Ulrike Meyfarthová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ulrike Meyfarthová
Ulrike Meyfarthová (2012)
Ulrike Meyfarthová (2012)
Osobní informace
Datum narození 4. května 1956 (58 let)
Místo narození Frankfurt nad Mohanem
Země Německo Německo
Kariéra
Disciplína skok do výšky
Účasti na LOH 1972, 1976, 1984
Účasti na MS 1983
Účasti na ME 1974, 1978, 1982
Přehled medailí
Letní olympijské hry
zlato Mnichov 1972 skok do výšky
zlato L.A. 1984 skok do výšky
Mistrovství světa v atletice
stříbro Helsinky 1983 skok do výšky
Mistrovství Evropy v atletice
zlato Athény 1982 skok do výšky
Halové ME v atletice
stříbro Mnichov 1976 skok do výšky
bronz Vídeň 1979 skok do výšky
zlato Milán 1982 skok do výšky
zlato Göteborg 1984 skok do výšky
Univerziáda
stříbro LU 1979 skok do výšky

Ulrike Nasseová - Meyfarthová (* 4. května 1956 Frankfurt nad Mohanem, Hesensko) je bývalá západoněmecká atletka, dvojnásobná olympijská vítězka, mistryně Evropy a dvojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1972 reprezentovala na Letních olympijských hrách v Mnichově. V šestnácti letech se stala historicky nejmladší vítězkou skoku do výšky.[1] Výkonem 192 cm tehdy vyrovnala světový rekord Rakušanky Ilony Gusenbaurové.[2] O rok později získala stříbro na juniorském mistrovství Evropy v Duisburgu.[3]

V roce 1976 vybojovala výkonem 189 cm stříbrnou medaili na halovém ME v Mnichově, kde mj. vybojovala bronz československá výškařka Milada Karbanová. V témže roce neprošla sítem kvalifikace na Letních olympijských hrách v kanadském Montrealu, když nad její síly bylo překonání výšky 180 cm. Celkově obsadila dělené 22. místo.[4]

Na evropském šampionátu 1978 v Praze na strahovském stadionu Evžena Rošického vybojovala páté místo. V roce 1979 si odvezla z halového ME ve Vídni bronzovou medaili. V témže roce získala za výkon 192 cm stříbro na světové letní univerziádě v mexickém Ciudad de Mexico.

V roce 1981 skončila na halovém ME ve francouzském Grenoblu těsně pod stupni vítězů, na 4. místě (188 cm). O rok později se stala v Miláně halovou mistryní Evropy, když ve finále překonala 199 cm. Stejnou výšku zdolala také Andrea Bieniasová (stříbro) z NDR a Katalin Sterková z Maďarska (bronz).[5] Triumfovala též na ME v atletice v Athénách, kde vytvořila výkonem 202 cm nový světový rekord.[2]

V roce 1983 získala na prvním atletickém mistrovství světa v Helsinkách stříbrnou medaili, když nestačila jen na sovětskou výškařku Tamaru Bykovovou, která jako jediná překonala ve finále dvoumetrovou hranici.[6] 21. srpna 1983 na evropském poháru v Londýně překonala společně s Tamarou Bykovovou 203 cm a obě se staly držitelkami světového rekordu.[2] Bykovová 25. srpna následně rekord v italské Pise vylepšila o další jeden centimetr.

V roce 1984 získala ve švédském Göteborgu druhý titul halové mistryně Evropy a podruhé se stala olympijskou vítězkou. V dějišti her, v kalifornském Los Angeles skočila ve finále napoprvé 202 cm a stala se druhou výškařkou v historii, jež vybojovala na olympijských hrách v této disciplíně dvě zlaté medaile.[7] Totéž dokázala na začátku 60. let jen Rumunka Jolanda Balaşová, která první zlato získala na LOH v Římě v roce 1960 a o čtyři roky později titul obhájila na olympiádě v Tokiu.

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Athletics at the 1972 München Summer Games: Women's High Jump Final Round [online]. Sports-Reference.com. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c World Records Progression – High Jump (Women) [online]. Trackfield.brinkster.net. Dostupné online. (anglicky) 
  3. European Junior Championships 1973 [online]. Wjah.co.uk. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Athletics at the 1976 Montréal Summer Games: Women's High Jump Qualifying Round [online]. Sports-Reference.com. Dostupné online. (anglicky) 
  5. 13. Hallen-Europameisterschaften – Hochsprung (Women) [online]. Maik-richter.de. Dostupné online. (německy) 
  6. 1. Weltmeisterschaften – Hochsprung (Women) [online]. Maik-richter.de. Dostupné online. (německy) 
  7. Athletics at the 1984 Los Angeles Summer Games: Women's High Jump Final Round [online]. Sports-Reference.com. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]