Adrian de Vries

Adrian de Vries (kolem 1545/1560, Haag - 1626, Praha) byl nizozemský manýristický sochař.

V roce 2005 ve švédském Drottningholmu bylo otevřeno Museum de Vries.

Obsah

1 Život
2 Dílo
3 Galerie soch Adriana de Vries
4 Odkazy
- 4.1 Související články
- 4.2 Externí odkazy

Život [editovat]

Pocházel z Haagu. Byl žákem italského manýristického sochaře Giambologny ve Florencii. Později pracoval jako dvorní sochař Karla Emanuela I., Savojského vévody v Turíně. Podepisoval se Hagensis a v Praze vlastnil dům U Bílého koníčka na Maltézském náměstí.

Působil:

od roku 1601 v Praze, byl dvorním sochařem Rudolfa II. a jeho bratra Matyáše
od 1612 - 1620 v Dánsku a Německu
od 1620 opět v Praze

Když v prosinci 1626 zemřel, byl pochován v pražském kostele sv. Tomáše.

Dílo [editovat]

Vytvořil v Augsburgu sochy Merkura a Psyché v roce 1593, v současnosti jsou v Musée du Louvre.
V roce 1607 vytvořil bustu císaře Rudolfa II.

Jako přední sochař na dvoře Rudolfa II. se podílel na výzdobě rezidenčních částí Pražského hradu a dekoraci šlechtických paláců v podhradí. Slavný je jeho soubor bronzových soch a sousoší antických bohů a koňů pro grottu v zahradě Valdštejnského paláce, který vytvořil v 20. letech 17. století. Dalším sochařem kromě Adriana de Vries, pracujícího v zahradě, byl Arnošt Heidelberger, autor soch v kapli. Originály jsou k vidění ve švédském Drottningholmu.

Herkulova kašna se nachází ve východní části zahrady před bývalou jízdárnou se sochou Herkula na kamenném podstavci na malém ostrůvku uprostřed kulatého rybníčku. Herkules drží v pravé napřažené ruce kyj, kterým se chystá udeřit draka u svých nohou. V kašně plave spousta ryb, v zahradě se procházejí pávi a ve voliéře jsou výři.

Rybníček lemují čtyři sochy vodních víl. Kopie osmi dalších Vriesových soch antických božstev tvoří alej kolem hlavní cesty zahrady před salou terenou:

Adonis a Venuše
Appolon
Bakchus
Kráčející kůň a Kůň s hadem
Neptun
Laokoon a jeho synové
Zápasníci
reliéfní vázy.

Bronzové sochy na kamenných podstavcích představují antické bohy a koně a patří k vrcholům manýristického sochařství.

Sochy byly odcizeny švédskou armádou r. 1648, jejich kopie dal odlít Arnošt František z Valdštejna v dílně Hermanna Bergmanna ve Stockholmu v letech 1910 - 1913 podle originálů původních soch.

Po smrti Rudolfa II. vytvořil na zakázku Neptunovu kašnu v zahradě Dánského královského paláce. Jedna ze soch sousoší je k vidění v Rijksmuseu.
Další slavná socha, která je dnes ve švédském Drottningholmu je Herkulova fontána, vznikla v Fredensborgs v Dánsku. Byla švédskou armádou jako válečná kořist odvezena během Dánsko-švédské války v 1658.