Jičín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jičín
Valdštejnovo náměstí v Jičíně

Valdštejnovo náměstí v Jičíně

znak obce Jičínvlajka obce Jičínznakvlajka
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0522 572659
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4): Jičín (CZ0522)
obec s rozšířenou působností: Jičín
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 24,93 km²
počet obyvatel: 16 576 (1. 1. 2012[1])
zeměpisné souřadnice: 50° 26′ 13″ s. š., 15° 21′ 6″ v. d.
nadmořská výška: 287 m
PSČ: 506 01
zákl. sídelní jednotky: 28
části obce: 11
katastrální území: 4
adresa městského úřadu: Městský úřad Jičín
Žižkovo nám. 18
50647 Jičín
starosta / starostka: MVDr. Jiří Liška
Oficiální web: http://www.jicin.cz
Ofic. web MÚ: http://www.mujicin.cz
E-mail: posta@mujicin.cz

Jičín
Red pog.png
Jičín
Jičín, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Jičín (německy Jitschin) je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Jičínské pahorkatině na řece Cidlině. Město má rozlohu 2 493 ha a v roce 2011 zde žilo přes 16 tisíc obyvatel.

S Jičínem je spojen především Albrecht z Valdštejna, velitel císařských vojsk za třicetileté války, který v Jičíně jako frýdlantský vévoda provedl rozsáhlou přestavbu, a loupežník Rumcajs, který v pohádkách Václava Čtvrtka a Radka Pilaře sídlil ve fiktivním lese Řáholci.

Pro množství historických památek, od gotických až po prvorepublikové, stejně tak pro polohu v Českém ráji, bývá Jičín turisticky velmi vyhledávaným místem a bývá považován za jedno z nejkrásnějších měst České republiky.

Obsah

Historie[editovat]

Na území dnešního Jičína a v jeho okolí je zaznamenáno osídlení již v mladší době kamenné. V době římské zde žili Keltové, kteří zanechali šperky, nástroje a další předměty, které lze mimo jiné zhlédnout v jičínském muzeu. Po nich osídlili oblast Slované, rod Slavníkovců - ti byli vyvražděni roku 995.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1293 z listu Guty Habsburské, manželky Václava II., jednalo se o královské město. V této době se ve městě rozvinuly obchod a řemeslnictví, byly postaveny první gotické stavby, jako kostel sv. Ignáce. Roku 1337 prodává český král Jan Lucemburský město šlechtickému rodu Vartenberků, kteří zakládali v okolí města nové vsi a zasloužili se o jeho další rozvoj. V době renesance vládli městu Trčkové z Lípy - za jejich vlády byla vystavěna Valdická brána. Dále pak město vlastnili Smiřičtí, ti se zase zasloužili o výstavbu jičínského zámku. Po bitvě na Bílé hoře si Jičín za svoje sídlo vybral Albrecht z Valdštejna, který pozval italské architekty, kteří dále město zvelebili - například barokním kostelem sv. Jakuba.[2] Po vévodově smrti byl Jičín vypleněn švédskými i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek českých zemí byl násilně rekatolizován. Působili zde jezuité, kteří založili jezuitskou kolej. Působil zde Bohuslav Balbín. Jičín se později stal jedním z center českého národního obrození, na zdejším gymnáziu například učil František Ladislav Rieger. Na konci 19. století zde vznikl závod Agrostroj, který byl velmi úspěšný za první republiky i za socialismu a v omezené míře funguje dodnes. V roce 1866 se městem přehnala Prusko-rakouská válka. Na počátku 20. století zde profesor Tomáš Garrigue Masaryk uskutečnil několik cyklů přednášek v tzv. univerzitních kursech jičínských z nichž některé vyšly i knižně (např.: Národnostní filosofie doby novější, Jičín 1905). Během první československé republiky zažilo město další rozkvět, vznikla například vilová čtvrť Čeřovka. Působili zde architekt Čeněk Musil či spisovatel Václav Čtvrtek. Roku 1939 bylo město stejně jako zbytek okleštěných českých zemí obsazeno německými vojsky a stal se hlavním městem okresu „Jitschin“. Po roce 1946 došlo k znárodňování velkých závodů. V roce 1968 obsadili město vojska zemí Varšavské smlouvy a polští vojáci zastřelili na křižovatce Na Letné muže a ženu, dnes tuto událost na místě připomíná pomník. Velkou základnu měla sovětská vojska až do roku 1991 v jezuitské koleji, čímž přispěla k její devastaci. Po roce 1989 došlo k privatizaci státních společností. Ve městě také vznikla nová průmyslová zóna.
V letech 1994-2002 byl starostou Jičína pozdější senátor MVDr. Jiří Liška. Roku 2012 byl po odvolání předchozího starosty[3] (2002-2012) znovuzvolen[4].

Ekonomika[editovat]

Město Jičín těží především z turismu a průmyslu. Továrny zde mají společnosti jako Ronal, Continental, AEG nebo SpofaDental v menší míře stále vyrábí nástupce Agrostroje, AGS, což je nyní Seco GROUP. Probíhá rekonstrukce města – opravy památek (včetně Valdštejnova náměstí,[5] chodníků, silnic či panelových domů z převážně 80. let 20. století, naplánována je rozsáhlá přeměna veřejné dopravy (přesun autobusového nádraží, rekonstrukce vlakového nádraží). Město též postavilo bazénový komplex na místě plovárny ze 20. let u rybníku Kníže [6].

Nevyřešený nebo nedořešený je stále problém několika chátrajících objektů, především jezuitské koleje[7][8], kasáren[9][10] a Hotelu Start [11] (ten vlastní soukromá společnost).

Pamětihodnosti[editovat]

Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Jičíně.

Členění města[editovat]

Katastrální území Jičína

Město se v současnosti skládá z 11 místních částí na 4 katastrálních územích

Základní sídelní jednotky[editovat]

Čeřovka, Dvorce, Holínské Předměstí, Hradecké Předměstí, Jarošov, Jičín-Staré Město, Moravčice, Na vrchách, Nové Město, Pod Šibeňákem, Pod zámkem, Popovice, Porák, Pražské Předměstí, Robousy

Správní území[editovat]

Související informace naleznete v článcích Okres Jičín a Obvod obce s rozšířenou působností Jičín.

Jičín je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Jičín se skládá ze 111 obcí, ORP ze 77 obcí.

Osobnosti[editovat]

Podobné názvy[editovat]

Partnerská města[editovat]

Odkazy[editovat]

Reference[editovat]

  1. ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. ↑ Podrobněji viz KOVÁŘ, Martin. Valdštejnův Jičín: Architektonický rozvoj města v letech 1621-1634. Historický obzor, 2000, 11 (1/2), s. 2-8. ISSN 1210-6097.
  3. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/183764-krize-v-jicine-vyvrcholila-starosta-pus-odvolan/
  4. ↑ http://www.mediafax.cz/regiony/4099428-Jicin-ma-noveho-starostu-Jiriho-Lisku-z-ODS
  5. ↑ http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=827129&p1=28715
  6. ↑ http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=520742&p1=28715
  7. ↑ http://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jezuitska-kolej-speje-do-zahuby-20120629.html
  8. ↑ http://www.jicinsko.cz/landscape/jezuitska-kolej-jicin-soucas-foto.htm
  9. ↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/kralovehradecky/clanek.phtml?id=718891
  10. ↑ http://www.mujicin.cz/realizace-projektu/ds-29479
  11. ↑ http://hradec.idnes.cz/zabedneny-start-ma-byt-uz-brzy-nejluxusnejsim-hotelem-v-ceskem-raji-1g3-/hradec-zpravy.aspx?c=A120210_1730767_hradec-zpravy_klu

Související články[editovat]

Externí odkazy[editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Jičín
Město Jičín

Dvorce • Holínské Předměstí • Moravčice • Nové Město • Popovice • Pražské Předměstí • Robousy • Sedličky • Soudná • Staré Město • Valdické Předměstí
Města, městyse a obce okresu Jičín
Bačalky • Bašnice • Běchary • Bílsko u Hořic • Boháňka • Borek • Brada-Rybníček • Březina • Bříšťany • Budčeves • Bukvice • Butoves • Bystřice • Cerekvice nad Bystřicí • Červená Třemešná • Češov • Dětenice • Dílce • Dobrá Voda u Hořic • Dolní Lochov • Dřevěnice • Holín • Holovousy • Hořice • Cholenice • Chomutice • Choteč • Chyjice • Jeřice • Jičín • Jičíněves • Jinolice • Kacákova Lhota • Kbelnice • Kněžnice • Konecchlumí • Kopidlno • Kostelec • Kovač • Kozojedy • Kyje • Lázně Bělohrad • Libáň • Libošovice • Libuň • Lískovice • Lukavec u Hořic • Lužany • Markvartice • Miletín • Milovice u Hořic • Mladějov • Mlázovice • Nemyčeves • Nevratice • Nová Paka • Ohařice • Ohaveč • Osek • Ostroměř • Ostružno • Pecka • Petrovičky • Podhorní Újezd a Vojice • Podhradí • Podůlší • Radim • Rašín • Rohoznice • Rokytňany • Samšina • Sběř • Sedliště • Sekeřice • Slatiny • Slavhostice • Sobčice • Soběraz • Sobotka • Stará Paka • Staré Hrady • Staré Místo • Staré Smrkovice • Střevač • Sukorady • Svatojanský Újezd • Šárovcova Lhota • Tetín • Třebnouševes • Třtěnice • Tuř • Úbislavice • Údrnice • Úhlejov • Újezd pod Troskami • Úlibice • Valdice • Veliš • Vidochov • Vitiněves • Volanice • Vrbice • Vršce • Vřesník • Vysoké Veselí • Zámostí-Blata • Zelenecká Lhota • Železnice • Žeretice • Židovice • Žlunice
legenda: město, městys .
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jičín&oldid=10310609“