Lasse Virén

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přehled medailí
 Lasse Virén
Finsko Lasse Virén
Olympijské kruhy Letní olympijské hry
zlato LOH 1972 5000 m
zlato LOH 1972 10 000 m
zlato LOH 1976 5000 m
zlato LOH 1976 10 000 m
Mistrovství Evropy v atletice
bronz ME 1974 5000 m

Lasse Artturi Virén (* 22. července 1949, Myrskylä) je bývalý finský atlet, běžec, jehož specializací byly dlouhé tratě. Je čtyřnásobným olympijským vítězem.

Atletická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Patřil k velkým postavám světové atletiky v 70. letech 20. století. Poprvé se představil na mezinárodní scéně na mistrovství Evropy v Helsinkách v roce 1971, kde doběhl 7. v běhu na 5 000 metrů a 17. na dvojnásobné trati (oba závody vyhrál jeho krajan Juha Väätäinen).

Nejúspěšnějším rokem jeho kariéry byl zřejmě hned následující rok 1972. Tehdy se stal dvojnásobným olympijským vítězem - v bězích na 5 000 i 10 000 metrů. Na delší trati vytvořil v olympijském finále světový rekord časem 27:38,4 (27:38,35) a to i přesto, že během kolize s Tunisanem Mohammedem Gammoudim v polovině závodu upadl a ztratil na soupeře asi 100 metrů. Jen několik dnů po olympiádě, 14. září 1972, vytvořil v Helsinkách nový světový rekord v běhu na 5 000 metrů časem 13:16,4. V tomto roce získal prestižní titul Atlet roku v anketě časopisu Track & Field News.

Stal se jedním z prvních vytrvalců, kteří pochopili nutnost vysokohorského tréninku - před olympijskými hrami v Montrealu trávil několik měsíců v Kolumbii a v Keni (Thomson's Falls).

Dvojnásobným olympijským vítězem na obou vytrvaleckých tratích se stal rovněž na olympiádě v Montrealu v roce 1976. Na těchto hrách se dokonce pokoušel napodobit vítězství Emila Zátopka na tratích 5000 metrů, 10 000 metrů a v maratonu na jedněch jediných hrách, které československý běžec předvedl na olympiádě v Helsinkách v roce 1952. Virén v Montrealu běžel svůj první maraton v životě (a navíc hned následující den po svém vítězství v běhu na 5000 metrů) a doběhl pátý, přesto je tento jeho montrealský výsledek dosud nejúspěšnějším pokusem o podobné trojí vítězství, podstatně zdařilejším nežli stejné pokusy jiných atletů (Ron Clarke na olympijských hrách 1964 v Tokiu nebo Mamo Wolde a Naftali Temu na olympiádě 1968 v Mexiku).

V roce 1980 se zúčastnil své poslední, třetí olympiády. Na olympijských hrách v Moskvě startoval už jen v jedné disciplíně (10 000 metrů) a doběhl pátý - nedokázal vzdorovat náporu trojice etiopských běžců, vedených Mirutsem Yifterem, a překonal ho i jeho krajan Kaarlo Maaninka.

Po skončení atletické kariéry se pokračoval ve své profesi policejního úředníka. V letech 1999 - 2007 a 2010 - 2011 byl poslancem finského parlamentu, ve volbách v roce 2011 již nekandidoval.

V roce 2014 byl zařazen do Síně slávy IAAF - jako třetí finský běžec po Paavovi Nurmim (zařazen v roce 2012) a Hannesi Kolehmainenovi (2013).

Osobní rekordy Lasseho Viréna[editovat | editovat zdroj]

  • 1500 m 3:41,8 (Lappeenranta 26.6.1976)
  • 1 míle 4:01,6 (Vammala 19.8.1976)
  • 2000 m 5:08,6 (Riihimäki 21.9.1972)
  • 3000 m 7:43,2 (Oulu 27.7.1972)
  • 2 míle 8:14,0 (Stockholm 14.8.1972)
  • 3 míle 12:51,6+ (Helsinky 14.9.1972, mezičas v běhu na 5000 m 13:16,3)
  • 5000 m 13:16,3 (Helsinky 14.9,1972, naměřeno 13:16,3, zaokrouhleno na 13:16,4)
  • 6 mil 26:57,8+ (Oslo 3.8.1972, mezičas v běhu na 10 000 m 27:52,4)
  • 10 000 m 27:38,35 (Mnichov 3.9.1972)
  • 20 000 m 1:01:25,0 (Colombes 2.10.1971)
  • hodinovka 19 500 metrů (Colombes 2.10.1971, dosaženo v průběhu závodu na 20 000 metrů)
  • maraton 2:13:10,8 (Montreal 31.7.1976)

Světové rekordy Lasseho Viréna[editovat | editovat zdroj]

  • 2 míle, 8:14,0, Stockholm 14.8.1972. První světový rekord Lasseho Viréna. Dosáhl ho v přímém souboji s držitelem dosavadního světového rekordu (8:17,8 z roku 1971), Belgičanem Emielem Puttemansem. Virénův mezičas na 3000 metrech byl 7:43,6. Pod hranici svého starého světového rekordu běžel i Puttemans (8:17,2), třetí byl Švéd Anders Gärderud ve švédských rekordech na 3000 m (7:47,8) a 2 míle (8:20,6). Virénův světový rekord překonal v roce 1973 časem 8:13,8 britský běžec Brendan Foster.
  • 10 000 metrů, 27:38,4, Mnichov 3.9.1972. Světový rekord dosažený ve finále běhu na 10 000 metrů na olympijských hrách v Mnichově. Elektronická hodnota výkonu byla 27:38,35. Rekord překonal 13.7.1973 v Londýně britský vytrvalec David Bedford (27:30,8).
  • 5000 metrů, 13:16,4, Helsinky 14.9.1972. Těsně po skončení olympijských her v Mnichově zlepšil Virén o 0,2 sekudy světový rekord na 5000 metrů, který v roce 1965 vytvořil Australan Ron Clarke. Ruční časomíra naměřila Virénovi 13:16,3, ale čas byl v souladu s tehdy platnými pravidly pro dlouhé běhy zaokrouhlen na nejbližší horší sudou desetinu sekundy. Rekord překonal už za šest dnů Emiel Puttemans (13:13,0 v Bruselu 20.9.1972).

10 nejlepších výkonů Lasseho Viréna[editovat | editovat zdroj]

5000 m[editovat | editovat zdroj]

13:16,3 (1) Helsinky 14.9.1972 --- světový rekord

13:19,0 (1) Helsinky 25.7.1972 --- finský rekord

13:24,57 (3) Řím 8.9.1974 (mistrovství Evropy)

13:24,76 (1) Montreal 30.7.1976 (olympijské hry)

13:24,78 (1) Turku 2.7.1976

13:26,0 (1) Helsinky 10.9.1974

13:26,42 (1) Mnichov 10.9.1972 (olympijské hry) --- olympijský rekord

13:28,0 (5) Helsinky 27.6.1973

13:28,8 (2) Helsinky 30.7.1978

13:29,8 (1) Helsinky 22.8.1971

10 000 m[editovat | editovat zdroj]

27:38,35 (1) Mnichov 3.9.1972 (olympijské hry) --- světový rekord

27:40,38 (1) Montreal 26.7.1976

27:42,95 (1) Helsinky 23.6.1976

27:50,56 (5) Moskva 27.7.1980 (olympijské hry)

27:52,4 (1) Oslo 3.8.1972 --- finský rekord

28:04,41 (4, rozběh) Mnichov 31.8.1972 (olympijské hry)

28:04,69 (12) Brusel 4.9.1979 (memoriál Van Dammeho)

28:10,95 (4) Helsinky 9.7.1980

28:11,4 (1) Helsinky 30.8.1975

28:11,8 (8) Helsinky 29.6.1978

Lasse Virén v atletických tabulkách své doby[editovat | editovat zdroj]

světové tabulky v běhu na 5000 m mužů v roce 1972[editovat | editovat zdroj]

13:13,0 Emiel Puttemens (Belgie), 1947, 1, Brusel 20.9.1972

13:16,4 Lasse Virén (Finsko), 1949, 1, Helsinky 14.9.1972

13:17,2 Dave Bedford (Velká Británie), 1949, 1, Londýn 14.7.1972

13:19,8 Ian McCafferty (Velká Británie), 1944, 2, Londýn 14.7.1972

13:22,4 Gianni Del Buono (Itálie), 1943, 1, Řím, 13.9.1972

13:22,8 Steve Prefontaine (USA), 1951, 1, Eugene 9.7.1972

13:24,2 Ian Stewart (Velká Británie), 1949, 3, Londýn 14.7.1972

13:26,0 Mariano Haro (Španělsko), 1940, 4, Londýn 14.7.1972

13:26,4 Javier Alvárez (Španělsko), 1943, 1, Oslo 19.7.1972

13:27,4 Mohamed Gammoudi (Tunisko), 1938, 2, Mnichov 10.9.1972

dlouhodobé světové tabulky v běhu na 5000 m mužů k 31.12.1972[editovat | editovat zdroj]

13:13,0 Emiel Puttemens (Belgie), 1947, 1, Brusel 20.9.1972

13:16,4 Lasse Virén (Finsko), 1949, 1, Helsinky 14.9.1972

13:16,6 Ronald Clarke (Austrálie), 1937, 1, Stockholm 5.7.1966

13:17,2 Dave Bedford (Velká Británie), 1949, 1, Londýn 14.7.1972

13:19,8 Ian McCafferty (Velká Británie), 1944, 2, Londýn 14.7.1972

13:22,4 Gianni Del Buono (Itálie), 1943, 1, Řím, 13.9.1972

13:22,8 Ian Stewart (Velká Británie), 1949, 1, Edinburgh 25.7.1970

13:22,8 Steve Prefontaine (USA), 1951, 1, Eugene 9.7.1972

13:24,2 Kipchoge Keino (Keňa), 1940, 1, Auckland 30.11.1965

13:24,8 Harald Norpoth (SRN), 1942, 1, Kolín nad Rýnem 7.9.1966

světové tabulky v běhu na 10 000 m mužů v roce 1972[editovat | editovat zdroj]

27:38,4 Lasse Virén (Finsko), 1949, 1, Mnichov 3.9.1972

27:39,6 Emiel Puttemans (Belgie), 1947, 2, Mnichov 3.9.1972

27:41,0 Miruts Yifter (Etiopie), 1944, 3, Mnichov 3.9.1972

27:48,2 Mariano Haro (Španělsko), 1940, 4, Mnichov 3.9.1972

27:51,4 Frank Shorter (USA), 1947, 5 Mnichov 3.9.1972

27:52,4 Dave Bedford (Velká Británie), 1949, 1, Londýn 15.7.1972

27:54,8 Mohamed Gammoudi (Tunisko), 1938, 1 rozběh, 31.8.1972

28:03,8 Gaston Roelants (Belgie), 1937, 1, Brusel

28:05,2 Rašid Šarafetdinov (SSSR), 1943, 1, Moskva 18.7.1972

28:07,8 Pavel Andrejev (SSSR), 1944, 2, Augsburg 23.6.1972

dlouhodobé světové tabulky v běhu na 10 000 m mužů k 31.12.1972[editovat | editovat zdroj]

27:38,4 Lasse Virén (Finsko), 1949, 1, Mnichov 3.9.1972

27:39,4 Ronald Clarke (Austrálie), 1937, 1, Oslo 14.7.1965

27:39,6 Emiel Puttemans (Belgie), 1947, 2, Mnichov 3.9.1972

27:41,0 Miruts Yifter (Etiopie), 1944, 3, Mnichov 3.9.1972

27:47,0 Dave Bedford (Velká Británie), 1949, 1, Portsmouth 10.7.1971

27:48,2 Mariano Haro (Španělsko), 1940, 4, Mnichov 3.9.1972

27:51,4 Frank Shorter (USA), 1947, 5, Mnichov 3.9.1972

27:52,8 Juha Väätäinen (Finsko), 1941, 1, Helsinky 10.8.1971

27:53,4 Jürgen Haase (NDR), 1945, 2, Helsinky 10.8.1971

27:54,8 Mohamed Gammoudi (Tunisko), 1938, 1 rozběh, Mnichov 31.8.1972

Lasse Virén v ročních žebříčcích (world rankings) časopisu Track & Field News[editovat | editovat zdroj]

celkové pořadí (muži)[editovat | editovat zdroj]

1972 --- 1. místo

1976 --- 5. místo

5000 m[editovat | editovat zdroj]

1972 --- 1. místo

1974 --- 5. místo

1976 --- 1. místo

10 000 m[editovat | editovat zdroj]

1972 --- 1. místo

1973 --- 7. místo

1974 --- 9. místo

1976 --- 1. místo

1980 --- 8. místo

maraton[editovat | editovat zdroj]

1976 --- 7. místo

Lasse Virén a Československo[editovat | editovat zdroj]

Lasse Virén startoval v Praze už na mezistátním atletickém utkání s Československem v roce 1970, kde dokonce vytvořil svůj osobní rekord v běhu na 10 000 metrů - 29:15,8. Především si však oblíbil starty na někdejším Běhu Rudého práva, který byl ve své době prestižním pražským silničním během s dobrou mezinárodní účastí. Lasse Virén v tomto běhu zvítězil v letech 1971, 1972, 1976 a 1977. V roce 1973 byl třetí, v roce 1977 druhý, v roce 1980 skončil na 27. místě. Zranění a pokles formy mu však znemožnily účast na pražském atletickém mistrovství Evropy v roce 1978. Na Běh Rudého práva přijel ještě v roce 1983, tedy na samém sklonku své atletické dráhy - a obsadil 17. místo.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Suomen Kaikkinen Aikojen Yleisurheilutilastot, Suomen Kaikkinen Aikojen Parhaat Ulkoratatulokset 1.1.1989, Tilastot Juhani Jalava Statistics, ISBN 952-90102-2-2, str. 105, 108, 109, 110, 113, 114, 117, 118, 123, 124
  • Progression of IAAF World Records, 2007 edition, Edited by Imre Matrahazi (IAAF), str. 76, 82, 89
  • Athletic Track and Field Statistics, Annual 1973, Verlag Bartels & Wernitz KG, Berlin 65, str. 54, 56
  • Dlouhodobé světové tabulky, Český atletický svaz, Sdružení atletických statistiků, Praha 1973, str. 39, 41
  • Atletika, ročník 24, 1972, č.10, Lasse Viren vytrvalcem č.1, str. 10
  • Lasse Viren, Antero Raevuori, Pentti Vuorio: Kullatut Piikkarit, Helsinki 1976, ISBN 9513515192