Český olympijský výbor
Český olympijský výbor (zkráceně: ČOV) je národní olympijský výbor původně založený 18. května 1899, v současnosti má právní formu občanského sdružení působícího v České republice za účelem „rozvíjet a šířit olympijské ideály a zastupovat a zabezpečovat účast České republiky na olympijských hrách.“[1] Jedná se o jeden z nejstarších národních olympijských výborů na světě. Je společným zázemím českých občanů, sportovních svazů, federací, asociací, unií a dalších subjektů fungujících na území České republiky.
V roce 1919 po osamostatnění Československa změnil název na Československý olympijský výbor, 21. prosince 1992 několik dní před vznikem České republiky, pak došlo k jeho transformaci a obnovení původního názvu.
Od roku 1996 je předsedou lékař Milan Jirásek.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Začátky
V roce 1896 se zůčastnil český středoškolský profesor dr. Jiří Guth prvních novodobých olympijských her v Athénách a domů se vrátil nadšen. Olympijské hnutí začal propagovat v českých i německých časopisech. Snažil se ihned založit Český olympijský výbor, získat vedení Sokola, nikde však zprvu neuspěl. Roku 1897 byla ustavena Česká amatérská atletická unie (ČAAU), kterou zpočátku vedl. Pak její vedení předal dalšímu významnému sportovnímu organizátorovi Josefovi Rösler-Ořovskému. Spolu s ním svolal v roce 1899 několik schůzí a založili spolu s dalšími sportovci (např. Václav Rudl) 18. května 1899 Český olympijský výbor (ČOV). Z počátku dobře nepracoval, a tak jej založili v lednu 1900 znovu. Od března 1900 již ČOV vyvíjel stálou činnost.[2] Jejich cílem bylo se zůčastnit Olympijských her v roce 1900 v Paříži. Přestože neexistoval suverénní český stát, tak tento národní výbor vystupoval až do pařížského kongresu v roce 1914 samostatně, poté do vzniku ČSR v roce 1918 mu byl samostatný statut odňat. Po celých 30 let (1899-1929) byl prvním českým předsedou dr. Jiří Guth a byl i naším prvním členem MOV (1899-1943).
[editovat] Československý olympijský výbor
Český olympijský výbor obnovil svou činnost 5. listopadu 1918 a v červnu 1920 změnil svůj název na Československý olympijský výbor. Stal se v průběhu dalších let konkurentem Československé obce sportovní, nahrazené roku 1927 Československým všesportovním výborem (ČSVV).
Po pětileté přestávce způsobené I. světovou válkou se Mezinárodní olympijský výbor (MOV) sešel roku 1919 a rozhodl uspořádat Hry VII. olympiády v Antverpách. Bylo poctou pro Československo, že VIII. olympijský kongres byl uspořádán roku 1925 v Praze.[2]
V Praze, v červnu 1977 se konalo 79. zasedání MOV. Byl zde odmítnut návrh řecké vlády, aby se OH konaly vždy jen v Řecku[2]
Na 84. zasedání MOV v Baden-Badenu v roce 1981 odstoupil z členství v MOV čs. zástupce JUDr. František Kroutil (*1907). Jeho místo zaujal prof. PhDr. Vladimír Černušák, CSc. (*1920)[2]
[editovat] Opět Český olympijský výbor
Od 21. prosince 1992 došlo k osvojení původního názvu
[editovat] Předsedové ČOV
Český olympijský výbor měl následující předsedy:
- 1899–1929 — Jiří Stanislav Guth-Jarkovský
- 1929–1951 — Josef Gruss
- 1951–1956 — Vilém Mucha
- 1956–1958 — Václav Pleskot
- 1958–1967 — František Vodsloň
- 1967–1970 — Emanuel Bosák
- 1970–1972 — Richard Nejezchleb
- 1972–1988 — Antonín Himl
- 1988–1989 — Jindřich Poledník
- 1990–1996 — Věra Čáslavská
- od roku 1996 dosud — Milan Jirásek
[editovat] Orgány
- Plénum – nejvyšší orgán složený z delegátů jednotlivých členů organizace, zasedá alespoň jednou v roce
- Výkonný výbor – maximální počet členů je 19, tvoří jej předseda a tři místopředsedové ČOV, člen Mezinárodního olympijského výboru, občan České republiky, tři členové z jednotlivých složek ČOV a jedenáct zástupců řádných a přidružených členů ČOV
- Revizní komise
- Rozhodčí komise
[editovat] Složky
- Český klub olympioniků – sdružuje bývalé olympioniky a podporuje současné olympioniky.
- Český klub fair play – propaguje hru fair play a čestné chování, uděluje ocenění za sportovní činy v tomto duchu.
- Česká olympijská akademie – zabývá se výzkumem historie a dalších aspektů olympijského hnutí v kooperaci s dalšími institucemi, olympijské myšlenky a hodnoty pak začleňuje do společnosti
[editovat] Další
- Komise Českého olympijského výboru – jsou tvořeny s cílem zlepšit spolupráci odborníků v rámci ČOV. Pro olympijské období 2009 až 2012 jsou ustaveny následující komise:
- Komise ČOV pro ekonomiku a marketing
- Komise Olympiáda dětí a mládeže
- Komise pro sociální otázky
- Komise pro sport
- Komise pro světové hry
- Komise Sport a životní prostředí
- Komise sportu žen
- Komise sportovců ČOV
- Legislativní komise
- Lékařská komise
- Mezinárodní komise
- Revizní komise
- Rozhodčí komise
- Pracovní skupina Sport pro všechny
- Sekretariát Českého olympijského výboru
[editovat] Související organizace
- Česká olympijská a. s. – oficiální obchodní agentura ČOV s funkcí vytvářet mediální obraz partnerů a ochrany olympijské symboliky.
[editovat] Sídlo
Český olympijský výbor
Benešovská 6
Praha 10, Česká republika
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Český olympijský výbor, Olympic.cz
- ↑ a b c d KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha : Olympia, 1986. Kapitola Rozvoj sportovního hnutí, s. 73.
