Jiří Stanislav Guth-Jarkovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří Stanislav Guth-Jarkovský
Mezinárodní olympijský výbor, druhý zleva stojí Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, vpravo sedí Pierre de Coubertin, 1896, foto: Albert Meyer

PhDr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, vlastním jménem Jiří Guth (23. ledna 1861, Heřmanův Městec8. ledna 1943, Náchod) byl český propagátor sportu, generální tajemník Mezinárodního olympijského výboru (19191923) a spoluautor olympijské charty. V letech 1900–1929 byl předsedou Českého a po vzniku republiky Československého olympijského výboru, spoluzakladatel a první předseda České amatérské atletické unie, předseda a redaktor Klubu turistů.

Obsah

Životopis [editovat]

Vystudoval filozofii v Praze, ze které získal doktorát, první udělený na české části Karlo-Ferdinandovy univerzity. Původním povoláním byl středoškolský profesor[1] češtiny, francouzštiny a tělesné výchovy, dále autor povídek, románů a několika básní a významný překladatel z francouzštiny. Byl čtyři roky vychovatelem v knížecí rodině Schaumburg-Lippe v Ratibořicích a tamější vybrané chování rodiny ho inspirovalo k napsání několika společenských knih. S knížecí rodinou projel Evropu, Afriku, Asii a Severní Ameriku. V letech 18871912 působil jako středoškolský učitel v Praze (na Gymnáziu v Truhlářské) a Klatovech.

Pracoval i jako ceremoniář prezidenta T. G. Masaryka, kdy navrhl statut řádu Bílého lva, který dodnes propůjčuje nebo uděluje prezident republiky, zavedl úřadování na zámku v Lánech a vypracoval audienční řád. Byl členem spisovatelské skupiny Máj, překládal literární díla z francouzštiny a němčiny (např. Émila Zoly, Honoré de Balzaca, či Karla Maye), která vydával pod různými pseudonymy (Gaston Humbert, Stanislav Jarkovský či Stanislav Vraný).

Široké veřejnosti byl znám svými díly, kde podává pravidla a normy správného chování ve všech oblastech života. Ve svých dílech chování kladl důraz na slušnost, čestnost, skromnost, vzájemnou úctu.

Sportovní funkcionář [editovat]

Nebyl sice aktivním sportovcem, ani členem některé sokolské jednoty, zato se stal významným funkcionářem turistiky a českého sportu vůbec. Byl redaktorem časopisu Turista, v letech 1915 až 1926 předsedou Českého a později Československého klubu turistů.

V roce 1896 se zúčastnil prvních novodobých olympijských her a domů se vrátil nadšen. Díky známosti se zakladatelem novodobých olympijských her Pierrem de Coubertinem se stal dlouholetým (do roku 1943) členem MOV, prvním z českých zemí. Olympijské hnutí začal propagovat v českých i německých časopisech. Snažil se ihned založit Český olympijský výbor, získat vedení Sokola, nikde však zprvu neuspěl.[1]

Roku 1897 byla ustavena Česká amatérská atletická unie (ČAAU), kterou zpočátku vedl. Pak její vedení předal dalšímu významnému sportovnímu organizátorovi Josefovi Rösler-Ořovskému. Spolu s ním svolal v roce 1899 několik schůzí a založil Český olympijský výbor (ČOV). Z počátku výbor nepracoval, a tak jej založil v lednu 1900 znovu. Díky ČOV se čeští sportovci zúčastňovali olympijských her již v době, kdy ještě Československá republika neexistovala.

V roce 1908 se oba organizátoři podíleli na ustavení České sportovní rady, usilující o koordinaci jednotlivých orgánů českého sportu uvnitř Rakousko-Uherska.[1]

Uctění památky [editovat]

Od roku 1934 Československý olympijský výbor na jeho počest každoročně uděluje nejvýznamnějším osobnostem (sportovcům) československého sportu Cenu Jiřího Gutha-Jarkovského.

V roce 2011 byly zorganizovány akce k uctění 150. výročí narození PhDr J. S. Gutha Jarkovského. V lednu byly na Olšanském hřbitově položeny věnce. Pietního aktu se zúčastnili delegovaní zástupci Českého olympijského výboru, Prezidentské kanceláře, Klubu českých turistů a řady měst, kde tato osobnost působila. V dubnu 2011 zorganizoval Český olympijský výbor v Praze mezinárodní konferenci a společně s řadou zahraničních delegátů navštívili pražskou školu v Truhlářské ulici, kde učil, dále Kostelec nad Orlicí, kde působil, místo narození Heřmanův Městec a nakonec i Náchod, kde zemřel. V září 2011 byl zorganizován závěr oslav na chatě KČT v Dobrošově u pamětní desky.[2]

Dílo [editovat]

Pamětní deska v Kostelci nad Orlicí.
Nuvola apps bookcase.svg

Básně a beletrie [editovat]

  • Cesta ještě nezarostla
  • Na podzim v ořeší
  • Babí léto
  • Marná sláva
  • Ulomené haluze

Cestopisy [editovat]

  • Causerie z cest po Španělsku
  • Na moři a za mořem
  • Za horama Pyrenejskýma
  • Na zeleném Erinu
  • K slovanskému jihu
  • Na pokraji Sahary

Pravidla chování [editovat]

  • Společenský katechismus
  • Na veřejnosti
  • Rodinné události
  • Pravidla slušného chování pro mládež
  • Slušnost a demokracie
  • Stolničení
  • Mladému republikánu
  • Obchodník gentleman
  • Společenský slabikář

Knihy věnované sportu [editovat]

  • Paměti
  • Vývoj českého olympismu
  • Turistika

Odkazy [editovat]

logo Wikizdrojů
Projekt Wikizdroje obsahuje původní text související s tímto článkem:

Reference [editovat]

  1. a b c KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha : Olympia, 1986. Kapitola Rozvoj sportovního hnutí, s. 73.  
  2. ING. HAVELKA, Jan. Oslavy 150. výročí narození. Turista. 2011, roč. 123, čís. 1-2, s. 58. ISSN 0139-5467.  

Literatura [editovat]