Rosemarie Ackermannová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přehled medailí
 Rosemarie Ackermannová v roce 1974
NDR Rosemarie Ackermannová v roce 1974
Letní olympijské hry
zlato LOH 1976 skok vysoký
Mistrovství Evropy v atletice
zlato ME 1974 skok vysoký
stříbro ME 1978 skok vysoký
Halové ME v atletice
zlato HME 1974 skok vysoký
zlato HME 1975 skok vysoký
zlato HME 1976 skok vysoký

Rosemarie Ackermannová rozená Witschasová (* 4. dubna 1952, Lohsa) je bývalá východoněmecká sportovkyně, atletka, olympijská vítězka, mistryně Evropy a trojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky. Stala se první výškařkou na světě, která překonala hranici 200 cm. V roce 1977 získala ocenění nejlepší sportovkyně světa podle agentury United Press International[1].

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Rosemarie Ackermannová (1978)

Na halovém ME 1973 v nizozemském Rotterdamu obsadila ve finále výkonem 186 cm 4. místo. Díky lepšímu technickému zápisu vybojovala za stejnou výšku bronz Milada Karbanová.[2] První velké úspěchy zaznamenala v roce 1974, kdy získala zlaté medaile na halovém ME v Göteborgu a na evropském šampionátu v Římě, kde vytvořila výkonem 195 cm nový světový rekord.[3]

O rok později obhájila v polských Katovicích titul halové mistryně Evropy, když překonala 192 cm. Stříbro brala Francouzka Marie-Christine Debourse, která skočila o 9 centimetrů méně. Třetí zlatou medaili v řadě na halovém ME vybojovala v roce 1976 v Mnichově.

26. srpna 1977 v tehdy Západním Berlíně překonala jako první žena v historii dvoumetrovou hranici. Na ME v atletice 1978 v Praze získala za výkon 199 cm stříbrnou medaili a prohrála jen s Italkou Simeoniovou, která výkonem 201 cm vyrovnala vlastní světový rekord.[4]

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Třikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. Poprvé v roce 1972 na hrách v Mnichově, kde obsadila 7. místo, když jako poslední výšku překonala třetím pokusem 185 centimetrů. Na následující olympiádě v roce 1976 v Montrealu vybojovala zlatou olympijskou medaili, když jako poslední výšku překonala druhým pokusem 193 cm, čímž zároveň vytvořila nový olympijský rekord. Stříbro získala Italka Sara Simeoniová a bronz Bulharka Jordanka Blagojevová.

Naposledy se olympijských her zúčastnila v roce 1980 v Moskvě, kde obsadila výkonem 191 cm 4. místo. Bronz vybojovala její krajanka Jutta Kirstová, která napodruhé překonala 194 cm.[5]

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.hickoksports.com/history/upiaoy.shtml
  2. Kompletní výsledky HME 1973
  3. WORLD RECORDS PROGRESSION High Jump Women
  4. World Record Progression (Women)
  5. Women High Jump Olympic Games Moscow 1980

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu