Marita Kochová
| Přehled medailí | ||||
|---|---|---|---|---|
  Marita Kochová v roce 1984 |
||||
 Letní olympijské hry |
||||
| zlato | LOH 1980 | běh na 400 m | ||
| stříbro | LOH 1980 | štafeta 4×400 m | ||
| Mistrovství světa v atletice | ||||
| stříbro | MS 1983 | běh na 100 m | ||
| zlato | MS 1983 | běh na 200 m | ||
| zlato | MS 1983 | štafeta 4×100 m | ||
| zlato | MS 1983 | štafeta 4×400 m | ||
| Halové MS v atletice | ||||
| zlato | SHH 1985 | běh na 200 m | ||
| Mistrovství Evropy v atletice | ||||
| zlato | ME 1978 | běh na 400 m | ||
| zlato | ME 1978 | štafeta 4×400 m | ||
| zlato | ME 1982 | běh na 400 m | ||
| zlato | ME 1982 | štafeta 4×400 m | ||
| zlato | ME 1986 | běh na 400 m | ||
| zlato | ME 1986 | štafeta 4×400 m | ||
| Halové ME v atletice | ||||
| zlato | HME 1977 | běh na 400 m | ||
| stříbro | HME 1979 | běh na 60 m | ||
| bronz | HME 1981 | běh na 50 m | ||
| zlato | HME 1983 | běh na 200 m | ||
| zlato | HME 1985 | běh na 200 m | ||
| zlato | HME 1986 | běh na 200 m | ||
Marita Kochová (* 18. února 1957, Wismar) je bývalá východoněmecká atletka, sprinterka.
Obsah |
Kariéra [editovat]
Vrcholné období své sportovní kariéry zaznamenala od konce 70. do poloviny 80. let. Je olympijskou vítězkou, trojnásobnou mistryní Evropy a halovou mistryní Evropy v běhu na 400 metrů a mistryní světa a trojnásobnou halovou mistryní Evropy v běhu na 200 metrů.
V roce 1979 se stala první ženou v historii, která běžela 200 m pod 22 sekund. Čas 21,71 s je stále platným evropským rekordem a celkově ji řadí na 4. místo v dlouhodobých tabulkách, když rychleji běžely jen Jamajčanka, dnes Slovinka Merlene Otteyová a Američanky Marion Jonesová a Florence Griffith-Joynerová.[1]
Její světový rekord 47,60 s na hladké čtvrtce zaběhnutý dne 6. října 1985 v australské Canbeře nebyl dosud překonán a v současnosti je i pro elitní sprinterky prakticky nedosažitelný. Jeho nadměrně vysoká úroveň však poněkud nahrává podezření z dopingu, který nebyl v tehdejší východoněmecké atletice, představující světovou špičku, neznámým pojmem. Jedinou ženou, která se ještě dokázala dostat pod 48 sekund, byla Jarmila Kratochvílová.
Během své kariéry vytvořila Kochová 30 světových rekordů na různých sprinterských tratích.
Osobní rekordy [editovat]
Hala
Dráha
- 100 m - (10,83 s - 8. června 1983, Berlín)
- 200 m - (21,71 s - 10. června 1979, Karl-Marx-Stadt) - ER
- 400 m - (47,60 s - 6. října 1985, Canberra) - WR
Reference [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Profil na stránkách IAAF
- (anglicky) Biografie na sports-reference.com
