Dvůr Králové nad Labem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dvůr Králové nad Labem
letecký snímek

letecký snímek

znak obce Dvůr Králové nad Labemvlajka obce Dvůr Králové nad Labemznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0525 579203
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4): Trutnov (CZ0525)
obec s rozšířenou působností: Dvůr Králové nad Labem
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 35,82 km²
počet obyvatel: 16 098 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 298 m
PSČ: 544 01 až 544 04
zákl. sídelní jednotky: 25
části obce: 6
katastrální území: 8
adresa městského úřadu: náměstí T. G. Masaryka 38
Dvůr Králové nad Labem
54417
starosta / starostka: Ing. Jan Jarolím (ANO 2011)
Oficiální web: http://www.mudk.cz
E-mail: informace@mudk.cz

Dvůr Králové nad Labem
Red pog.png
Dvůr Králové nad Labem
Dvůr Králové nad Labem, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Dvůr Králové nad Labem (něm. Königinhof an der Elbe) je položené na horním toku řeky Labe se nachází v okrese Trutnov, v Královehradeckém kraji. Malebné podkrkonošské město leží v Královédvorské kotlině na východě Jičínské pahorkatiny a na jižním svahu Podkrkonošského podhůří. Žije zde asi 16 tisíc obyvatel. Nadmořská výška se od hladiny Labe(270m.n.m) zvedá až do výšky 485 metrů k severním okraji katastru, který sousedí z obcí Vítězná.

Ve městě se nalézá známá zoologická zahrada s Africkým safari, která láká ročně přes půl milionu návštěvníků.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Dvůr Králové nad Labem leží v Královédvorské kotlině, která je sevřena z jihu příkrým Libotovským hřbetem a ze západu a severu Podkrkonošským Zvičinsko-kocléřovským hřbetem. Sousední obce jsou Vítězná(-Huntířov, Komárov), dále Kocbeře, Kohoutov, Choustníkovo Hradiště, Žireč, Kuks, Libotov, Doubravice, Nové Lesy a Verdek. Severozápadně od města, 4 km proti proudu horního toku Labe sbírá vodu podkrkonošská vodní nádrž Les Království. Z důvodu velkého výškového rozpětí mezi nejnižší a nejvyšší nadmořskou výškou města dochází k rozdílným hydrometeorologickým podmínkám (v zimě se déšť postupně s vyšší nadmořskou výškou mění na sníh, na jaře a v létě - ve více dešťových srážek.) Můžeme zde pozorovat i inverzní oblačnost na území města. Dvůr králové se řadí do klimatických oblastí MT9 která zasahuje především do středu města, a MT7, která je především v severní časti Dvora Králové. Pro klimatickou oblast MT9 je charakteristické dlouhé léto které je teplé,suché až mírně suché. Přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem.Zima je v této oblasti krátká, mírná a suchá a má krátké trvání sněhové pokrývky. Průměrná teplota vzduchu je v lednu - 3-až -4 st. Celsia a v Červenci 17-18 st. Celsia. Dnů se sněhovou pokrývkou je přibližně 60-80. Pro klimatickou oblast MT7 je charakteristické normálně dlouhé léto, které je mírné až mírně suché. Přechodné období je krátké a je charakterizováno jako mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je dlouhá normálně, je mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná teplota vzduchu je -2 až -3 a v Červenci 16-17. Co se týče srážkového úhrnu tak ten je ve vegetačním období 400-450 mm, a v zimním období 250-300 mm. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 60-80.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle Ottova slovníku naučného jde založení Dvora Králové hluboko do minulosti. Původně se zval Dvůr (Curia), Dvůr- Chvojno. První zmínka o Dvoru pochází z vypravování franckých kupců, kteří prý byli v krajině královédvorské oloupeni a někteří i pobiti.

Česká knížata Dvůr-Chvojno držela odedávna, ale až o knížeti Soběslavu I. je známo, že jej navštívil v roce 1139

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1270. V latinsky psaném listu ze dne 27. července, vydaném v Miletíně ohledně sporu mezi faráři Hořic a Miletína o farní právo, je mezi svědky uveden královédvorský plebán „Gottfridus de Curia“. Tímto listem se ocitáme v období vlády Přemysla Otakara II. a dle práce předního znalce doby přemyslovských králů Josefa Žemličky je Dvůr Králové nad Labem spojen s fundacemi zakládanými tímto velkým králem. Městotvorný proces na území Čech a Moravy začal již za Přemysla Otakara I. a nezastavil se ani za Václava I. Přesto ještě k polovině 13. století počet měst sotva přesáhl pětadvacítku. Až Přemysl Otakar II. vtiskl urbanizačnímu tempu potřebnou dynamiku. Síť královských měst se tak zahustila a prakticky dovršila, takže jeho nástupcům zbyly pouhé jednotlivosti. Jedná se o více jak 40 měst založených nebo povýšených na město Přemyslem Otakarem II., či o začlenění již vzniklých sídel do jeho budovaných fundací. Josef Žemlička vyjmenovává ve své práci Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků ta podstatná města, vázající se k městotovorné a fundační činnosti Přemysla Otakara II. a v té řadě je též uveden Dvůr Králové nad Labem.

Podle Ottova slovníku naučného povýšil Dvůr Králové na městys syn Přemysla Otakara II. král Václav II. V kterém roce se tak stalo, není známo.

1308 - Získala Dvůr Králové druhá žena Václava II., vdova Eliška Rejčka. Eliška nechala město opevnit hradbami se čtyřmi branami a stejným počtem věží.

Král Jan Lucemburský město Elišce odňal, jako trest za to, že bez jeho souhlasu dala Dvůr Králové věnem své dceři Anežce. Aby získal i ostatní města v držení Elišky (Hradec Králové, Chrudim, Jaroměř, Poličku a Vysoké Mýto) vyplatil jí za ně 10 tisíc hřiven stříbra (cca 2,5 tuny).

13931400 -  Dvůr Králové náleží královské komoře.

1340 - Jan Lucemburský potvrzuje královským měšťanům Dvora Králové práva, která platila pro všechny rytíře a many v okolí města.

1345 - Po zhoubném požáru, osvobozuje Jan Lucemburský město od daní.

1398 - Václav IV. potvrzuje Dvoru Králové všechny výsady a svobody udělené Janem Lucemburským a navíc město získává právo várečné. Městu byl udělen králem také znak.

26. února 1399 se stává Dvůr Králové věnným městem českých královen. Ten den ho král Václav IV. daroval své druhé manželce Žofii Bavorské, která si ho zamilovala a město držela až do husitských válek, kdy se město přidalo na stranu husitů.

1421-  Město se přidává na stranu Pražanů. Žižka Dvůr Králové dobyl. Město při tom s větší části shořelo. Místo, kde měl Žižka tábor se nazývalo Žižkova hora.

1434 - V bitvě u Lipan bojují Královédvorští na straně Tábora, ale v r. 1436 uznali za krále Zikmunda Lucemburského a to za příslib, že císař obnoví řád věnného města, což se v r. 1437 stalo.

1437 - Po smrti Zikmunda se město dostává do držení královny a císařovny vdovy Barbory Cellské, a to až do její smrti v r. 1451.

1450 - Město je přepadeno slezskými křižáky, kteří jej zapálili. Královédvorskými byli ale přemoženi, pochytáni a naházeni do ohně, který způsobili.

1458  - Dvůr Králové se, jako věnné město, dostává do držení české královny Johany z Rožmitála, druhé ženy krále Jiřího z Poděbrad a byl v držení královny až do její smrti 12. listopadu 1475. Král Jiří městu nově potvrdil svobody a výsady, které město získalo od jeho předchůdců. Město tak zažívá 17 let prosperity a míru.

1471 - Také král Vladislav Jagellonský udělil městu nová práva a stará potvrdil.

1547 - Město je potrestáno za účast na povstání nespokojených českých stavů proti císaři Ferdinandovi I., který mu odebral všechny svobody, výsady, práva a statky, které zčásti vrátil, když Královédvorští zaplatili uloženou pokutu a zavázali se k placení daní z piva a sladu. Ferdinand I. městu také ustanovil královského rychtáře.

1564 - Dvůr Králové získává choť císaře Maxmiliána II., Marie Španělská. Císař vrací městu všechna odňatá práva a potvrzuje dřívější privilegia a svobody.

1567 - V královských městech byl prováděn soupis domů. Ve Dvoře Králové jich tehdy bylo 150.

1570 – Celé město lehlo popelem a bude trvat skoro půl století, než se z této pohromy vzpamatuje.

1614 -  Dvůr Králové přechází do držení Anny Tyrolské, manželky císaře Matyáše II.

1619 - Královédvorští podporují povstání českých stavů nejen penězi ale i brannou silou. Spolu s Královéhradeckými vysílají pomoc Praze. Po porážce povstání na Bílé hoře čelí město represím ze strany Ferdinanda II. a musí přijmout katolickou víru.

V době 30tileté války utrpělo město velké škody a to zejména v r. 1646, kdy u města porazil švédský generál Wittenberg císařské vojsko vedené generálem Montecucculim.

Město, coby věnné, získávaly postupně do vlastnictví níže uvedené královny. Žádná z nich ale ve Dvoře Králové nikdy nežila.

1622 - Eleonora Toskánská, druhá manželka Ferdinanda II.

1655 - Eleonora Magdalena Mantovská, třetí manželka Ferdinanda III.

1686 - Eleonora Magdaléna Falcká, třetí manželka Leopolda I.

1720 - Alžběta Kristýna Brunšvická, manželka Karla VI. V této době utrpělo město značné škody od pruského vojska. Ve městě leželo posádkou střídavě vojsko pruské i rakouské a to v letech 1741, 1744 a 1745 (bitva u nedalekého Žárova).

1750 - Marie Terezie. Ta potvrdila Dvoru Králové všechny jeho výsady. V sedmileté válce v r. 17561757 zuří v okolí města prusko-rakouská válka a pak následuje velká morová rána.

1790 - Marie Ludovika Španělská, manželka Leopolda II.

1793 - Marie Terezie Neapolská, druhá manželka Františka I.

1808 - Maie Luisa Modenská, třetí žena Františka I.

1817, 16. září - Ve věži kostela sv. Jana Křtitele objevuje Václav Hanka známý Rukopis královédvorský se staročeskými písněmi, o jejichž pravosti se vedou dlouhodobé spory. Většina badatelů se v současné době přiklání k pravosti písní RK[zdroj?], a určují je asi do 16. století, jiní je prohlašují za možný padělek. Přesto RK byl a je významnou památkou českého národního obrození.

1832 a 1852 – Ve městě zuří cholera.

1859 - Přes město vede Jiho-severo-německá spojovací dráha, která měla velký vliv na rozvoj zdejšího průmyslu a obchodu.

1866 - V prusko-rakouské válce se 7. června poblíž města srazily obě armády s takovou silou, že ulice města byly přeplněny mrtvolami a raněnými. František Josef I. zde raněné osobně navštívil.

1886 v listopadu - byl městský znak prohlášen Zemským archivem Království českého za autentický.

Rozhodnutím ze dne 11. dubna 2008 předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček městu oficiálně udělil znak.

V roce 1995 městu oficiálně udělil prapor předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde.

Části města[editovat | editovat zdroj]

6 částí obcí má 154 ulic a 3 798 adres

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 184 domech 13 290 obyvatel, z nichž bylo 7 148 žen. 12 009 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 124 k německé a 41 k židovské. Žilo zde 4 658 římských katolíků, 952 evangelíků, 4 128 příslušníků Církve československé husitské a 217 židů.[2] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 717 domech 16 585 obyvatel. 14 703 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 601 k německé. Žilo zde 5 955 římských katolíků, 1 322 evangelíků, 5 385 příslušníků Církve československé husitské a 182 židů.[3]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Dvůr Králové nad Labem [4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 8 365 8 902 10 898 13 201 17 766 15 615 18 839 16 083 16 904 16 828 17 911 16 976 16 381 15 754
Počet domů 1 049 1 104 1 133 1 239 1 544 1 598 2 118 2 449 2 403 2 490 2 635 2 970 3 073 3 205
Vývoj počtu obyvatel a domů města Dvůr Králové nad Labem bez místních částí[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 6 405 6 981 8 813 11 090 15 393 13 635 16 585 14 190 14 745 15 058 16 271 15 401 14 938
Počet domů 704 759 782 889 1 171 1 234 1 717 1 996 2 004 2 087 2 257 2 528 2 608

Muzea, galerie a kulturní centra[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Dvoře Králové nad Labem.
Šindelářská věž byla součástí hradeb/opevnění města
Kostel a radnice z náměstí T.G.M.
  • Kostel Povýšení svatého Kříže v Riegrově ulici
  • Kostel svatého Jana Křtitele na náměstí Republiky
  • Pomník a hroby Rudoarmějců a obětí fašizmu na městském hřbitově, náhrobek rodiny Kratochvílovy, hrobka rodiny Sochorovy
  • Socha svatého Matěje
  • Mariánský sloup se sochou Panny Marie a sochami svatých na náměstí T. G. Masaryka
  • Sousoší svatého Jana Nepomuckého (Svatojánské oratorium) na náměstí Republiky
  • Smírčí kříž na lokalitě Harta, v lese u silnice směrem na Kocbeře
  • Pomníky z války v roce 1866
  • Pomník obětem Květnového povstání 1945 na nábřeží Jiřího Wolkera
  • Pomník osvobození (1918) na náměstí Odboje
  • Pomník padlým 19391943 na nádvoří závodu TIBA
  • Pomník Václava Hanky v Schulzových sadech
  • Pomník obětem Květnového povstání 1945 u školy 5. května
  • Kašna se sochou Záboje na náměstí T. G. Masaryka
  • Radnice na náměstí T. G. Masaryka
  • Škola průmyslová textilní na nábřeží Jiřího Wolkera
  • Pivovarská hospoda
  • Dub ve Dvoře Králové, památný strom u MŠ v ulici Na Struze, jižně od centra města (50°25′43″ s. š., 15°48′46″ v. d.)
  • Královédvorské lípy, dvojice památných stromů v ulici Zlatníkova, na jz. okraji města (50°25′5″ s. š., 15°48′33″ v. d.)

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Starostové města od 90. let 20. století[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Starostové města Dvůr Králové nad Labem.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Rukopis královédvorský.

Radnice chtěla v roce 2008 začít se stavbou solárního parku s výkonem 3,8 megawattu za přibližně 400 milionů korun, který by se stal jednou z největších slunečních elektráren v České republice. V letech 2009 a 2010 však zastupitelé rozhodli, že takto velikou investici nepodpoří a pozemek pro tyto účely bude město pouze pronajímat.[6][7]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1924. 598 s. S. 111.  
  3. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1934. 613 s. S. 60.  
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2014-12-17]. S. 500, 501, záznam 17. Dostupné online.  
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2014-12-17]. S. 500, 501, záznam 17-1. Dostupné online.  
  6. Dvůr Králové vybuduje největší sluneční elektrárnu v zemi
  7. Do smlouvy zahrnuli také eko zátěže

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]