Tia Hellebautová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tia Hellebautová
Tia Hellebautová v roce 2008
Osobní informace
Datum narození 16. února 1978 (36 let)
Místo narození Antverpy
Země Belgie Belgie
Občanství Belgie
Výška 182 cm
Kariéra
Disciplína víceboj, skok do výšky
Účasti na LOH 2004, 2008, 2012
Účasti na MS 2001, 2003, 2005, 2007
Účasti na ME 2006, 2010
Přehled medailí
Letní olympijské hry
zlato Peking 2008 skok do výšky
Mistrovství Evropy v atletice
zlato Göteborg 2006 skok do výšky
Halové MS v atletice
zlato Valencie 2008 pětiboj
Halové ME v atletice
zlato Birmingham 2007 skok do výšky

Tia Hellebautová (* 16. února 1978, Antverpy) je belgická atletka, olympijská vítězka, mistryně Evropy a halová mistryně Evropy ve skoku do výšky. Je také halovou mistryní světa v pětiboji (60 m přek., skok do výšky, vrh koulí, skok daleký, běh na 800 metrů).

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Její specializací v začátcích kariéry byl především atletický víceboj. První výrazný úspěch zaznamenala v roce 1999 na ME do 23 let ve švédském Göteborgu, kde dokončila sedmiboj výkonem 5 548 bodů na 6. místě. Od bronzové medaile, kterou získala Litevka Austra Skujytė ji však dělilo více než 500 bodů. O dva roky později skončila na světovém šampionátu v Edmontonu na 14. místě. Šestitisícovou hranici v sedmiboji poprvé překonala v červnu roku 2003 na vícebojařském mítinku v rakouském Götzisu (6 019 bodů).

V roce 2004 se umístila na halovém MS v Budapešti v pětiboji na 5. místě, když nasbírala 4 526 bodů. K medaili ji nepomohlo ani vítězství ve druhé (výška) a páté (800 m) disciplíně. Největší ztrátu zaznamenala ve vrhu koulí, kde výkonem 12,39 m obsadila poslední místo.[1] V tomto roce se začíná více specializovat na skok vysoký. Na letních olympijských hrách v Athénách překonala v kvalifikaci napoprvé 195 cm a postoupila do finále. V něm však zdolala jen základní výšku 185 cm a skončila na posledním, 12. místě. Na Mistrovství světa v atletice 2005 v Helsinkách a na halovém MS 2006 v Moskvě končí na šestých místech.

Hellebautová během rozcvičování (2008)

Evropské tituly[editovat | editovat zdroj]

8. července 2006 v Paříži poprvé v kariéře překonává dvoumetrovou hranici (200 cm).[2] Tuto výšku skočila i 14. července na mítinku Zlaté ligy v Římě. V srpnu se na evropském šampionátu v Göteborgu stává mistryní Evropy, když vítězí v osobním rekordu 203 cm, čímž zároveň vytváří nový rekord šampionátu. Stejnou výšku, avšak napodruhé překonala také Bulharka Venelina Venevová a brala stříbro. Bronz vybojovala Kajsa Bergqvistová ze Švédska. Sezónu Hellebautová završila prvním místem na berlínském mítinku ISTAF, kde počtvrté v sezóně překonala dva metry.[3]

Úspěšně vstoupila rovněž do halové sezóny roku 2007, když 27. ledna v Bruselu překonává opět rovné dva metry. V březnu se stává v Birminghamu halovou mistryní Evropy, když ve finále výšky jako jediná zdolává dvoumetrovou hranici a výkonem 205 cm si vytváří osobní rekord a nový rekord šampionátu. Zbylé medaile získaly výškařky, které skočily 196 cm. Stříbro Italka Antonietta Di Martinová a bronz po diskvalifikaci Bulharky Venevové Ruth Beitiaová ze Španělska.[4] V letní sezóně končí čtrnáctá na světovém šampionátu v Ósace, když ve finále nezdolala 194 cm.

Sezóna 2008[editovat | editovat zdroj]

V halové sezóně roku 2008 se vrátila k víceboji. Již o rok dříve si vytvořila v Gentu výkonem 4 877 bodů nový osobní rekord v pětiboji. Ten dodnes patří k nejlepším výkonům celé historie. Více bodů nasbíraly jen Kelly Sothertonová (4 927), Jessica Ennisová (4 937), Carolina Klüftová (4 948) a Irina Bělovová (4 991).[5] Na halovém MS 2008 ve Valencii poté zaostala za svým maximem o pouhých 10 bodů a vybojovala zlatou medaili.[6] Soupeřkám unikla především ve výšce, kde skočila 199 cm, čímž získala 1 224 bodů.[7]

Jeden z největších úspěchů své kariéry zaznamenala na letních olympijských hrách v Pekingu, kde ve finále porazila chorvatskou výškařku Blanku Vlašičovou a stala se olympijskou vítězkou. Rozhodovalo se na výšce 205 cm, kterou Hellebautová překonala prvním pokusem, zatímco Vlašičová až napodruhé.[8]

Návrat[editovat | editovat zdroj]

Po první mateřské pauze se vrátila k atletice v letní sezóně roku 2010. Na ME v atletice v Barceloně se umístila výkonem 197 cm na 5. místě. Druhý návrat do výškařských sektorů absolvovala 29. ledna 2012 na halovém mítinku v Antverpách, kde skončila na druhém místě (195 cm). Na halovém světovém šampionátu v Istanbulu ji od medaile dělila jedna chyba, kterou zaznamenala na výšce 188 cm. Ostatní výšky, včetně 195 cm zdolala napoprvé, avšak vinou horšího technického zápisu obsadila konečné 5. místo. O stříbro se podělily hned tři výškařky Anna Čičerovová, Ebba Jungmarková a Antonietta Di Martinová.

Jedním z důvodů druhého návratu byly Letní olympijské hry 2012 v Londýně, kde chtěla obhajovat titul z předešlých her.[9] To se ji nakonec nepodařilo, když v olympijském finále bylo nad její síly překonání rovných dvou metrů a v konečném součtu obsadila výkonem 197 cm 5. místo.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Rok Závod Místo Umístění Výkon
1995 EOFM Bath, Spojené království 9. 1,75 m
1997 Mistrovství Evropy juniorů Lublaň, Slovinsko 11. 5 157 (S)
1999 Mistrovství Evropy do 23 let 1999 Göteborg, Švédsko 6. 5 548 (S)
2000 Halové ME v atletice 2000 Gent, Belgie DNF - (P)
2001 Mistrovství světa v atletice 2001 Edmonton, Kanada 14. 5 680 (S)
2003 Mistrovství světa v atletice 2003 Paříž, Francie DNF 3 414 (S)
2004 Halové MS v atletice 2004 Budapešť, Maďarsko 5. 4 526 (P)
Letní olympijské hry 2004 Athény, Řecko 12. 1,85 m
2005 Evropský pohár v atletice Leiria, Portugalsko 2. 1,89 m
Mistrovství světa v atletice 2005 Helsinky, Finsko 6. 1,93 m
2006 Halové MS v atletice 2006 Moskva, Rusko 6. 1,96 m
Evropský pohár v atletice Praha, Česko 1. 1,96 m
Mistrovství Evropy v atletice 2006 Göteborg, Švédsko 1. 2,03 m
Světové atletické finále Stuttgart, Německo 2. 1,98 m
Světový pohár Athény, Řecko 2. 1,97 m
2007 Halové ME v atletice 2007 Birmingham, Anglie 1. 2,05 m
Mistrovství světa v atletice 2007 Ósaka, Japonsko 14. 1,90 m
2008 Halové MS v atletice 2008 Valencie, Španělsko 1. 4 867 (P)
Letní olympijské hry 2008 Peking, Čína 1. 2,05 m
Světové atletické finále Stuttgart, Německo 3. 1,97 m
2010 Mistrovství Evropy v atletice 2010 Barcelona, Španělsko 5. 1,97 m
2012 Halové MS v atletice 2012 Istanbul, Turecko 5. 1,95 m
Letní olympijské hry 2012 Londýn, Spojené království 5. 1,97 m

Vysvětlivky: (S) – sedmiboj, (P) – pětiboj, DNF – nedokončený závod

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Dvoumetrovou hranici a vyšší zdolala celkově devětkrát.[2]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

5. prosince 2008 oznámila, že je těhotná a ukončila tak svoji profesionální atletickou kariéru.[10] Ve své další práci se měla věnovat sportovní a marketingové společnosti. Dne 9. června 2009 se ji narodila dcera, kterou pojmenovala jménem Lotte. Jejím otcem je Wim Vandeven, její dosavadní trenér a životní partner. 16. února 2010 oznámila návrat k atletice.[11] Na konci roku 2010 znovu ukončila kariéru poté, co očekávala narození druhého potomka.[12] V únoru roku 2011 porodila druhou dceru, Saartje.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Women Pentathlon World Indoor Championship 2004
  2. a b Profil na tilastopaja.org
  3. ISTAF 2006 (Ergebnisliste – Hochsprung Frauen)
  4. Bulharské atletky Stambolovová a Venevová měly pozitivní test
  5. Dlouhodobá tabulka – pětiboj žen (hala)
  6. V létě budu jen výškařka, říká Hellebautová
  7. Women Pentathlon Athletics World Indoor Championships 2008
  8. Favoritku Vlašičovou předčila v bitvě výškařek Hellebautová
  9. Dvě děti nejsou překážkou. Brýlatá výškařka chce zase olympijské zlato
  10. Hellebautová ukončila kariéru, je těhotná
  11. Olympijská vítězka ve výšce Hellebautová se po porodu vrací k atletice
  12. Výškařka Hellebautová čeká další dítě a podruhé končí s atletikou, teď prý definitivně
  13. Tia Hellebaut wieder Mutter

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]