Jičínská pahorkatina
| Jičínská pahorkatina | |
|---|---|
 |
|
| Vrch Sokol nad Turnovem | |
| Nejvyšší bod | Sokol (562 m n. m.) |
| Délka | km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | 1 248 km² |
| Střední výška | 306[1] m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Severočeská tabule |
| Sousední jednotky | Ralská pahorkatina Ještědsko-kozákovský hřbet Krkonošské podhůří Orlická tabule Východolabská tabule Středolabská tabule Jizerská tabule[2] |
| Podřazené jednotky | Turnovská pahorkatina Bělohradská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko |
| Horniny | pískovec, slínovec, jílovec, čedič |
| Poznámka | |
| Povodí | Jizera, Labe |
 |
|
| Jičínská pahorkatina na mapě Česka | |
Jičínská pahorkatina je geomorfologický celek a pahorkatina v rámci soustavy České tabule, resp. podsoustavy Severočeské tabule. Zaujímá části okresů Jičín a Trutnov v Královéhradeckém kraji, Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily v Libereckém kraji. Nejvyšším bodem je vrch Sokol (562 m). Známější jsou však jiné vrchy, zejména hradní Trosky, z nižších vrchů jsou to Veliš, Zebín či Baba. V západní části území se nachází CHKO Český ráj, značná část území patří do šířeji pojatého regionu Český ráj.
Obsah |
Charakter a geologie [editovat]
Území se dá charakterizovat jako členitá pahorkatina, místy plochá vrchovina budovaná svrchnokřídovými kvádrovými kaolinickými pískovci, vápnitými pískovci, jílovci a slínovci s rozptýlenými průniky drobných těles třetihorních bazaltoidních hornin. Reliéf je tektonicky podmíněný strukturně denudační, v severní a severovýchodní části výrazně tektonicky porušený. Typické tvary jsou kuesty, tabulové plošiny, hrásťové a antiklinální hřbety, erozně denudační a tektonicky podmíněné kotliny a brázdy, také říční terasy. Krajinné dominanty jsou vypreparované neovulkanické kopce a pískovcová skalní města.[3][1]
Poloha [editovat]
Jičínská pahorkatina se táhne ve směru severozápad - jihovýchod zhruba mezi městy Český Dub, Turnov, Dvůr Králové nad Labem a Mladá Boleslav. Na severozápadě je ohraničena Ralskou pahorkatinou, na severu Ještědsko-kozákovským hřbetem a Krkonošským podhůřím, na východě se krátce stýká s Orlickou tabulí, na jihu sousedí s Východolabskou a Středolabskou tabulí a na jihozápadě s Jizerskou tabulí.
Geomorfologické členění [editovat]
Celek Jičínské pahorkatiny má v geomorfologickém členění dva podcelky. Převážnou část tvoří podcelek Turnovská pahorkatina (dle Jaromíra Demka VIA-1A), na jihovýchodě je Bělohradská pahorkatina (VIA-1B). Tyto podcelky se dále člení do dalších okrsků:[2]
- Turnovská pahorkatina: Českodubská pahorkatina, Turnovská stupňovina, Vyskeřská vrchovina, Mnichovohradišťská kotlina, Mladoboleslavská kotlina, Chloumecký hřbet, Jičíněveská pahorkatina, Jičínská kotlina.
- Bělohradská pahorkatina: Miletínský úval, Hořický hřbet, Libotovský hřbet, Královédvorská kotlina, Královédvorská niva.
Větší města [editovat]
Na území celku leží okresní města Jičín a Mladá Boleslav, další větší města Turnov a Dvůr Králové nad Labem. Z dalších menších měst tu jsou Hořice, Mnichovo Hradiště, Bakov nad Jizerou, Lázně Bělohrad, Český Dub, Sobotka a Dolní Bousov.
Nejvyšší vrcholy [editovat]
- Sokol (562 m), Turnovská pahorkatina
- Dehtovská horka (525 m), Bělohradská pahorkatina
- Trosky (488 m), Turnovská pahorkatina
- Vyskeř (465 m), Turnovská pahorkatina
- Přivýšina (464 m), Turnovská pahorkatina
- Mužský (463 m), Turnovská pahorkatina
- Střelečská hůra (456 m), Turnovská pahorkatina
Vodopis [editovat]
Západ území odvodňuje řeka Jizera s jejími přítoky (Zábrdka, Mohelka, Libuňka, Žehrovka, Kněžmostka, Klenice), východ území zase řeka Labe s jeho výhradně pravostrannými přítoky (např. Cidlina, Mrlina).
Fotogalerie [editovat]
-
Trosky, letecký snímek
-
Vyskeř z Doubravy
-
Veliš ze Svaté Anny
-
Vrcholy Baba a Dědek
-
Chloumecký hřbet z jihu
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b Lexikon tvarů reliéfu ČR [online]. Geography.upol.cz, [cit. 2013-03-10]. Dostupné online.
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Soustava České tabule [online]. Geography.upol.cz, [cit. 2013-03-10]. Dostupné online.
