Bohuslav Sobotka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mgr. Bohuslav Sobotka
Bohuslav Sobotka
Úřadující
Ve funkci od: 17. ledna 2014
Prezident Miloš Zeman
Jmenován Milošem Zemanem
Předchůdce Jiří Rusnok

1. místopředseda vlády J. Paroubka
Ve funkci:
25. dubna 2005 – 4. září 2006

místopředseda vlády V. Špidly
Ve funkci:
30. října 2003 – 4. srpna 2004

Ve funkci:
15. července 2002 – 4. září 2006
Předseda vlády Vladimír Špidla
Stanislav Gross
Jiří Paroubek
Předchůdce Jiří Rusnok
Nástupce Vlastimil Tlustý

Úřadující
Ve funkci od: 18. března 2011
Předchůdce Jiří Paroubek

statutární místopředseda ČSSD
(od 7. 6. 10 do 18. 3. 11 úřadující předseda ČSSD)
Ve funkci:
26. března 2005 – 18. března 2011
Předchůdce Stanislav Gross
Nástupce Michal Hašek

5. a 10. předseda
Poslaneckého klubu ČSSD
Ve funkci:
22. května 2001 – 18. července 2002
Předchůdce Zdeněk Škromach
Nástupce Milan Urban
Ve funkci:
1. ledna 2009 – 6. prosince 2011
Předchůdce Michal Hašek
Nástupce Jeroným Tejc


Úřadující
Ve funkci od: 26. října 2013
Ve funkci:
1. června 1996 – 28. srpna 2013

zastupitel města Slavkov u Brna
Ve funkci:
14. listopadu 1998 – 21. října 2010

Narození 23. října 1971 (42 let)

Telnice
CZE Československo

Politický subjekt ČSSD (od 1989)
Choť Olga Sobotková
Děti synové David a Martin
Vzdělání Masarykova univerzita

Bohuslav Sobotka (* 23. října 1971 Telnice) je český politik, od 17. ledna 2014 předseda vlády České republiky, od března 2011 předseda České strany sociálně demokratické. V minulosti zastával funkci 1. místopředsedy vlády a ministra financí. V období od parlamentních voleb 2010 do zvolení předsedou byl pověřen vedením strany.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Pochází z Telnice u Brna. Na počátku 80. let se přestěhoval s rodinou do Slavkova u Brna, kde absolvoval ZŠ Tyršova. Vyrůstal v rodině spolu se dvěma sourozenci a matkou.[1] V letech 1986 až 1990 studoval Gymnázium Bučovice. Podle časopisu Respekt zde spoluzaložil studentský časopis. Za fejetony zesměšňující tehdejší manifestace mu mělo hrozit vyloučení ze školy.[2] V letech 1990 až 1995 studoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde pod vedením poslance ČSSD Zdeňka Koudelky obhájil diplomovou práci Vývoj sociální demokracie v českých zemích v rozsahu 52 listů a získal titul Mgr.[3]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jako člen ČSSD od prosince 1989 se podílel na obnovení činnosti ČSSD v Brně a v okrese Vyškov, byl spoluzakládajícím členem Mladých sociálních demokratů (1990). V roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny na kandidátce ČSSD za Jihomoravský kraj, při kandidatuře ho podpořil tehdejší předseda jihomoravské ČSSD Václav Grulich.[4] Od května 2001 do července 2002 byl předsedou poslaneckého klubu ČSSD a byl členem mimo jiné rozpočtového, mandátového a imunitního výboru.

Mezi lety 1998 až 2010 byl členem městského zastupitelstva ve Slavkově u Brna.

Ministr financí (2002–2006)[editovat | editovat zdroj]

Po parlamentních volbách byl 15. července 2002 jmenován ministrem financí ve Špidlově vládě, ve které od 30. října 2003 zastával také post místopředsedy vlády. Funkci ministra financí zastával i ve vládách Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, v jehož kabinetu se stal současně 1. místopředsedou vlády. Z doby po nástupu do funkce je znám jeho výrok o nereálnosti předvolebních slibů ČSSD: „Ty sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí.“[5] Na ministerstvu financí vytvořil poradní orgán složený z liberálních ekonomů, předchůdce pozdějšího NERVu.[6] Spolu s Vladimírem Špidlou prosazoval podobnou úspornou politiku, kterou v následujících letech kritizovali (propouštění státních zaměstnanců, omezení podpory stavebního spoření a nemocenských dávek).[7] Po nástupu Jiřího Paroubka měl podle týdeníku Respekt naopak přistoupit na výrazné zvýšení schodku a omezení svých dřívějších restrikcí.[8]

V září 2003 jmenoval stranického kolegu Jaroslava Tvrdíka do čela Českých aerolinií bez výběrového řízení.[9] Zamezil mu však provádět personální opatření ve vedení společnosti.[10]

Spolu s ministrem průmyslu Milanem Urbanem prosadil odvolání Jaroslava Míla z čela společnosti ČEZ.

V roce 2011 Nejvyšší soud rozhodl, že Ministerstvo financí pod vedením Bohuslava Sobotky a později Vlastimila Tlustého poškodilo politickou stranu SNK-ED, které odmítalo proplatit státní příspěvek na činnost.[11]

Řadě firem odpustil nedoplatky daně z příjmů. Podle Hospodářských novin není jasné, jaký byl motiv tohoto jednání. Společnosti Bekaert Petrovice, s.r.o a Hasil, a.s. nejsou schopny uvést, proč jim daně byly odpuštěny. Společnost Lindab, s.r.o se nevyjádřila. Dluhy byly také odpuštěny společnosti Zbrojovka Vsetín. Celkově Bohuslav Sobotka odpustil dluhy za 115 milionů korun.[12]

Hospodaření státu[editovat | editovat zdroj]

Za jeho působení ve funkci ministra financí vznikly rozpočtové schodky v celkové výši 406,6 miliard Kč, v důsledku čehož se státní dluh více než zdvojnásobil.[13] Výše veřejného dluhu v poměru k HDP se snížila z 28,6 % HDP na 28,3 % HDP v roce 2006, resp. 27,9 % HDP v roce 2007 (státní rozpočet na tento rok ještě připravoval B. Sobotka). B. Sobotka je tak jediným ministrem financí po roce 1989, za kterého se české veřejné reálné zadlužení snížilo, vládní výdaje však rostly rekordním tempem.[14]

V době jeho nástupu do funkce ministra financí v roce 2002 činil státní dluh 395,6 miliard Kč. Přestože po celé jeho funkční období zažívala ekonomika České republiky permanentní hospodářský růst (r.2003 +3,6%, r.2004 +4,5%, r.2005 +6,3%, r.2006 +6,8%), Sobotka zvýšil vládní výdaje tak, jako žádný jiný polistopadový ministr financí (750 mld. v roce 2002, 809 mld. v roce 2003, 863 mld. v roce 2004, 923 mld. v roce 2005, 1021 mld. v roce 2006). Vrcholem jeho politiky byl rok 2006, kdy navzdory 6,8% růstu HPD české ekonomiky vytvořil do té doby rekordní deficit 111,3 mld. Kč. Na konci jeho mandátu (v roce 2006) činil státní dluh 802,5 mld. Kč, což byl více než dvojnásobek státního dluhu nakumulovaném v období 1993–2002.

Privatizační projekty[editovat | editovat zdroj]

Během Sobotkova působení ve funkci ministra financí došlo k privatizaci společnosti Unipetrol. Původní vítěz privatizace Andrej Babiš totiž odstoupil od smlouvy a zamýšlený převod odmítl dokončit.[15] Z původních sedmi uchazečů postoupily do druhé kola tři firmy - PKN Orlen, MOL a Shell. Kazašská firma KazMunaiGaz, která podle privatizačního poradce vlády nabídla nejvyšší cenu, byla vyřazena. Sobotka rozhodnutí zdůvodnil strategickými a bezpečnostními zájmy ČR.[16] Ve druhém kole předložila PKN Orlen jako jediná nabídku v termínu a ve stanovené cenové relaci.[17] Následně obvinil lobista jedné z neúspěšných firem Jacek Spyra Jiřího Paroubka, Bohuslava Sobotku, Stanislava Grosse a Miroslava Kalouska z přijetí úplatku od podnikatele Andreje Babiše. Babiš měl zajistit ve vládě podporu pro PKN Orlen výměnou za zisk části podniku po dokončení privatizace. Sobotka i Babiš takové jednání popřeli, polská parlamentní komise naopak došla k závěru, že česká vláda jednala pod tlakem Babiše.[18] Spyra byl později zatčen, když požadoval od Babiše úplatek za zastavení trestního stíhání proti jeho osobě, a odsouzen k podmíněnému trestu.[19]

Proti obvinění z nevýhodného prodeje bytového fondu společnosti OKD společnosti Karbon Invest, která je následně prodala firmě podnikatele Zdeňka Bakaly, se Sobotka hájí poukazem na znalecké posudky a zanesením předkupních práv nájemníků do smlouvy o prodeji.[20]

Opoziční poslanec (2006–2011)[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na kandidátce ČSSD za Jihomoravský kraj.

Mimo jiné i z peněz určených pro poslanecké náhrady ušetřil 5 milionů korun, které následně použil ke koupi luxusního bytu.[21] Bohuslav Sobotka odmítá, že by náhrady zneužil.[22] Podobně jako ostatním poslancům mu jsou poslanecké náhrady, které mají sloužit jako uhrazení nákladu za odborné studie, dopravu nebo bydlení, vypláceny dohromady s platem.[23][24]

Předseda ČSSD (od r. 2011)[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. března 2011 na sjezdu v Brně zvolen předsedou ČSSD. Při volbě získal 304 hlasů a porazil tak protikandidáta Michala Haška o 19 delegátských hlasů.[25]

Podle Respektu ve straně nejprve prosazoval vize levicových intelektuálů z okruhu Jiřího Pehe a Centra pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii (CESTA), později však pod tlakem stoupenců Michala Haška a Miloše Zemana kontakty přerušil.[26]

V době před hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka nejdříve nesouhlasil s její podporou, následně se ale podřídil většinovému názoru svého klubu a prosadil její podporu všemi sociálně demokratickými poslanci.[27]

Volby do Poslanecké sněmovny PČR 2013[editovat | editovat zdroj]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Jihomoravském kraji jako lídr ČSSD.[28] Stranu přivedl k zisku 20,45 % hlasů.

Prezident Miloš Zeman se po předčasných volbách dne 26. října 2013 na zámku Lány setkal s částí vedení ČSSD (Haškem, Tejcem, Škromachem, Chovancem a Zimolou), přitom řádně zvolený a úřadující předseda strany Bohuslav Sobotka přizván nebyl.[29] Výkonný výbor ČSSD pak jednal v Lidovém domě o výzvě k odstoupení Sobotky z čela ČSSD. Hašek i další účastníci několikrát v médiích popřeli, že by se schůzka konala,[30] i když její účastník Chovanec médiím svou účast potvrdil. Až tam prý zjistil, že schůzku dohodli Hašek a společníci. Hašek, Tejc, Škromach a Zimola nakonec pod mediálním tlakem schůzku potvrdili a posléze rezignovali na stranické funkce.[31] Zeman poté prohlásil, že považuje za komické utajovat jakoukoliv schůzku a současně odmítl názor, že by šlo o pokus o převrat ve vedení ČSSD.[32] V následujících dnech pověřil Zeman Sobotku sestavením nové české vlády. Dne 17. ledna 2014 jej jmenoval předsedou vlády České republiky.[33] Do této funkce byl jmenován až 83 dnů po volbách, což je v historii ČR nejdelší doba rozmezí mezi volbami a jmenováním premiéra.[34]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Je ženatý, s manželkou Olgou má syny Davida (2003) a Martina (2009).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (Respekt, 5.10.2013)
  2. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (Respekt, 5.10.2013)
  3. Souborný katalog Masarykovy univerzity
  4. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (Respekt, 5.10.2013)
  5. DOLEJŠÍ, Václav. ČSSD naslibovala v krajích nereálné změny. iDNES.cz [online]. 2008-10-23 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  6. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (Respekt, 5.10.2013)
  7. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (iDNES.cz, 22.9.2003)
  8. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (Respekt, 5.10.2013)
  9. eko. Exministr Tvrdík se stal šéfem ČSA. Mladá fronta DNES. 3. září 2003, s. 1. „Domnívám se, že Tvrdík řízení společnosti zvládne,“ uvedl na dotaz ohledně absence výběrového řízení pro MFD Sobotka.  
  10. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (iDNES.cz, 7.11.2003)
  11. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (Novinky.cz, 21.9.2011)
  12. KEDROŇ, Radek. Sobotkovy milionové odpustky: Podívejte se, které firmy dostaly pardon. IHNED.cz [online]. 2011-09-27 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  13. Ministerstvo financí ČR - Struktura a vývoj státního dluhu[nedostupný zdroj]
  14. Eurostat Public debt[nedostupný zdroj]
  15. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (Respekt, 18.5.2009)
  16. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (iDNES.cz, 1.9.2005 a 15.12.2005)
  17. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (iDNES.cz, 1.9.2005)
  18. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (BBC.Czech.com, 27.9.2005; Respekt, 16.2.2012; iDnes.cz, 26. 9. 2005)
  19. http://zpravy.idnes.cz/jacek-spyra-dostal-podminku-dp8-/krimi.aspx?c=A110614_115454_krimi_zep
  20. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (iDNES.cz, 12.10.2013 a 8.1.2012)
  21. ol; ČTK; mil. Bohuslav Sobotka koupil byt za sedm milionů, pět jich prý našetřil. IHNED.cz [online]. 2009-06-29 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  22. ČT24. Sobotka přiznal zneužívání náhrad, ČSSD to odmítá. ČT24 [online]. 2009-07-01 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  23. ada; nig. Poslanecké náhrady jsou přehlídkou pokrytectví. Novinky.cz [online]. 2010-08-27 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  24. EuroZprávy.cz; jš; Mfx. Neposílat Rathovi poslanecké náhrady? Nemožné! Loni bral 1,4 milionu. EuroZprávy.cz [online]. 2012-06-10 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  25. jim; jov. ČSSD povede Bohuslav Sobotka. Novinky.cz [online]. 2011-03-18 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  26. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (Respekt, 5.10.2013)
  27. http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/307-bohuslav-sobotka/profilujici-informace-a-kauzy (Respekt, 5.10.2013)
  28. rai. ČSSD jde do voleb s transparentním účtem a Sobotkou jako lídrem. ČT24 [online]. 2013-08-16 [cit. 2013-11-04]. Dostupné online.  
  29. Tajná schůzka špiček ČSSD se Zemanem, Sobotka pozván nebyl, Novinky.cz, 27. 10. 2013
  30. Sobotka pod tlakem. Tajná schůzka v Lánech a třikrát výzva k rezignaci, Lidovky.cz, 27. 10. 2013
  31. Hašek, Tejc i Škromach odstoupili z vedení ČSSD, ceskatelevize.cz, 8. 11. 2013
  32. Zeman: Je komické, že se schůzka v Lánech tajila, ceskatelevize.cz, 5. 11. 2013
  33. OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky jmenuje předsedu vlády. Pražský hrad [online].  [cit. 2014-01-17]. Dostupné online.  
  34. Vojtěch Marek: Sobotka se 83 dnů po volbách stal premiérem, aktualne.centrum.cz, 17. 1. 2014

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Předchůdce Bohuslav Sobotka Nástupce
Jiří Rusnok Ministr financí České republiky
20022006
Vlastimil Tlustý
Milan Urban Předseda poslaneckého klubu ČSSD
20012002
Michal Kraus
Michal Hašek Předseda poslaneckého klubu ČSSD
20092011
Jeroným Tejc
Stanislav Gross Pověřen řízením ČSSD
2005-2006
Jiří Paroubek
Jiří Paroubek Pověřen řízením ČSSD
20102011
Bohuslav Sobotka
Bohuslav Sobotka Předseda ČSSD
od 2011
úřadující