Lodžie
Slovo lodžie (z it loggia – sloupová chodba, loubí) je zastropený prostor v budově otevřený navenek do exteriéru a oddělený jen sloupy, arkádami, kolonádou nebo zábradlím. Na rozdíl od balkonu nevystupuje ven z obvodové zdi. V tomto smyslu je malá lodžie běžná v současných obytných domech, včetně panelových.
V historické architektuře [editovat]
Lodžie může znamenat sloupovou chodbu či chodbovitý prostor otevřený do exteriéru arkádou či arkádami, případně i podloubí. Je to útvar typický pro italskou pozdně gotickou a renesanční architekturu. Nejznámější z je ještě gotická Loggia dei Lanzi ve Florencii.
Klasická lodžie může být i libovolně vysoko v patře, ve středoevropské renesanční a barokní zámecké a palácové architektuře se však slovo lodžie často používá pro velké prostory v úrovni země otevřené arkádami do zahrady. Tato forma lodžie se někdy také nazývá "sala terrena", doslova "přízemní sál". V podstatě jde o velkou místnost z jedné strany otevřenou rozměrnými otvory arkády (často třemi) do zahrady a umožňující opticky i komunikačně propojit zámecký či palácový interiér s exteriérem zahrady.
