Dvůr Králové nad Labem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dvůr Králové nad Labem
letecký snímek

letecký snímek

znak obce Dvůr Králové nad Labemvlajka obce Dvůr Králové nad Labemznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0525 579203
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4): Trutnov (CZ0525)
obec s rozšířenou působností: Dvůr Králové nad Labem
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 35,82 km²
počet obyvatel: 16 098 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 298 m
PSČ: 544 01 až 544 04
zákl. sídelní jednotky: 25
části obce: 6
katastrální území: 8
adresa městského úřadu: náměstí T. G. Masaryka 38
Dvůr Králové nad Labem
54417
starosta / starostka: Mgr. Edita Vaňková (ČSSD)
Oficiální web: http://www.mudk.cz
E-mail: informace@mudk.cz

Dvůr Králové nad Labem
Red pog.png
Dvůr Králové nad Labem
Dvůr Králové nad Labem, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Dvůr Králové nad Labem(něm. Königinhof an der Elbe) které je položené na horním toku řeky Labe se nachází v okrese Trutnov, v Královehradeckém kraji. Malebné podkrkonošské město leží v Královédvorské kotlině na východě Jičínské pahorkatiny a na jižním svahu Podkrkonošského podhůří. Žije zde asi 16 tisíc obyvatel. Nadmořská výška se od hladiny Labe(270m.n.m) zvedá až do výšky 485 metrů k severním okraji katastru, který sousedí z obcí Vítězná.

Ve městě se nalézá známá zoologická zahrada s Africkým safari, která láká ročně přes půl milionu návštěvníků.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Dvůr Králové nad Labem leží v Královédvorské kotlině, která je sevřena z jihu příkrým Libotovským hřbetem a ze západu a severu Podkrkonošským Zvičinsko-kocléřovským hřbetem. Sousední obce jsou Vítězná(-Huntířov, Komárov), dále Kocbeře, Kohoutov, Choustníkovo Hradiště, Žireč, Kuks, Libotov, Doubravice, Nové Lesy a Verdek. Severozápadně od města, 4 km proti proudu horního toku Labe sbírá vodu podkrkonošská vodní nádrž Les Království. Z důvodu velkého výškového rozpětí mezi nejnižší a nejvyšší nadmořskou výškou města dochází k rozdílným hydrometeorologickým podmínkám (v zimě se déšť postupně s vyšší nadmořskou výškou mění na sníh, na jaře a v létě - ve více dešťových srážek.) Můžeme zde pozorovat i inverzní oblačnost na území města. Dvůr králové se řadí do klimatických oblastí MT9 která zasahuje především do středu města, a MT7, která je především v severní časti Dvora Králové. Pro klimatickou oblast MT9 je charakteristické dlouhé léto které je teplé,suché až mírně suché. Přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem.Zima je v této oblasti krátká, mírná a suchá a má krátké trvání sněhové pokrývky. Průměrná teplota vzduchu je v lednu - 3-až -4 st. Celsia a v Červenci 17-18 st. Celsia. Dnů se sněhovou pokrývkou je přibližně 60-80. Pro klimatickou oblast MT7 je charakteristické normálně dlouhé léto, které je mírné až mírně suché. Přechodné období je krátké a je charakterizováno jako mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je dlouhá normálně, je mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná teplota vzduchu je -2 až -3 a v Červenci 16-17. Co se týče srážkového úhrnu tak ten je ve vegetačním období 400-450 mm, a v zimním období 250-300 mm. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 60-80.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1270. Roku 1398 byl městu udělen králem Václavem IV. znak. 26. února 1399 se stalo věnným městem českých královen. Ten den ho král Václav IV. daroval své druhé manželce Žofii Bavorské, která si ho zamilovala. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. Ve Dvoře Králové jich tehdy bylo 150. V listopadu 1886 byl městský znak prohlášen Zemským archivem Království českého za autentický. Rozhodnutím ze dne 11. dubna 2008 předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček městu oficiálně udělil znak.

V roce 1995 městu oficiálně udělil prapor předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde.

16. září 1817 ve věži kostela sv. Jana Křtitele objevil Václav Hanka známý Rukopis královédvorský se staročeskými písněmi, o jejichž pravosti se vedou dlouhodobé spory. Většina badatelů se v současné době přiklání k pravosti písní RK[zdroj?], a určují je asi do 16. století, jiní je prohlašují za možný padělek. Přesto RK byl a je významnou památkou českého národního obrození.

Části města[editovat | editovat zdroj]

6 částí obcí má 154 ulic a 3 798 adres

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Muzea, galerie a kulturní centra[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Dvoře Králové nad Labem.
Šindelářská věž byla součástí hradeb/opevnění města
Kostel a radnice z náměstí T.G.M.
  • Kostel Povýšení svatého Kříže v Riegrově ulici
  • Kostel svatého Jana Křtitele na náměstí Republiky
  • Pomník a hroby Rudoarmějců a obětí fašizmu na městském hřbitově, náhrobek rodiny Kratochvílovy, hrobka rodiny Sochorovy
  • Socha svatého Matěje
  • Mariánský sloup se sochou Panny Marie a sochami svatých na náměstí T. G. Masaryka
  • Sousoší svatého Jana Nepomuckého (Svatojánské oratorium) na náměstí Republiky
  • Smírčí kříž na lokalitě Harta, v lese u silnice směrem na Kocbeře
  • Pomníky z války v roce 1866
  • Pomník obětem Květnového povstání 1945 na nábřeží Jiřího Wolkera
  • Pomník osvobození (1918) na náměstí Odboje
  • Pomník padlým 19391943 na nádvoří závodu TIBA
  • Pomník Václava Hanky v Schulzových sadech
  • Pomník obětem Květnového povstání 1945 u školy 5. května
  • Kašna se sochou Záboje na náměstí T. G. Masaryka
  • Radnice na náměstí T. G. Masaryka
  • Škola průmyslová textilní na nábřeží Jiřího Wolkera
  • Pivovarská hospoda
  • Dub ve Dvoře Králové, památný strom u MŠ v ulici Na Struze, jižně od centra města (50°25′43″ s. š., 15°48′46″ v. d.)
  • Královédvorské lípy, dvojice památných stromů v ulici Zlatníkova, na jz. okraji města (50°25′5″ s. š., 15°48′33″ v. d.)

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Starostové města od 90. let 20. století[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Starostové města Dvůr Králové nad Labem.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Rukopis královédvorský.

Radnice chtěla v roce 2008 začít se stavbou solárního parku s výkonem 3,8 megawattu za přibližně 400 milionů korun, který by se stal jednou z největších slunečních elektráren v České republice. V letech 2009 a 2010 však zastupitelé rozhodli, že takto velikou investici nepodpoří a pozemek pro tyto účely bude město pouze pronajímat.[2][3]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. Dvůr Králové vybuduje největší sluneční elektrárnu v zemi
  3. Do smlouvy zahrnuli také eko zátěže

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]