Žitava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o německém městě v saské části Horní Lužice. Další významy jsou uvedeny v článku Žitava (rozcestník).
Žitava
Zittau
Zittau-06.IV.07-151.jpg
Žitava – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 242 m n. m.
stát: Německo Německo
Spolková země: Sasko Sasko
okres: Zhořelec
Žitava na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 66,74 km²
počet obyvatel: 29 361 (2007-12-31)
hustota zalidnění: 440 obyv. / km²
správa
starosta: Arnd Voigt
oficiální web: http://www.zittau.eu
telefonní předvolba: 03583
PSČ: 02763

Žitava (něm. Zittau, polsky Żytawa, lužickosrbsky Žitawa) je město v Německu, v saské části Horní Lužice, v zemském okrese Zhořelec.

Poloha a charakter města[editovat | editovat zdroj]

Žitava leží severozápadně od česko-německo-polského trojmezí. To též leží poblíž soutoku Mandavy a Lužické Nisy. Město mělo k 1. červenci 2005 25 717 obyvatel. Je sídlem zemského okresu Zhořelec. Na polském břehu Lužické Nisy leží bývalá část Žitavy Großporitsch (Porajów).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Žitava v roce 1647

V letech 12321237 byl v sousedním Budyšíně kastelánem hradu Jindřich z rodu Ronovců. Využil této doby a společně se svým bratrem Častolovem a za pomoci českého panovníka Václava I. získal zdejší území zahrnující hrad i s osadou. V listinách byli pak psáni s přídomkem de Sitavia.

Již zanedlouho po první písemné zmínce v roce 1238 roku 1255 Přemysl Otakar II. navštívil Žitavu a propůjčil mu městská práva. V roce 1248 je uváděn jako purkrabí ze Žitavy již zmíněný Jindřich z Ronovců. Kolem roku 1263 se oba Ronovci ze Žitavy stahují a území převzal král. Některé statky v okolí si ovšem Ronovci podrželi i nadále.

Po roce 1260 se Žitava stala rychle rostoucím významným královským městem. Byla zde založena mincovna a město bylo postupně opevňováno. V roce 1283 bylo město a velká část severních Čech zastaveny nakrátko braniborskému knížeti markraběti Otovi IV. Zástavu král Rudolf I. zrušil a území sám převzal. V letech 12911300 se zde konalo několik schůzek státníků. V roce 1310 se do Žitavy vrací potomek Ronovců v osobě Jindřicha z Lipé. V roce 1319 pak Žitavsko vyměnil s králem Janem Lucemburským za statky na Moravě.

V roce 1390 úřad žitavských fojtů zastávali jiní z klinštejnské větve někdejších Ronovců, Anselm a Předbor z Ronova.[1].

Novější události[editovat | editovat zdroj]

V roce 1879 zde existující žitavský přírodovědný spolek Globus nechal postavit na vrcholu Hvozdu vyhlídkovou věž a v roce 1891 kamennou rozhlednu.[2]

Na počátku 20. století bylo město železniční křižovatkou. Leželo na dráze Drážďany-Liberec, tratě vedly i do Zhořelce, Varnsdorfu, Frýdlantu v Čechách a Ojvína/Jonsdorfu (k plánovanému prodloužení tratě až do Mimoně nedošlo).

Žitava zažila značný úbytek obyvatelstva, v roce 1950 zde žilo skoro 47 tisíc obyvatel, poté však poklesl až na dnešních 25 tisíc. Na začátku 21. století počet obyvatel stagnuje.

Na místě někdejších hradeb je dnes Zelený okruh (Grüner Ring), umělecké urbanistické dílo, vybudované na přelomu 19. a 20. století. Tvoří jej parky, občanská výstavba, vily a památníky. Žitavská úzkorozchodná dráha ve směru do Frýdlantu byla sice v celé délce zrušena, do Lužických hor však i nadále turisty dopravují vlaky tažené parními lokomotivami.

Kultura a vzdělanost[editovat | editovat zdroj]

V Žitavě je Divadlo Gerharta Hauptmanna, které je nositelem více než dvousetleté žitavské divadelní historie. Kromě něj jsou tu také dvě vysoké školy, Hochschule Zittau/Görlitz a Internationales Hochschulinstitut Technické univerzity Drážďany a jedna mezinárodní akademická síť, Univerzita Nisa. Na obou vysokých školách studuje přes 4 000 studentů.

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Umění a architektura[editovat | editovat zdroj]

  • Velký žitavský postní závěs (1472)
  • Kostel sv. Kříže
  • Schinkelův pomník
  • Náměstí s radnicí (1845)
  • Řeznická bašta s květinovými hodinami
  • Konírna-Stará solnice z roku 1511
  • Malý žitavský postní závěs (1573)
  • Bývalý františkánský klášter
  • Vzácné pískovcové kašny

Kultura a volný čas[editovat | editovat zdroj]

  • Žitavská kulturní stezka z roku 1914
  • Divadlo Gerharda Hauptmanna v Žitavě
  • Zoologická zahrada a zábavní park ve Weinaupark
  • Západní park s jezerem Olbersdorfer See

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Zittau ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipsko, 2007. ISBN 80-901955-2-0. Kapitola Ronovci, s. 12-14.  
  2. RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1 : KMa s. r. o.,, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Hvozd, s. 44.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Města a obce zemského okresu Zhořelec

Bad Muskau (Mužakow) | Beiersdorf | Bernstadt a. d. Eigen | Berthelsdorf | Bertsdorf-Hörnitz | Boxberg/O.L. (Hamor) | Dürrhennersdorf | Ebersbach-Neugersdorf | Eibau | Gablenz (Jabłońc) | Görlitz | Groß Düben (Dźěwin) | Großschönau | Großschweidnitz | Hähnichen | Hainewalde | Herrnhut | Hohendubrau (Wysoka Dubrawa) | Horka | Jonsdorf | Kodersdorf | Königshain | Krauschwitz (Krušwica) | Kreba-Neudorf (Chrjebja-Nowa Wjes) | Lawalde | Leutersdorf | Löbau | Markersdorf | Mittelherwigsdorf | Mücka (Mikow) | Neißeaue | Neusalza-Spremberg | Niedercunnersdorf | Niesky | Obercunnersdorf | Oderwitz | Olbersdorf | Oppach | Ostritz | Oybin | Quitzdorf am See | Reichenbach/O.L. | Rietschen (Rěčicy) | Rosenbach | Rothenburg/O.L. | Schleife (Slepo) | Schönau-Berzdorf auf dem Eigen | Schönbach | Schöpstal | Seifhennersdorf | Sohland a. Rotstein | Trebendorf (Trjebin) | Vierkirchen | Waldhufen | Weißkeißel (Wuskidź) | Weißwasser/Oberlausitz (Běła Woda) | Zittau