Hostinné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hostinné
Náměstí s radnicí

Náměstí s radnicí

znak obce Hostinnévlajka obce Hostinnéznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0525 579297
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4): Trutnov (CZ0525)
obec s rozšířenou působností: Vrchlabí
pověřená obec: Hostinné
historická země: Čechy
katastrální výměra: 8,06 km²
počet obyvatel: 4 643 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 351 m
PSČ: 543 71
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa městského úřadu: Městský úřad Hostinné
nám. 1. máje 69
543 71  Hostinné
starosta / starostka: Bc. Karel Klíma
Oficiální web: http://www.hostinne.info
E-mail: urad@muhostinne.cz

Hostinné
Red pog.png
Hostinné
Hostinné, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Hostinné, německy Arnau, je město v okrese TrutnovKrálovéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Hostinné leží v Krkonošském podhůří na soutoku řeky Labe a potoku Čistá. Město má necelých 5 tisíc obyvatel a rozlohu 806,15 ha.

Historie města[editovat | editovat zdroj]

Město Hostinné má dlouhou historii. Na jeho místě byla prastará osada, existující již v době hradištní. Kníže Soběslav I. na blízkém kopci zvaném Bradlo založil knížecí hrad, označovaný jako Hostin Hradec. V roce 1140 zde kníže zemřel. Vlastní město bylo založeno v kolonizační době za panování Přemysla Otakara II. Poprvé se v písemných pramenech město připomíná v roce 1270 pod názvem Arnau – Orlí hnízdo.

Král Jan Lucemburský dal město jako panský statek roku 1316 míšeňskému šlechtici Půtovi z Turgova. Turgovští měli panství v zástavě až do konce 50. let 14. století. V roce 1359 syn krále Jana Lucemburského a pozdější římský císař Karel IV. věnoval Hostinné magdeburskému purkrabímu Purkartovi, který byl jeho hofmistrem a blízkým rádcem. Ten na Hostinném vykonával vrchnostenská práva až do své smrti někdy v letech 1374 nebo 1377.

Radnice se sochami obrů.

Od roku 1418 se připomíná jako jediná vrchnost Jan Krušina z Lichtenburka. V roce 1423 se postavil na stranu Panské jednoty proti Janu Žižkovi. Ten proto po vítězství nad svými nepřáteli u České Skalice 6. ledna 1424 chtěl město dobýt, musel však odtáhnout s nepořízenou. K velké pohromě pro město Hostinné došlo v roce 1610, kdy při požáru byly zničeny budovy kostela, zámku, školy, fary, radnice, pivovaru a spolu s tím i mnohé měšťanské domy. Tehdejší pán a majitel města šlechtic Jan Kryštof z Valdštejna dal velmi rychle obnovit všechny nejdůležitější budovy ve městě a použil k tomu služeb italského stavitele Carlo Valmadiho. Ten se podílel i na vybudování hostinského zámku, tehdy bohatě zdobeného sgrafity.

V období pobělohorských konfiskací získal Hostinné Albrecht z Valdštejna, císařský vojevůdce a úspěšný podnikatel. Za jeho vlády se panství stalo součástí frýdlantského vévodství a to na dobu více než sedmi let.

Po zavraždění Valdštejna získal v roce 1634 Hostinné od královské komory plukovník Vilém Lamboy, který rok předtím koupil i Nové Zámky. Vilém založil jezuitskou rezidenci, kterou však pro skrovné ekonomické podmínky mniši roku 1659 opustili. Jeho syn Lambert dal základ k františkánskému klášteru, jenž však byl dobudován až v roce 1677. Jezuitská rezidence se dostala obci, která v ní zřídila školu.

V dalších obdobích se na hostinském panství vystřídala řada významných českých rodů. K důležité změně došlo však až v roce 1835, kdy byla budova zámku bratry Kieslingovými uzpůsobena pro výrobu papíru. To se stalo prvním impulsem k tomu, aby se Hostinné stalo průmyslovým zázemím podhůří Krkonoš.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejvýznamnější rodáky patří vynálezce hlubokotisku Karel Klíč (1841-1926), filozof a psycholog František Krejčí (1858-1934), významný český chemik dr. Emil Votoček (1872-1950) a profesionální podvodník Viktor Lustig (4. ledna 1890 - 11. března 1947), který se proslavil jako ,,Muž, který prodal Eiffelovu věž. Dvakrát“.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Rok 1900 1930 1961 1970 1980 1991 2001 2003 2005 2006 2012
Počet obyvatel 4 193 4 502 4 249 4 229 5 016 5 181 4 886 4 795 4 759 4 773 4 643

Zdroj: Český statistický úřad

Pověst o obrech[editovat | editovat zdroj]

K sochám obrů umístěným na radnici se váže stará pověst. Obři, z nichž jeden je pekař a jeden řezník, za dávných časů žili v lesích v okolí města. Když dostali hlad, chodívali do města krást jídlo a loupit dobytek. Zastavit je nemohly ani hradby vystavěné kolem celého města. A tak se jednou obyvatelé domluvili, namazali nad večerem hradby smolou a když pak obři hradby přelézali, přilepili se. Lidé nemohoucí obry chytili a na památku je umístili na radnici.

Památky a zajímavá místa[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hostinném.

Za pozornost stojí zejména vlastní historické jádro města s čtvercovým náměstím lemovaným podloubím. Tomu na západní straně vévodí renesanční radnice s postavami dvou obrů (výška obrů 4,8 m). Uprostřed náměstí se pak nachází barokní morový sloup postavený v roce 1678 jako ochrana města před morovou nákazou. Kousek od náměstí se nachází děkanský kostel Nejsvětější Trojice, který je současně nejstarší architektonickou památkou ve městě. V jeho těsném sousedství stojí renesanční fara z roku 1525 s fasádou zdobenou sgrafity.

Františkánský klášter
Františkánský klášter

Za zhlédnutí stojí i františkánský klášter z roku 1684. Stavba prošla v letech 2011-2012 nákladem 50 milionů korun zásadní rekonstrukcí a od 26. dubna 2012 je otevřena veřejnosti. Areál se stal kulturně-společenským centrem regionu. Je zde umístěno muzeum, knihovna, prostory pro zájmovou činnost spolků a neziskových organizací, umělecké školy atd. Samotný klášterní kostel se svou dvoulodní chrámovou lodí přestavuje velice unikátní stavbu. Dnes se v jeho prostorách nachází Galerie antického umění se sbírkou sádrových odlitků antických soch. V roce 2012 dostal klášter ocenění Stavba roku za příkladnou rekonstrukci ojedinělého raně barokního objektu se zřetelem k významné roli při rozvíjení historické identity sídla. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Významné subjekty[editovat | editovat zdroj]

Rehabilitační ústav v Hostinném

Rehabilitační ústav v Hostinném

V 19.století to byl špitál, potom plicní léčebna a do roku 2003 léčebna dlouhodobě nemocných. V roce 2004 se léčebna transformovala na rehabilitační ústav a nákladem 300 miliónů byl přistavěn moderní pavilón, modernizovány stávající budovy a zařízení bylo vybaveno špičkovou technikou. Stalo se z něho vyhledávané pracoviště pro pacienty po úrazech, náhradách kyčelních a kolenních kloubů či po cévních mozkových příhodách.

Mezi unikátní léčebné procedury patří tzv. hyperbaroxie. Hyperbarická komora slouží ke zlepšení vitality mozku, končetin a míst, která se špatně prokrvují a trpí nedostatkem kyslíku. Princip spočívá v tom, že pacient inhaluje kyslík v přetlaku, odpovídající hloubce vody 14 – 16 metrů. Za těchto podmínek je kyslík v těle distribuován i bez vazby na červené krvinky a dosahuje se tak zlepšení vitality postižených míst. Ústav je krajské zařízení a pro Hostinné je jedním z největších zaměstnavatelů, pracuje v něm 140 lidí a jeho kapacita je 159 lůžek.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Hostinné ve Wikimedia Commons