Jarmila Kratochvílová
| Přehled medailí | ||||
|---|---|---|---|---|
  Jarmila Kratochvílová v roce 2010 |
||||
| Letní olympijské hry | ||||
| stříbro | LOH 1980 | běh na 400 m | ||
| Mistrovství světa v atletice | ||||
| zlato | MS 1983 | běh na 400 m | ||
| zlato | MS 1983 | běh na 800 m | ||
| stříbro | MS 1983 | štafeta 4×400 m | ||
| Mistrovství Evropy v atletice | ||||
| stříbro | ME 1982 | běh na 400 m | ||
| stříbro | ME 1982 | štafeta 4×400 m | ||
| Halové ME v atletice | ||||
| stříbro | HME 1979 | běh na 400 m | ||
| zlato | HME 1981 | běh na 400 m | ||
| zlato | HME 1982 | běh na 400 m | ||
| zlato | HME 1983 | běh na 400 m | ||
| zlato | HME 1984 | běh na 200 m | ||
Jarmila Kratochvílová (* 26. ledna 1951 Golčův Jeníkov) je československá atletka, běžkyně na krátkých a středních tratích. Je držitelkou současného světového rekordu na 800 m v čase 1:53,28, který vytvořila 26. července 1983 v Mnichově. Tento rekord oslavil již 29 let a je tak vůbec nejdéle trvajícím světovým rekordem v oficiálních disciplínách v atletické historii. Kratochvílová drží také druhý nejlepší čas v historii v běhu na 400 metrů časem 47,99 s. (spolu s Maritou Kochovou je jedinou ženou v historii, která běžela čtvrtku pod 48 sekund). Nyní se věnuje zejména trenérské činnosti. Na stejné trati drží stále halový světový rekord časem 49,59 s. Národní rekordy drží v ženské kategorii v disciplínách 100 m, 200 m, 400 m i 800 m. Svými výkony patří mezi nejlepší československé i české atletky historie. [1]
V roce 1983 byla zvolena nejlepším sportovcem Evropy.[2]
Obsah |
Obvinění z dopingu [editovat]
Svých nejlepších úspěchů dosáhla díky extrémní tréninkové zátěži ve spolupráci s trenérem Miroslavem Kváčem. V srpnu 2006 byla Kratochvílová nepřímo obviněna deníkem MF Dnes z užívání dopingu,[3] ta však spolu s Kváčem tato obvinění odmítá.[4]
V únoru 2011 oznámil David Skopal z Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & spol., že zastupuje Helenu Fibingerovou a Jarmilu Kratochvílovou a bude jejich jménem požadovat po Českém rozhlasu finanční kompenzaci kvůli tomu, že na stanici Vltava odvysílal hru Davida Drábka Koule, jejíž hlavní postava, bývalá koulařka Milena, vykazuje společné znaky s Helenou Fibingerovou, a postava Radmila s Jarmilou Kratochvílovou, a obě postavy jsou ve hře obviňovány z dopingu, což právní zástupce sportovkyň považuje za porušení jejich práva na ochranu osobnosti. Podle Lidovek.cz chce v téže věci podat na Český rozhlas žalobu i Český atletický svaz.[5]
Sportovní úspěchy [editovat]
- 1977: Halové mistrovství Evropy, San Sebastián (Španělsko), 400 m, 6. místo, 53,95
- 1980: LOH 1980, Moskva (Rusko), 400 m, 2. místo, 49,46
- 1982: Halové mistrovství Evropy, Milán (Itálie), 400 m, 1. místo, 49,59, SR
- 1982: Mistrovství Evropy, Athény (Řecko), 400 m, 2. místo, 48,85
- 1983: Mnichov (Německo), 800 m, 1. místo, 1:53,28, SR
- 1983: Mistrovství světa, Helsinky (Finsko), 400 m, 1. místo, 47,99, SR
- 1983: Mistrovství světa, Helsinky (Finsko), 800 m, 1. místo, 1:54,68
Osobní rekordy [editovat]
Hala
Dráha
- 100 m – 11,09 s – 6. červen 1981, Bratislava (NR)
- 200 m – 21,97 s – 6. červen 1981, Bratislava (NR)
- 400 m – 47,99 s – 10. srpen 1983, Helsinky (NR, 2. nejlepší výkon historie)
- 800 m – 1:53,28 – 26. červenec 1983, Mnichov (SR, NR)
Sportovní ocenění [editovat]
- 1981: Nejlepší Sportovec roku ČSSR, 1. místo
- 1983: Nejlepší Sportovec roku ČSSR, 1. místo
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Běžkyně Jarmila Kratochvílová slaví šedesátiny
- ↑ Federer je popáté nejlepším sportovcem Evropy, Sport.cz, 26. 12. 2009
- ↑ Václav Pacina: Kratochvílová: krásná pohádka o světici?, iDNES.cz, 16. srpna 2006
- ↑ Václav Pacina, Jarmila Kratochvílová: Kratochvílová se rozhodla promluvit, iDnes.cz, 22. září 2006
- ↑ Bývalé atletky chtějí po rozhlasu peníze. Ve hře Koule je nařkl z dopingu, iDnes.cz, 7. 2. 2011, ČTK
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Jarmila Kratochvílová na stránkách IAAF
Literatura [editovat]
- Kdo byl kdo v české atletice - Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, ISBN 80-7033-864-4, str. 91
