Věra Čáslavská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přehled medailí
.
.
Letní olympijské hry
zlato 1964 Tokio víceboj
zlato 1964 Tokio přeskok
zlato 1964 Tokio kladina
zlato 1968 Mexico City víceboj
zlato 1968 Mexico City bradla
zlato 1968 Mexico City prostná
zlato 1968 Mexico City přeskok
stříbro 1960 Řím družstva
stříbro 1964 Tokio družstva
stříbro 1968 Mexico City kladina
stříbro 1968 Mexico City družstva
Mistrovství světa
zlato MS 1962 Praha přeskok
zlato MS 1966 Dortmund víceboj jednotlivkyně
zlato MS 1966 Dortmund přeskok
stříbro MS 1962 Praha víceboj jednotlivkyně
stříbro MS 1966 Dortmund kladina
stříbro MS 1966 Dortmund prostná
bronz MS 1962 Praha prostná
Příbuzenstvo
manžel Josef Odložil
dcera Radka Čáslavská
syn Martin Odložil

Věra Čáslavská (* 3. května 1942 Praha) je bývalá československá sportovní gymnastka, trenérka a významná sportovní funkcionářka, sedminásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná mistryně světa, jedenáctinásobná mistryně Evropy a čtyřnásobná Sportovkyně roku Československa. Po sametové revoluci byla v letech 19901996 předsedkyní Československého olympijského výboru a v letech 1995–2001 také členkou Mezinárodního olympijského výboru.

Spolu s Ruskou Larisou Latyninovou je jednou ze dvou gymnastek historie, kterým se podařilo získat zlaté medaile ve víceboji na dvou po sobě jdoucích olympijských hrách. Zlato z víceboje také vyhrála na mistrovství světa v roce 1966 a Mistrovství Evropy 1965 a 1967. Přes čtyřicet let již drží mezi gymnasty rekord v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí. V letech 19641968 nebyla na velkém závodu ve víceboji poražena.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Od svého dětství se věnovala gymnastice. Svoji sportovní kariéru zahájila ve svých 16 letech na mistrovství světa ve sportovní gymnastice v Moskvě, kde československé gymnastky obsadily v soutěži družstev druhé místo. Ve víceboji jednotlivců skončila osmá. Téhož roku obsadila na mistrovství Československa druhé místo. O rok později Čáslavská získala na mistrovství Evropy v Krakově svou první zlatou medaili za cvičení na kladině a stříbrnou za přeskok.

Roku 1960 byla členkou stříbrného československého olympijského družstva na OH v Římě, v individuálních soutěžích skončila ve víceboji žen osmá a na kladině šestá.

Věra Čáslavská, sestava na hrazdě, Mistrovství Evropy 1967

První větší úspěch zaznamenala v roce 1962 na mistrovství světa v Praze, kde vyhrála přeskok, ve víceboji jednotlivců skončila druhá a třetí v prostných. Československé družstvo získalo stříbrnou medaili.

Dalším vrcholem její kariéry byl rok 1964 především pak Letní olympijské hry 1964 v Tokiu, kde získala zlatou medaili ve víceboji jednotlivců, v přeskoku a na kladině. Československé družstvo skončilo druhé. O rok později na mistrovství Evropy v Sofii získala pět zlatých medailí.

Na mistrovství světa v Dortmundu v roce 1966 zvítězila ve víceboji jednotlivců a v přeskoku, dále získala stříbrnou medaili na kladině a v prostných. V soutěži družstev pak československé gymnastky získaly zlatou medaili.

V roce 1967 na mistrovství Evropy v Amsterdamu získala zlato ve všech soutěžních disciplínách.

V roce 1968 se účastnila Letních olympijských her v Mexiku, kde získala zlato za víceboji, přeskok, bradla a prostná. Stříbro pak za kladinu a v družstvech. V průběhu těchto her se vdala za Josefa Odložila, českého reprezentanta v běhu. Na těchto olympijských hrách ukončila svoji sportovní kariéru. Během slavnostního ceremoniálu předání medailí gesty protestovala proti okupaci Československa, když stála společně na stupínku se sovětskou závodnicí. Během slavnostního hraní sovětské hymny otočila hlavu od soupeřky směrem do země. V témže roce byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa.

Politická, společenská a trenérská činnost[editovat | editovat zdroj]

Věra Čáslavská, sestava na kladině, ME 1967

V roce 1968 se také zapojila do politického života a podepsala známou petici Dva tisíce slov. V roce 1971 byla vyloučena z řad členů ČSTV. V roce 1974 vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze a věnovala se trenérské činnosti. Později jí bylo dovoleno vykonávat trenérskou činnost v Mexiku (1979-1981).

V lednu 1990 se stala poradkyní prezidenta ČSR Václava Havla pro sociální otázky a pro sport, od roku 1991 pak působila jako jeho asistentka.

V letech 19901992 zastávala funkci předsedkyně Československého olympijského výboru a poté byla až do roku 1996 předsedkyní Českého olympijského výboru a členkou Mezinárodního olympijského výboru (1995-2001).

V prezidentských volbách v roce 2013 aktivně podpořila Karla Schwarzenberga, protestovala zejména proti tomu, že jeho levicoví protikandidáti žádali o podporu komunisty.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Její jméno nese planetka (26986) Čáslavská (provizorní jméno 1997 VC5). K jejím 70. narozeninám byla vydána poštovní dopisnice s portrétem, autorem je Oldřich Kulhánek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc : ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Čáslavská Věra, s. 46.  
  2. http://kultura.idnes.cz/film-sommerove-o-vere-caslavske-dnj-/filmvideo.aspx?c=A120413_160328_filmvideo_ptk

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]