Jan Fischer

Ing. Jan Fischer, CSc.
Jan Fischer během „Diskusního večera v Maislovce“ v květnu 2010.
8. předseda vlády České republiky
Ve funkci: 9. dubna 2009 – 13. července 2010
Jmenován	Václavem Klausem
Předchůdce	Mirek Topolánek (ODS)
Nástupce	Petr Nečas
3. předseda Českého statistického úřadu
Ve funkci: 24. dubna 2003 – 27. července 2010
Předchůdce	Marie Bohatá
Nástupce	Iva Ritschelová (v úřadu od 1. září 2010)
Předseda Rady Evropské unie
Ve funkci: 9. května 2009 – 30. června 2009
Narození	2. ledna 1951 (61 let) Praha, Československo
Politický subjekt	člen KSČ (1980–1989), na premiéra navržen předsedou ODS na základě dohody ČSSD, ODS, KDU-ČSL a SZ
Vzdělání	Vysoká škola ekonomická
Náboženství	judaismus

Tento článek pojednává o předsedovi vlády České republiky a českém statistikovi. Další významy jsou uvedeny v článku Jan Fischer (rozcestník).

Jan Fischer (* 2. ledna 1951 Praha) je český statistik a politik, od září 2010 viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj sídlící v Londýně. V letech 2009–2010 zastával úřad předsedy tzv. překlenovací vlády České republiky. Od dubna 2003 do července 2010 byl předsedou Českého statistického úřadu, v období od 8. května do července 2009 vykonával také funkci předsedy Rady Evropské unie.

Životopis

Jan Fischer je židovského původu. Uvádí o sobě, že pochází z „rodiny matematických statistiků a pojistných matematiků“: jeho otec se zabýval matematicko-statistickými aplikacemi v biologii na Matematickém ústavu ČSAV, matka byla rovněž statistička. Fischerův nejstarší syn Jakub (* 1978) je od února 2006 proděkanem Fakulty informatiky a statistiky VŠE pro vědu, výzkum a informatiku. Fischer se na konci 80. let podruhé oženil (manželka Dana přes 20 let pracovala na ČSÚ jako asistentka, nyní je v invalidním důchodu) a má tři děti. Jeho dcera Kateřina Drbohlavová (* 1980) pracuje ve vzdělávací společnosti Scio a devatenáctiletý Jan studuje.

Jan Fischer v roce 1974 vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE, obor statistika a ekonometrie. Roku 1985 uzavřel postgraduální studium titulem kandidát věd v oboru ekonomická statistika. Mluví anglicky (časopis Respekt o něm napsal, že v současné české vrcholné politice patří k nejlepším angličtinářům), rusky, německy a francouzsky.

V letech 1980 až 1989 byl členem Komunistické strany Československa, což zveřejnil po své nominaci na premiéra v dubnu 2009. Následně řekl „Já jsem se s tím nikdy netajil ve svých životopisech,“ v jeho životopise na webu ČSÚ i v médiích při jeho jmenování v roce 2003 to však uvedeno nebylo.

V únoru 2011 prohlásil, že pokud bude ustavena přímá volba prezidenta republiky do roku 2013, pak bude do úřadu určitě kandidovat.

Jan Fischer je členem mj. České statistické společnosti, Mezinárodního statistického institutu (ISI), Vědecké rady a Správní rady VŠE a Vědecké rady Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Působení ve Federálním statistickém úřadu a Českém statistickém úřadu

Po škole nastoupil Jan Fischer do Federálního statistického úřadu. V roce 1990 se stal jeho místopředsedou a po zániku Československa a zrušení FSÚ přešel do Českého statistického úřadu, , kde zastával stejnou funkci. Od začátku 90. let vedl tým, který zpracovával výsledky voleb, a často tak vystupoval v televizních volebních studiích i jinde, neboť předseda ČSÚ Edvard Outrata ho pověřil vystupováním v médiích. Do jeho působnosti patřil i kontakt se statistickým úřadem EU Eurostatem a většina ekonomických statistik.

Po Outratově odchodu v létě 1999 byl Fischer jako 1. místopředseda ČSÚ předním kandidátem na jeho nástupce, vláda Miloše Zemana však jmenovala Marii Bohatou, které do té doby v úřadu nepracovala. Ta Fischera v září 2000 odvolala, což zdůvodnila „nedostatky v manažerské práci“ a přípravě sčítání lidu 2001; spekulovalo se však o tom, že šlo o odlišné názory na způsob řízení úřadu.

Mezidobí

Fischer se stal ředitelem oddělení produkce společnosti pro průzkum trhu Taylor Nelson Sofres Factum. Na jaře 2001 se účastnil mise Mezinárodního měnového fondu zkoumající možnost vybudování statistické služby na Východním Timoru. Od března 2002 byl vedoucím výzkumných pracovišť na Fakultě informatiky a statistiky VŠE.

Předseda Českého statistického úřadu

Bohatá, která fakticky ČSÚ vůbec neřídila a byla zcela ovládána svými náměstky, kteří ovšem řízení ČSÚ také nerozuměli, byla na konci ledna 2003 nucena rezignovat kvůli chybě ve statistice zahraničního obchodu a vláda Vladimíra Špidly ji k její nelibosti chtěla nahradit Fischerem; jelikož však republika byla bez prezidenta, který předsedu ČSÚ jmenuje, byl Fischer jmenován až po nástupu Václava Klause do funkce, 24. dubna 2003.

Ve Fischerově funkčním období kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad ČSÚ za přidělení zakázek na úklid, ostrahu a stěhování do nové budovy ve výši 46 miliónů Kč bez výběrového řízení.

Jeho nástupkyní ve funkci předsedkyně byla 27. července 2010 jmenována docentka Iva Ritschelová, která se ujala úřadu 1. září téhož roku.

Předseda vlády

Podrobnější informace naleznete v článku Vláda Jana Fischera.

Po vyjádření nedůvěry druhé Topolánkově vládě Poslaneckou sněmovnou v úterý 24. března 2009 a jednání koalice s ČSSD se strany následující týden dohodly na vzniku dočasné úřednické vlády. Po jednání o podrobnostech zveřejnily večer v neděli 5. dubna dohodu, že prezidentu republiky navrhnou Fischera jako premiéra „překlenovací vlády složené z nestranických odborníků“ a její jmenování 9. května (po klíčovém summitu EU o tzv. Východním partnerství s postsovětskými zeměmi), přičemž koalice mu doporučí 8 ministrů a ČSSD 7. Zároveň přijmou ústavní zákon, podle nějž se předčasné volby do Poslanecké sněmovny budou konat do poloviny října (tj. v pátek a sobotu 9.–10. října).

Po volbách se Fischer chce vrátit na ČSÚ, čímž podmínil své jmenování podobně jako Josef Tošovský před ním. Jelikož funkce předsedy ČSÚ jako jiného ústředního orgánu státní správy není slučitelná s členstvím ve vládě, řízením ČSÚ mezitím bude pověřen patrně první ze dvou místopředsedů Jiří Křovák. Fischer nebyl mezi tipy na premiéra, které se během jednání objevily v médiích. Uvedl, že křeslo mu nabídl končící premiér Mirek Topolánek v pátek 3., když byl služebně v zahraničí. Topolánek řekl, že Fischera navrhl jeden z jeho „kolegů z koalice“, a vyzdvihl jeho schopnosti:

Nebyl to můj nápad, ale já jsem ho okamžitě adoptoval, přivlastnil si ho, protože to trochu byla moje slepota. Opravdu, Jan Fischer na schůzích vlády tři roky sedí jako předseda Českého statistického úřadu. Účastní se normálně rozpravy, pokud je potřeba. Zná celou agendu vlády. Působí v řadě evropských i světových institucí, tedy nemá problém pohybovat se v tomto prostředí.

Prezident Václav Klaus jeho výběr komentoval:

Jak padala nejrůznější jména, tak mě toto jméno nenapadlo. Opravdu jsem se to dozvěděl včera večer. Inženýra Fischera znám, myslím, že jsme se při nějakých statistických debatách a konferencích setkávali už někdy v osmdesátých letech. (…) myslím, že má chalupu někde nedaleko od nás. Potkávali jsme se tam v jedné milé hospůdce v Bystřici u Benešova, když jsme tam všichni jeli v sobotu na chalupy. Myslím, že to je uvážlivý člověk, který nebyl nikdy nijak politicky radikálně orientován na jednu či druhou stranu.

Fischer na dotazy o tom reagoval:

Chaty máme poměrně daleko od sebe. V Bystřici u Benešova je opravdu jedna malá hospůdka, kterou máme oba dva rádi, takže jsme se tam potkávali (…) náhodou. Pohovořili jsme spolu a rozešli jsme se. (…) Já dělal statistiky, on v bance, známe se z mnoha odborných konferencí. Oba jsme měli blízko k výzkumu, vědě, pedagogice a takové činnosti. To je vše. Dlouho jsme se nepotkali.

Grémia malých stran v pondělí 6. dubna dohodu odmítla, Topolánek ale začal sbírat podpisy poslanců ODS a ČSSD slibujících dát Fischerově vládě důvěru. Ve středu 8. dubna před čtvrtou odpolední Klaus oznámil, že nazítří jmenuje Fischera premiérem; v 16.30 Fischer oznámil, že se dopoledne setkal s Topolánkem a Paroubkem a ti ho informovali o podpoře pro vládu stvrzené i Kanceláří prezidenta republiky, on ji přijal a dohodli se zahájit jednání o složení vlády po velikonocích, tj. v úterý 14. dubna.

Prezident Václav Klaus ve čtvrtek 9. dubna 2009 ve 14.00 hod. jmenoval Fischera předsedou vlády České republiky a pověřil ho sestavením nové vlády. Země tak měla dva premiéry zároveň, což ústava České republiky výslovně neupravuje, ale stejně se postupovalo už v předchozích vládních krizích. Ve čtvrtek 9. dubna odpoledne se v médiích objevila jména většiny doporučených ministrů. V úterý 14. dubna jednal s Topolánkem, o den později s Jiřím Paroubkem, poté s kandidáty na ministry a s končícími ministry. Do jmenování vlády měl kancelář v Hrzánském paláci na Hradčanech.

Fischerovo členství v KSČ bylo přijato skoro bez kritiky. Ostře jej napadly Lidové noviny, podle jejichž průzkumu Fischerovo členství nevadí 63 % veřejnosti.

Podle Respektu je Jan Fischer u veřejnosti velmi populárním, takové popularity snad nedosáhl žádný jiný český premiér. Vysvětlují to jeho civilním a slušným projevem, což podporuje i Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění.

Podezření na korupci

Bývalý vicepremiér a poslanec Strany zelených Martin Bursík obvinil Fischera z podlehnutí uhelné lobby s náznaky korupce a poukázal při tom na vazby mezi uhelnou společností Czech Coal a Fischerovým poradcem Vladimírem Mlynářem a mezi Fischerem a předsedou dozorčí rady Czech Coal Janem Dobrovským.

Kandidát na prezidenta republiky

Dle různých průzkumů a anket konaných ve druhé polovině roku 2011 má Jan Fischer velkou podporu veřejnosti pro kandidaturu na úřad prezidenta republiky. Dle průzkumu agentury SC&C pro Českou televizi by dostal 27 % hlasů. Rovněž dle prosincové ankety serveru Týden.cz by získal nejvíce hlasů – 26 %.

Po schválení přímé volby prezidenta v Senátu ČR vyjádřil svůj úmysl kandidovat na tuto pozici ve volbách v roce 2013 „jako nezávislý a nestranický kandidát“.

Související články

• Vláda Jana Fischera

Externí odkazy

• Životopis Jana Fischera na stránkách Českého statistického úřadu
• Životopis Jana Fischera na stránkách Vlády České republiky