Antonín Benjamin Svojsík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antonín Benjamin Svojsík
Narození 5. září 1876
Praha
Úmrtí 17. září 1938 (ve věku 62 let)
Praha
Povolání pedagog, zakladatel českého skautingu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Profesor Antonín Benjamin Svojsík (5. září 1876 Praha17. září 1938 Praha) byl pedagogem a zakladatelem českého skautingu (který v českém prostředí dostal jméno Junák), jeho propagátorem a organizátorem. Původním jménem Antonín František se narodil jako druhý ze čtyř synů. Jeho starší bratr, kněz Alois Svojsík (1875-1917), se proslavil rozsáhlou publikací Japonsko a jeho lid (1913), která byla zdaleka nejobsáhlejší knihou o Japonsku v češtině z dob Rakouska-Uherska.[1]

Ze života[editovat | editovat zdroj]

Krátce po narození až do svých třech let bydlel s rodiči a sourozenci ve Dvoře Králové nad Labem, kde byl jeho otec Antonín Svojsík (1835-1880) soudním úředníkem. Po otcově smrti se matka Ludmila přestěhovala zpět do Prahy. Od mládí byl pohybově nadaný a chtěl stát se učitelem tělocviku, což se mu splnilo. Ale také rád zpíval a stal se členem Českého pěveckého kvarteta. Zde také získal jako nejmladší přezdívku Benjamin. Kvarteto se vydalo v roce 1902 na cestu po světě a sklízelo velké úspěchy.

Objev skautingu[editovat | editovat zdroj]

Díky svému staršímu bratru Aloisovi a Josefu Meilbeckovi se seznámil se skautingem v roce 1909 a o dva roky později se o prázdninách tehdy 35letý profesor Svojsík z žižkovské reálky vydal do Anglie. Zde navštívil skautský tábor a seznámil se novými metodami výchovy mládeže.[2] Vrátil se nadšený a začal překládat knihu Scouting for boys od R. B. Powella. Ale uvědomoval si, že není možné přesně přenést anglický skauting do českých poměrů. Knihu nakonec nevydal.

Po prázdninách 1911 sestavil pokusnou skautskou družinu z žáků žižkovské reálky. Radil se s významnými odborníky a získal pro spolupráci další známé osobnosti, např. profesory Čádu, Drtinu, Masaryka, Kramáře apod. V roce 1912 vydal knihu „Základy junáctví“, do které přispěla řada dalších spisovatelů a profesorů – M. Aleš (nakreslil obálku), A. Jirásek, K. V. Rais, dr. J. Guth-Jarkovský a další.

Reakce veřejnosti byla rozporuplná. Např. Humoristické listy označily skauty jako moderní cikány, jiní zachovávali zdrženlivý postoj.[2]

V roce 1912 o prázdninách vedl první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice. Tábor měl 13 účastníků, jeho průběh Svojsík vylíčil v brožurce Den v táboře Junáků. Známý je také Skautský deník Jiřího Wolkera, kde básník popisuje své zážitky z tábora na stejném místě z roku 1916.

Svojsík se nejprve pokusil začlenit vznikající skautské družiny do Sokola, kde ale neuspěl. Založil tedy 15. června 1914 samostatný skautský spolek Junák – český skaut, jehož prvním starostou se stal pražský hygienik dr. Čeněk Klika.[2]

V roce 1915 začal vydávat časopis Junák, který udržel vydávat i v těžké válečné době. Skauti pracovali ve prospěch Červeného kříže, ale nebyli využíváni pro válečné účely. V roce 1918 bylo v Praze asi 300 skautů a ti se zapojili plně do služby Národního výboru. Byla vytvořena skautská pošta, která se spolehlivě starala o doručování zásilek v revoluční době.

Hrob A. B. Svojsíka na Vyšehradě

Po válce dne 7. června 1919 založil Svojsík Svaz junáků - skautů RČS a stal se jeho náčelníkem.

V době první republiky pracoval v ústředí skautské organizace a skauting stále získával jak nové členy, tak i na dobré pověsti. Vznikaly další skautské organizace s mírně odlišnými názory. Také největší organizace Sokol spatřovala v Junáku určitou konkurenci. Pod vlivem hrozby fašismu se nakonec podařilo český skauting sjednotit a 22. ledna 1939 (již po smrti Svojsíka) vznikl „Junák – svaz skautů a skautek RČS“.[2]

O prázdninách 1938 odejel do Ruska, aby se seznámil s výchovou ruské mládeže. Také chtěl z vlastního pohledu poznat nové směry v ruské tělovýchově. Únavu, již přinášelo nepohodlí cesty, nezvyklou stravu a úmorná vedra snášel dost těžce a s velkým sebezapřením se vrátil domů 2. srpna 1938. Za týden ulehl s horečkami způsobenými streptokokovou nákazou, které stoupaly i přes všechnu lékařskou péči a 17. září v 9 hodin dopoledne zemřel. Tři tisíce junáků doprovodily svého náčelníka na památný Vyšehradský hřbitov.

Hlavní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Benjamin Svojsík
  • Základy junáctví
  • Umění pozorovati
  • Táboření
  • V přírodě
  • Výchova občana republiky skautováním

Vedlejší díla[editovat | editovat zdroj]

  • Táborový deník šestnáctiletého skauta Jiřího Wolkera - byl vydán na jeho popud po zapůjčení od maminky Jiřího Wolkera.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LABUS, David. Japonsko. Praha: Nakladatelství Libri, 2009. 184 s. Edice: Stručná historie států, svazek č. 59. ISBN 978-80-7277-426-5.
  2. a b c d LOM, Miloň; ŠEBEK, Jaroslav. Junácký sněm 1990. Mladá Boleslav : Soukromé nakladatelství Šebek - Pospíšil, 1990. ISBN 80-852-10-01-0. Kapitola Po skautských cestách.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Benjamin Svojsík ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVOJSÍK, Antonín Benjamin. Český skaut : Úvodem k nové národní naší instituci. 3. vyd. Praha : Junák - Svaz skautů a skautek České republiky, 2002. Dostupné online.  
  • SVOJSÍK, Antonín Benjamin. Den v táboře junáků : Český skauting v praxi slovem i obrazem. Praha : České lidové knihkupectví a anttikvariát (Josef Springer) v Praze I., 1913. Dostupné online.