Jičínská pahorkatina

Jičínská pahorkatina
	Vrch Sokol nad Turnovem
Nejvyšší bod	562 m n. m. (Sokol)
Rozloha	1248 km²
Střední výška	306 m n. m.
Nadřazená jednotka	Severočeská tabule
Sousední; jednotky	Ralská pahorkatina ; Ještědsko-kozákovský hřbet ; Krkonošské podhůří ; Orlická tabule ; Východolabská tabule ; Středolabská tabule ; Jizerská tabule
Podřazené; jednotky	Turnovská pahorkatina ; Bělohradská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	; Jičínská pahorkatina na mapě Česka
Horniny	pískovec, slínovec, jílovec, neovulkanity, sedimenty
Povodí	Jizera, Labe
Souřadnice	50°29′13″ s. š., 15°18′5″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIA-2
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jičínská pahorkatina je geomorfologický celek na východě Severočeské tabule. Zaujímá části okresů Jičín a Trutnov v Královéhradeckém kraji, Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily v Libereckém kraji. Nejvyšším bodem je vrch Sokol (562 m). V západní části území se nachází CHKO Český ráj, značná část území patří do šířeji pojatého turistického regionu Český ráj.

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Území lze charakterizovat jako členitá pahorkatina, místy plochá vrchovina budovaná svrchnokřídovými kvádrovými kaolinickými pískovci, vápnitými pískovci, jílovci a slínovci s rozptýlenými průniky drobných těles třetihorních bazaltoidních hornin. Reliéf je tektonicky podmíněný strukturně denudační, v severní a severovýchodní části výrazně tektonicky porušený. Typické tvary jsou kuesty, tabulové plošiny, hrásťové a antiklinální hřbety, erozně denudační a tektonicky podmíněné kotliny a brázdy, také říční terasy. Krajinné dominanty jsou vypreparované neovulkanické kopce a pískovcová skalní města.^[1]^[2]

Jičínská pahorkatina se táhne převážně ve směru severozápad – jihovýchod zhruba mezi městy Český Dub, Turnov, Dvůr Králové nad Labem a Mladá Boleslav. Na severozápadě je ohraničena Ralskou pahorkatinou, na severu Ještědsko-kozákovským hřbetem a Krkonošským podhůřím, na východě se krátce stýká s Orlickou tabulí, na jihu sousedí s Východolabskou a Středolabskou tabulí a na jihozápadě s Jizerskou tabulí.^[1]

Celek Jičínské pahorkatiny má v geomorfologickém členění dva podcelky. Převážnou severozápadní a střední část tvoří podcelek Turnovská pahorkatina (dle Jaromíra Demka VIA–1A), na jihovýchodě je Bělohradská pahorkatina (VIA–1B). Tyto podcelky se dále člení do celkem 13 okrsků^[1]:

Všechny vrcholy nad 450 m n. m.

Všechny vrcholy s prominencí nad 100 m.

Na území celku leží okresní města Jičín a Mladá Boleslav, další větší města Turnov a Dvůr Králové nad Labem. Z dalších menších měst tu jsou Hořice, Mnichovo Hradiště, Bakov nad Jizerou, Lázně Bělohrad, Český Dub, Sobotka a Dolní Bousov.

Západ území odvodňuje řeka Jizera s jejími přítoky (Zábrdka, Mohelka, Libuňka, Žehrovka, Kněžmostka, Klenice), východ území zase řeka Labe s jeho výhradně pravostrannými přítoky (např. Cidlina, Javorka a Bystřice).^[1]

↑ ^a ^b ^c ^d ^e DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
↑ Soustava České tabule [online]. Geography.upol.cz [cit. 2013-03-10]. Dostupné online.

Geomorfologické členění Jičínské pahorkatiny
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Severočeská tabule
TURNOVSKÁ PAHORKATINA	Vyskeřská vrchovina	Trosky (511 m)
	Českodubská pahorkatina	Zabolky (530 m)
	Turnovská stupňovina	Sokol (562 m)
	Mnichovohradišťská kotlina	Káčov (351 m)
	Mladoboleslavská kotlina	Baba (363 m)
	Jičíněveská pahorkatina	Veliš (429 m)
	Chloumecký hřbet	U doubku (367 m)
	Jičínská kotlina	Zebín (399 m)
BĚLOHRADSKÁ PAHORKATINA	Hořický hřbet	Chlum (450 m)
	Miletínský úval	Krušina (376 m)
	Libotovský hřbet	Dehtovská horka (525 m)
	Královédvorská kotlina	Kamenec (352 m)
	Královédvorská niva	Na borkách (291 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol