Hvozd (Lužické hory)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hvozd

Vrchol hory Hvozd v Lužických horách z cesty k hraničnímu přechodu Jánské kameny

Vrchol 750 m n. m.
Prominence 235 m
Izolace 6,2 km → Luž
Poznámka rozhledna (již v Německu)

Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Německo Německo
Pohoří Lužické hory / Lužický hřbet / Hvozdský hřbet / Sokolský hřbet
Souřadnice 50°49′21″ s. š., 14°43′36″ v. d.
Hvozd
Fire.svg
Hvozd
Hornina Znělec
Povodí Labe, Lužická Nisa

Hvozd (německy Hochwald) je výrazný znělcový hřbet (749,3 m) se dvěma vrcholy v Lužických horách na hranicích s Německem. Je pátým nejvyšším vrcholem Lužických hor. Na vrcholu jsou dvě restaurace.

O hoře[editovat | editovat zdroj]

Hora Hvozd je na hranicích mezi Českou republikou a Německem. Má dva vrcholy, přes jižní vyšší vede státní hranice. Nižší vrchol je na německé straně. Hora je porostlá smrkovým lesem, v němž se vyskytuje i borovice, modřín, bříza. Les ve vrcholových partiích utrpěl emisemi. Hřbet Lužických hor s Hvozdem tvoří zároveň rozvodí.

Dvojvrchol je v geomorfologickém členění veden v Lužickém hřbetu (IVA-2A), jeho okrsku Hvozdský hřet (IVA-2A-b).

Po administrativním přesunu obce Mařenice v Podještědí pod okres Liberec je v libereckém okrese i vrchol Hvozdu.

Rozhledna a restaurace[editovat | editovat zdroj]

Již v roce 1787 si žitavští občané vybudovali k vrcholu hory schodiště, které zčásti slouží dodnes. V roce 1834 byl na vrcholové plošině postaven velký kříž a v roce 1853 na německé straně postavil pan Marx z Oybinu první hostinec. Když podlehl 1. srpna 1877 požáru, byl postaven v témže roce majitelem hostinec nový, tentokrát na české straně. Roku 1879 byla na vrchu, přímo na hraniční čáře postavena přírodovědným spolkem Globus ze Žitavy dřevěná rozhledna vysoká 10 metrů. Pojmenovali ji Karolinina rozhledna.[1]

O dalších 10 let později na německé straně hory byla postavena turistická chata s restaurací i možností ubytování, která turistům slouží dodnes.[2] Má tu kuriozitu, že přes její terasu vede státní hranice, takže návštěvník může sedět u stolu, kterým prochází státní hranice (viz foto). Terasa je vyhlídkovou plošinou, místem dalekého rozhledu. Restaurace na české straně vyhořela v roce 1946 a zachovaly se z ní jen zbytky sklepů.

Na severním vrcholu, na německé straně již zmíněný spolek postavil místo rozhledny dřevěné o kus dál kamennou. Je vysoká 25 metrů[3], vzhledem dvojče rozhledny na Jedlové a byla otevřena slavnostně přesně o rok později než rozhledna na Jedlové (14. září 1892).

Rozcestník Na šestce

Na Šestce[editovat | editovat zdroj]

V sedle mezi Hvozdem a vrcholem Sokol je v lese samota, kdysi lesovna, v níž se scházeli myslivci z okolí ke sportovní střelbě. Později bylo stavení upraveno jako výletní restaurace, která sloužila po roce 1980 Lidovým milicím. Název Na Šestce měla podle čísla lesnického oddělení.[1]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Z Krompachu je na vrchol 2 km daleko[3] a vede tam z Krompachu i červená turisticky značená cesta. Od Hvozdu pak pokračuje do Petrovic přes zmíněnou samotu Na Šestce.[4] Žlutě značená cesta od Babiččina odpočinku vede na vyhlídkovou plošinu jižního vrcholu. Pohodlný výstup je z německé strany od Hainu.[2]

Pohled od restaurace na vrcholu Hvozdu na rozhlednu. V levé části obrázku se nachází hraniční patník (hranice prochází středem stolu)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1 : KMa s. r. o.,, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Hvozd, s. 44.  
  2. a b HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1 : Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Vývoj turistiky, s. 9.  
  3. a b PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 26.  
  4. Mapa Lužické hory. Praha : Kartografie a.s., 2009. ISBN 978-80-7393-002-8.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Hochwald (Hvozd) ve Wikimedia Commons