sovadina a Heraldická komise při Státním okresním archivu v České Lípě. V lednu 1993 návrhy projednalo Obecní zastupitelstvo, v květnu 1998 jej posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR (prodleva kvůli nedostatečně odůvodněnému návrhu) a 18. června 1998 jej obci předseda Poslanecké sněmovny udělil. [4]

[editovat] Koupaliště

V roce 1905 bylo na okraji obce z Radvaneckého rybníka vytvořeno přírodní koupaliště, na břehu fungovala restaurace, půjčovna loděk, byla zde plavecká škola. V období mezi světovými válkami se areál nazýval Vlaštovčím jezerem (Schwalbensee), protože zde hnízdící břehule Němci nazývali břehovými vlaštovkami. Po roce 1945 zůstalo koupaliště v provozu a byl u něj postaven kemp i s chatkami.

V roce 1989 byl kemp veden jako veřejné tábořiště Na koupališti, provozovaný Okresním podnikem služeb, závod 06, Nový Bor. Rozloha oploceného areálu byla 80 000 m2, provozováno sociální zařízení, půjčovna loděk, restaurace Jednoty III. cenové skupiny, další kiosky s občerstvením, byl zde povolen tehdy i windsurfing.[5]

[editovat] Pamětihodnosti

[editovat] Doprava, turistika

Do obce zajíždí řada autobusových linek ČSAD Česká Lípa, železniční trať s nádražím je nejblíže v Novém Boru 4 km daleko. Přes obec vede mezinárodní červeně značená turistická trasa pro pěší E10 z České Lípy i trasa značená modře. Vedou zde cyklotrasy 3062 a 3066.[7] Obec si vybudovala vlastní vyhlídkový okruh obcí a po přilehlých památkách.

[editovat] Sport

Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v III. třídě okresu Česká Lípa na 4. místě čtrnáctičlenné tabulky. [8]

[editovat] Slavní rodáci


[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6 : REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Skalní hrad Sloup, s. 161.  
  2. a b PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 23.  
  3. a b c d RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.] : KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Sloup v Čechách, s. 153.  
  4. KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska, 2002, roč. 11, s. 246. ISSN 1211-9172.  
  5. HOSNEDL, Jiří; HOSNEDLOVÁ, Marie; ADAMEC, Ing. Vladimír. Kempink v Československu. Praha : Olympia, 1990 (3. vydání). ISBN 80-7033-018-X. Kapitola Sloup, s. 173.  
  6. a b Českolipsko a Máchův kraj. Děčín : Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Česká Lípa a okolí, s. 21.  
  7. Mapa Lužické hory. Praha : Kartografie a.s., 2009. ISBN 978-80-7393-002-8.  
  8. Radek Valenta. Konečná tabulka III.třídy 2010/2011. Českolipský deník, červen 2011, roč. 18, čís. 22.června, s. 15. ISSN 1214-8462.  

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Města, městys a obce okresu Česká Lípa

BezdězBlatceBlíževedlyBohaticeBrništěCvikovČeská LípaDoksyDubáDubniceHamr na JezeřeHolanyHorní LibchavaHorní PoliceChlumChotoviceJestřebíKamenický ŠenovKozlyKravařeKrompachKunratice u CvikovaKvítkovLukaMařeniceMimoňNoviny pod RalskemNový BorNový OldřichovOknaOkrouhláPertoltice pod RalskemPolevskoProvodínPryskRadvanecRalskoSkalice u České LípySkalka u DoksSloup v ČecháchSlunečnáSosnováStráž pod RalskemStružniceStvolínkySvojkovSvorTachovTuhaňVeleniceVelký ValtinovVolfarticeVrchovanyZahrádkyZákupyŽandovŽdírec

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích