Eleonora Gonzagová (1598–1655)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pro další ženy stejného jména viz Eleonora Gonzaga

Eleonora Gonzagová
Římskoněmecká císařovna, česká, uherská a chorvatská královna a rakouská arcivévodkyně
Eleonor Gonzaga (1598–1655).jpg
Portrét Eleonory (17. století)
Korunovace českou královnou 21. listopadu 1627
Narození 23. září 1598
Mantova
Úmrtí 27. červen 1655
(ve věku 56 let)
Vídeň
Pochována Katedrála sv. Štěpána ve Vídni
Předchůdce Anna Tyrolská
Následník Marie Anna Španělská
Panovník Ferdinand II. Habsburský
Dynastie Gonzaga
Otec Vincenzo I. Gonzaga
Matka Eleonora Medicejská

Eleonora Gonzagová (italsky Eleonora Gonzaga) (23. září 159827. června 1655) byla mantovská princezna, manželka Ferdinanda II., císaře římskoněmeckého a krále českého.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Eleanora se narodila 23. září roku 1598 v rodině mantovského vévody Vincenza I. z rodu Gonzaga a jeho druhé manželky, toskánské princezny Eleonory z rodu Medici.

Byla vychovávána ke katolictví v mantovském klášteře, kde získala nejen vzdělání, ale i velký kulturní přehled. Papežský nuncius Caraffa ji popisoval jako velmi krásnou a zbožnou ženu.

Manželství s Ferdinandem II.[editovat | editovat zdroj]

Jako čtyřiadvacetiletá byla 2. února roku 1622 v Innsbrucku provdána za o dvacet let staršího císař Ferdinanda II., jehož první manželka Marie Anna Bavorská zemřela roku 1616.

Tímto sňatkem se snažil mantovský dvůr získat dominantní postavení v severní Itálii. Eleonora sice u svého manžela mantovskou politiku velice podporovala, ale i tak bylo vévodské sídlo roku 1630 císařskými vojsky dobyto a vypleněno v tzv. válce o mantovské dědictví.

Císařovna[editovat | editovat zdroj]

Manželé spolu nikdy neměli děti, ale Eleonora se stala nevlastní matkou Ferdinandových dětí z jeho předchozího manželství. Eleonora se kromě k naplnění svých (střídavě úspěšných) cílů snažila i o kulturní rozkvět královského dvora. Přivedla do habsburské monarchie vliv italského baroka, které vedlo k zásadám okázalé habsburské zbožnosti v 17. století, za níž francouzský dvůr hluboce zaostával.

Založila ženské karmelitánské kláštery ve Vídni (kaple s hrobkou se srdci zemřelých panovníků) a Štýrském Hradci.

Česká královna[editovat | editovat zdroj]

21. listopadu 1627 byla jako česká královna v Praze korunována svatováclavskou korunou. Prahu pak se svým manželem mnohokrát navštívila, čímž se lišila jak od svých předchůdkyň, tak od svých následovnic.

Vdovství, smrt[editovat | editovat zdroj]

Její manžel zemřel 15. února roku 1637, jsa na císařském trůnu vystřídán svým synem Ferdinandem III. Eleonora sama zemřela o osmnáct let později, 27. června 1655 ve Vídni. Místo posledního odpočinku našla ve vídeňském karmelitánském klášteře, který sama založila, v roce 1787 pak byly její ostatky přeneseny do vévodské hrobky katedrály svatého Štěpána ve Vídni.

Portréty Eleonory Gonzagy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Anna Tyrolská
16221637
Eleonora Gonzagová (1598–1655)
Nástupce:
Marie Anna Španělská
Německá královna
Předchůdce:
Anna Tyrolská
16221637
Eleonora Gonzagová (1598–1655)
Nástupce:
Marie Anna Španělská
Česká královna
Předchůdce:
Anna Tyrolská
16221637
Eleonora Gonzagová (1598–1655)
Nástupce:
Marie Anna Španělská
Uherská královna
Předchůdce:
Anna Tyrolská
16221637
Eleonora Gonzagová (1598–1655)
Nástupce:
Marie Anna Španělská
Chorvatská královna
Předchůdce:
Anna Tyrolská
16221637
Eleonora Gonzagová (1598–1655)
Nástupce:
Marie Anna Španělská
Rakouská vévodkyně
Předchůdce:
Marie Anna Bavorská
16221637
Eleonora Gonzagová (1598–1655)
Nástupce:
Marie Anna Španělská