Pavel Kosatík
JUDr. Pavel Kosatík (* 13. června 1962 Boskovice) je český novinář a spisovatel.
Obsah |
[editovat] Vzdělání a zaměstnání
V roce 1984 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po studiích začal pracovat u DILIe jako právník specializovaný na autorské právo, po dvou letech přešel do nakladatelství Československý spisovatel (1986–1990). Pracoval jako redaktor v několika nakladatelstvích a v redakcích – Mladá fronta DNES (1992–95), Reflex (1995), Hospodářské noviny, Ikarie – 1990. Od roku 1996 je na „volné noze“. Začal jako spisovatel sci-fi, dnes je znám jako spisovatel faktu, literární historik. Pravidelně publikuje v časopisech Týden a Respekt (zde píše seriál Česká inteligence). Založil nakladatelství Kdo je kdo.[1]
[editovat] Ceny
Za knihu Jan Masaryk: Pravdivý příběh získal Výroční cenu nakladatelství Mladá fronta za rok 1999.
Za knihu Ferdinand Peroutka: Pozdější život (1938–1978) obdržel Výroční cenu Nadace Český literární fond za původní literaturu za rok 2000[2] a od Nadace Charty 77 Cenu Toma Stopparda za rok 2001. Tuto knihu také ocenili čtenáři ve vánoční anketě Lidových novin jako nejzajímavější knihu literatury faktu v roce 2000.
Za rok 2009 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.[3][4]
V roce 2010 se jeho soubor 16 esejů s názvem České snění umístil na 4. místě v anketě Kniha roku Lidových novin.[5]
[editovat] Dílo
[editovat] Literatura
- Poslední sázka Abe Korkorána – Horák, Ústí nad Labem 1992 (psáno 1984)[6]
- České snění – Torst, Praha 2010.
[editovat] Literatura faktu
- Osm žen z Hradu – Mladá fronta, Praha 1993
Devět žen z Hradu – Mladá fronta, Praha 1999
Manželky prezidentů : deset žen z Hradu – Mladá fronta, Praha 2009 - Bankéř první republiky – Motto a Restituční investiční fond, Praha 1996
Zmizení bankéře Preisse, ČT 2001, 60 min. (scénář) - „Člověk má dělat to, nač má sílu“. Život Olgy Havlové – Mladá fronta, Praha 1997
- Jan Masaryk. pravdivý příběh spolu s M. Kolářem – Mladá fronta, Praha 1998
Jan Masaryk I a II – režie, scénář: Pavel Kosatík, Michal Kolář, ČT 1998, 2 × 60 min. - Ferdinand Peroutka: Pozdější život (1938–1978) – Paseka, Praha 2000, ISBN 80-7185-294-5[7]
- Fenomén Kohout – Paseka, Praha 2001, ISBN 80-7185-372-0[8][9][10]
Fenomén Kohout – režie: Viktor Polesný, scénář: Viktor Polesný a Pavel Kosatík, ČT2 1999, 60 min. - Já jsem oves: Rozhovor s Madlou Vaculíkovou spolu s Madlou Vaculíkovou – Dokořán, Jaroslava Jiskrová – Máj, Praha 2002, ISBN 80-86569-35-7, ISBN 80-86643-03-4
- Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy – Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2002
- Ferdinand Peroutka: Život v novinách (1895–1938) – Paseka, Praha 2003, ISBN 80-7185-568-5
- Gottwaldovi muži – 1 spolu s historikem Karlem Kaplanem – Paseka, Praha 2004, ISBN 80-7185-616-9[11]
- Sulek maluje – Host, Brno 2005, ISBN 80-7294-161-5[12]
- „Ústně více“ : šestatřicátníci („kolektivní biografie“: Václav Havel, Josef Topol, Věra Linhartová, Jiří Kuběna, Viola Fischerová, Pavel Švanda a další) – Host, Brno 2006[13]
[editovat] Články
- Proč mě nebaví číst SF – interkom, 1–2/1996
- Odstup nade všechno. Předběžný portrét Václava Klause, naprostého politického praktika – MF DNES, 15. 1. 2005
- 3. září 1940 – Čeští umělci jedou za Goebbelsem do říše – Týden, 29. 8. 2005
Za Goebbelsem do Němec – ČRo 3 – Vltava 1999, 60 min.
Šéfredaktor časopisu Národní 3, který vydávalo SSČ AV, v. v. i.
[editovat] Citáty
| „ | Z mnoha svých názorů, s nimiž po roce 1989 vstupoval do politiky, slevil, jedna potřeba však zbytněla: distance od všech a od všeho. Ze světa lidí se Klaus vzdálil do světa forem – a z tohoto hlediska pro něho bylo životní výhrou, když se stal prezidentem, protože taková role formální život v podstatě předepisuje, člověk už za něj ani „nemůže“. Čím dál víc v podstatě každého svého kritika obviňuje ze zlých úmyslů, aniž se pokouší analyzovat jeho motiv. Není snadné s ním debatovat, protože debata se nevede o názorech, nýbrž o charakterech těch, kteří je zastávají. Svět má dvě části: tu, kterou Klaus „zná“ a jejíž (pro něho příznivé) názory vítá, a tu, kterou znát odmítá, protože ji pokládá za nepřátelskou jednou provždy. | “ |
| — Odstup nade všechno. Předběžný portét Václava Klause, naprostého politického praktika, MF DNES, 15. 1. 2005 | ||
| „ | Pavel Kohout otevřel prakticky bez omezení svůj archív a na začátku řekl: ,Jsem nad věcí, dělejte si s tím, co chcete.‘ Prohlédl jsem si ten materiál a pochopil jsem, že takovou knížkou se dá otevřít otázka, proč se lidé za komunismu chovali tak, jak se chovali. A že má cenu otevřít tu otázku teď, a ne za třicet let. | “ |
| — v rozhovoru v Reflexu 51/2002 | ||
[editovat] Rodina
Ze dvou manželství má syny Lukáše (* 1983), Jana (* 2002) a Vojtěcha (* 2004).
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Kosatík, Pavel, s. 123.
- ↑ Výroční ceny Nadace ČLF za rok 2000
- ↑ Novinářské ceny získali Macháček, Šustrová a Kosatík, aktualne.cz, 4. 2. 2010
- ↑ Cena Ferdinanda Peroutky – laudacio „O Pavlu Kosatíkovi“
- ↑ Knihou roku 2010 se stal román Jana Balabána Zeptej se táty
- ↑ http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/scifi//clanky/27717_0_0_0.html
- ↑ Ferdinand Peroutka : pozdější život (1938–1978) v databázi Národní knihovny ČR
- ↑ Fenomén Kohout v databázi Národní knihovny ČR
- ↑ http://blisty.cz/art/9568.html
- ↑ http://www.blisty.cz/2006/1/12/art26521.html
- ↑ Gottwaldovi muži v databázi Národní knihovny ČR
- ↑ Sulek maluje v databázi Národní knihovny ČR
- ↑ „Ústně více“ : šestatřicátníci v databázi Národní knihovny ČR
[editovat] Externí odkazy
- Heslo Pavel Kosatík ve Slovníku české literatury po roce 1945 (projekt ÚČL AV ČR)
- Pavel Kosatík na Filmové databázi
- Kdo je kdo v české a slovenské SF
- Fotogalerie
- Rozhovor „Ožehavé věci“
- Medailon na Portálu české literatury
