Göteborg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Göteborg
Lilla Bommen in Gothenburg.jpg
Göteborg – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Švédsko Švédsko
země: Götaland
Göteborg
Red pog.png
Göteborg
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 450 km²
počet obyvatel: 500 181 (2008)
hustota zalidnění: 1083 obyv. / km²
správa
starosta: Anneli Hulthén
oficiální web: http://www.goteborg.se

Göteborg (výslovnost zvuk [jœteˈbɔrj], počeštěně obvykle /jéteborg/) je druhé největší švédské město, ležící v provincii Västergötland na západním pobřeží Švédska u zálivu Kattegat. Göteborg má 487 000 obyvatel, v celé metropolitní oblasti však žije 879 000 lidí. Göteborg je rovněž považován za studentské město, na dvou zdejších univerzitách totiž studuje zhruba 60 000 studentů, což je vůbec nejvíce v celé Skandinávii. Göteborg se také nazývá „zeleným městem“ nebo „nešvédským městem“ – v Göteborgu najdeme hodně parků.

Ve městě žije mnoho národnostních menšin – přistěhovalci z Íránu, Súdánu, Jižní Ameriky a z bývalé Jugoslávie. Přistěhovalci žijí především na sídlištích na periferiích města.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Až do 17. století nemělo Švédsko prakticky žádný přístup k moři, v mírových dobách mu však Dánové nebránili ve využívání ústí řeky Göta a z pevnosti Alvesborg v jejím ústí kontrolovat veškerý vývoz a dovoz. V roce 1603 se švédský král Karel IX. v místech proti pevnosti pustil do výstavby nového města, které dostalo jméno Göteborg. O osm let později bylo město zničeno Dány, kteří se města zmocnili. Dánové požadovali za vrácení města do původního stavu milion říšských tolarů. Gustav II. Adolf tuto částku zaplatil a v roce 1619 byla uzavřena halmstadská smlouva.

Památky[editovat | editovat zdroj]

HAMNKANALEN, historická městská tepna: Okružní procházku městem bychom měli začít od nádraží. Drottningtorget (královnino náměstí) po jeho jižní straně sahá až k Hamnkanalenu (Přístavnímu kanálu), kde do něj ústí Vallgraven (hradní příkop). Příkop obepínající celé staré město patřil ještě v 17. století k městským obranným zařízením. Hotel Eggers na rohu Královnina náměstí se stal památkově chráněným objektem. Na křižovatce mezi ulicemi NorraOstra Hamngatan stojí jezdecká socha Gustava II. Adolfa. U přístavního kanálu stojí kostel Christine kyrka. V 17. století byl původně postaven pro holandskou menšinu, ale v posledním století už spíše slouží zdejší německé obci, proto se mu také říká Tyska kyrkan.

Přístavní čtvrť Na severním konci nábřeží byla v roce 1994 otevřena hypermoderní operní scéna Operan. Budova göteborské opery našla inspiraci v podobné stavbě v australském Sydney. Na druhé straně malého přístaviště Lilla Bommens Hamm poblíž opery se nachází jediná göteborgská výšková budova Utkiken, z jejíž vyhlídkové terasy je nádherný výhled na město.

Městské korzo: Avenyn Na náměstí Kungsportsplatsen stojí socha Karla IX. z náměstí ústí ulice Kungsportsavenyn (zvaná Avenyn). Bulvár Avenyn je ozdobou Göteborgu od 60. let 19. století. Tato ulice se považuje za obdobu pařížského bulváru Avenue des Champs-Élysées. Kolem Poseidonovy kašny, která stojí uprostřed náměstí Götaplatsen, se ve směru hodinových ručiček vedle sebe řadí městské divadlo Stadsteatern, muzeum umění Konstmuseet, umělecká hala Konsthallen a koncertní síň Konserthuset. Jihovýchodně od náměstí Götaplatsen se rozkládá zábavní park Liseberg, jeden z největších v Evropě. V létě se zde konají divadelní představení. Ve městě je rybí tržnice zvaná Feskekorken (rybí chrám), kde se prodávají ryby, humři a langusty. Vznikl zde Melodic Death metal.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nejoblíbenějším dopravním prostředkem jsou ve městě tramvaje, jež jsou typické svou modrou barvou. V Göteborgu se nachází rovněž významný přístav, který je zdaleka největší ve Skandinávii. Několik pravidelných trajektů spojuje město s Fredrikshavnem, Kielem, KristiansandemNewcastlem. Ve městě jsou také dvě letiště. Letiště Landvetter, 20 km východně od města, je druhým největším letištěm v zemi. O poznání méně využívaným je pak Göteborg City Airport nacházející se 14 km severovýchodně od města, kam je možné cestovat vlaky, které jezdí z Centralstation. Pro cestování je vhodné zakoupit turistický lístek Göteborgskortet, který umožňuje bezplatné vstupy do muzeí, vstupy na mnohá zajímavá místa i bezplatné používání veřejných dopravních prostředků. V Göteborgu více než kde jinde můžete potkat auta značky Volvo – tato automobilka zde má sídlo. Dříve zde byly také loděnice – později se však lodní průmysl přesunul ze Švédska do Číny a na místech původních továren vznikaly parky.

Nízkoemisní zóna[editovat | editovat zdroj]

V roce 1996 zavedlo město jako první ve Švédsku tzv. nízkoemisní zónu s cílem snížit znečištění ovzduší prachem a oxidy dusíku. Starší nákladní automobily do nich smějí vjíždět jen pokud jsou vybaveny certifikovaným prachovým filtrem. Díky tomu emise prachových částic z nákladní dopravy poklesly asi o 40 %.[1] Tento úspěšný experiment inspiroval později další města v řadě zemí Evropy.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází stadion Ullevi, který hostil v roce 1995 mistrovství světa a roku 2006 Mistrovství Evropy v atletice. Göteborg je domovem fotbalového klubu IFK Göteborg. Dějištěm hokejových utkání je pak hala Scandinavium. Každý rok se zde pořádá mezinárodní florbalový turnaj pro hráče od 11 do 19 let – Gothiacup a také největší házenkářský turnaj světa Partille cup.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Miroslav Šuta, Miroslav Patrik: Aby se ve městě dalo dýchat, (Ekologický institut Veronica, Brno 2010 ISBN 978-80-87308-02-8)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]