České aerolinie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo ČSA. O ozbrojených silách pojednává článek Československá armáda.
ČSA České aerolinie
Czech Airlines Airbus A330 OK-YBA 03.JPG
Airbus A330-300 (imatrikulace OK-YBA) v nových barvách Českých aerolinií odlétá z letiště Václava Havla Praha
IATA
OK
ICAO
CSA
CALLSIGN
CSA
Zahájení činnosti 1923
Sídlo Praha, Česká republika
Hlavní základna Mezinárodní letiště Václava Havla Praha-Ruzyně
Další základny Mezinárodní letiště Karlovy Vary Mezinárodní letiště Inčchon
Velikost flotily 17 (IV/2015)[1]
Člen aliance SkyTeam
Web: http://www.czechairlines.com

České aerolinie, a. s. (ČSA), od 1. srpna 1992 do 30. 6. 1995 Československé aerolinie a. s., předtím Československé aerolinie, státní podnik, jsou česká národní letecká společnost se sídlem na Letišti Václava Havla Praha v Praze-Ruzyni. Navazují na tradici, identitu a původně i značku československé národní letecké společnosti Československé státní aerolinie, později Československé aerolinie, které byla k 1. lednu 1991 rozdělena delimitací majetku na slovenském území na podnik Slovair.

Provozují pravidelné linky do řady evropských měst a destinací v západní Asii. Provozují také řadu charterových linek,[zdroj?] na českém trhu patřily mezi největší charterové dopravce. Slouží také jako cargo dopravce. V roce 2011 ČSA přepravily 4,2 milionu cestujících.[2] Společnost nikdy nevyplácela dividendy, po rekordní ztrátě 3,8 miliardy korun za rok 2009 musel stát upsat nové akcie za 2,5 miliardy korun.[3][4] ČSA má věrnostní program pro často létající cestující, nazvaný „OK Plus Frequent Flyer Programme“. Je členem aliance leteckých společností SkyTeam.

Mezinárodní IATA kód společnosti je OK, ICAO je CSA. Slogan společnosti zní „V oblacích jako doma“ (In the sky as at home). Vlastníky jsou Korean Air (44 %, původně státní podíl koupený roku 2013) a Travel Service (34 %, od státu odkoupený v březnu 2015 na základě převedené opce Korean Air). Zbylou pětinu vlastní stále státní Český Aeroholding.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tupolev Tu-104A OK-NDD ČSA na mezinárodním letišti Halle v Lipsku v roce 1967
Economy třída v letounu Airbus A310-300 společnosti ČSA ve starém barevném provedení

ČSA byly založeny 6. října 1923 československou vládou jako Československé státní aerolinie. O dvacet tři dní později se uskutečnil první let z Prahy do Bratislavy. Vzdálenost tehdy překonal šéfpilot Karel Brabenec strojem Aero A-14.

ČSA je pátá nejstarší, dosud fungující letecká společnost na světě. Starší jsou pouze nizozemská KLM (1919), kolumbijská Avianca (1919), australský Qantas (1920) a ruský Aeroflot (1923).

V roce 1929 se společnost stala členem Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA). Zpočátku ČSA létaly jen na vnitrostátních tratích a první linka do zahraničí byla roku 1930 do Záhřebu. Později byly lety prodlouženy i do Rijeky a Dubrovníku. 11. září 1933 byla otevřená pravidelná linka ve směru PrahaBukurešť, 2. září 1936 spojily ČSA Prahu s mezinárodním letiště Šeremetěvo v Moskvě.

7. dubna 1937 se základna ČSA přesunula ze kbelského letiště na nově otevřené ruzyňské mezinárodní letiště, jehož stavba byla oceněna zlatou medailí na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži. Od tohoto roku se také na palubách letounů ČSA začaly objevovat letušky. V roce 1938 začaly fungovat pravidelné spoje do Paříže, Říma, Budapešti a Bruselu. Během druhé světové války byla civilní doprava ČSA pozastavena. Letovou flotilu si převzala německá společnost Lufthansa.

V roce 1946 ČSA zakoupily z válečných přebytků americké armády letadla Douglas DC-3, které v továrnách Avia postupně rekonstruovaly na civilní dopravní verzi pro 21 cestujících. ČSA taktéž obnovily všechny vnitrostátní linky a postupně otvíraly i mezinárodní linky. Po roce 1945 zahájily ČSA opět provoz, v poválečném období jako jediný letecký dopravce Československa. O dva roky později ČSA poprvé vstoupily do mezikontinentální letecké dopravy na linkách do Káhiry a Ankary.

2. listopadu 1957 přistálo na letišti v Ruzyni první proudové dopravní letadlo Tupolev Tu-104. Po roce 1960 začala společnost používat letadla značky Iljušin pro 84, 90 a až 110 míst. 13. února 1962 zahájily ČSA provoz na první transatlantické lince směřující z Prahy do Havany, na které létalo čtyřmotorové turbovrtulové letadlo Bristol Britannia (pronajaté od kubánské letecké společnosti Cubana).

Počátkem listopadu 1962 začaly ČSA provozovat lety se stroji Tupolev Tu-124, které ve flotile zůstaly až do roku 1972. V roce 1969 do flotily přibyl letoun Il-62, určený pro dálkové lety, který umožnil otevření linek na Blízký, Střední a Dálný východ, do západní Afriky, Kanady a USA. V roce 1970 byly díky Il-62 otevřeny linky ve směru PrahaMontréalNew York-JFK a BratislavaPrahaAmsterdamNew York-JFK. Od roku 1971 začaly fungovat lety se stroji Tu-134 pro 76 míst. Celkem vlastnily ČSA 14 těchto letounů. Tři poslední byly vyřazeny z provozu až v roce 1997. V roce 1974 přibylo do flotily pět letounů Jak-40, které ve vnitrostátní dopravě nahradily letouny Il-14 (později byly postupně vyřazovány díky prudkému růstu ceny ropy a velké spotřebě paliva). Mezi lety 19771987 vznikly pravidelné linky z Prahy a Bratislavy do Barcelony, Abú Dhabí, Dubaje, Hanoje, La Valletty, Jerevanu, Taškentu a Ho Či Minova města. V roce 1988 přibyly nové letouny Tu-154. V letní sezóně 1990 otevřely ČSA linku PrahaLa HavanaMexico City a PrahaHamburg. Počátkem roku 1991 ČSA koupila první letadlo západoevropské výroby – Airbus A310-300 pro dálkové tratě. V tomto roce byla také otevřena linka z Prahy do Tel Avivu a Istanbulu. Na jaře 1992 přibyla do flotily ČSA čtyři turbovrtulová letadla ATR 72-202. V létě stejného roku bylo do služby zavedeno prvních pět letadel typu Boeing 737-500.

Od roku 1951 do roku 1953 byly Československé aerolinie zapsány v obchodním rejstříku jako národní podnik, zřízený ke dni 1. ledna 1949 zákonem č. 311/1948 Sb., vyhláškou č. 122/1949 Sb., vládním nařízením č. 128/1949 Sb. a zákonem č. 148/1950 Sb. Vymazán byl po zrušení podle § 13 odst. 7 vládního nařízení 34/1952 Sb. K 1. srpnu 1956 byly České aerolinie zapsány jako státní podnik, zřízený listinou ministra dopravy ze dne 25. července 1956. Ten byl k 30. červnu 1989 vymazán pro zrušení bez likvidace podle rozhodnutí ministra dopravy a spojů ČSSR ze dne 27. června 1989. K 1. červenci 1989 byl zakládací listinou vydanou rozhodnutím ministra dopravy a spojů ČSSR čj. 12271/1989-350 ze dne 27. června 1989 založen nový státní podnik Československé aerolinie. Ten byl v srpnu 1992 transformován na akciovou společnost se základním kapitálem 2,7 miliardy korun.[4]

Rozdělení majetku ČSA mezi Českou a Slovenskou republiku nezačalo až se zánikem federace, ale již v roce 1991, když Československo začalo být reálně federalizováno. Majetek ČSA byl delimitován podle kompetenčního zákona platného od 1. ledna 1991. Delimitační protokol o rozdělení majetku mezi nové ČSA a Slovair připravilo Ministerstvo hospodářství Slovenské republiky za první vlády Vladimíra Mečiara, přičemž v čele Odboru civilního letectva Ministerstva dopravy, spojů a veřejných prací SR, který delimitaci připravoval a realizoval, stál v té době bývalý ministr Roman Hofbauer. Československé aerolinie byly pak v roce 1992 transformované na akciovou společnost už jako český podnik, i když jim zůstal název, obchodní značka ČSA, mezinárodní označení OK i předčíslí 064. Tentýž Roman Hofbauer pak v roce 1992 spustil útočnou kampaň proti ČSA a České republice, kterou požadoval nejméně 25% podíl Slovenska v ČSA, nebo bude požadovat zrušení jejich názvu a symbolu. Oslav 70. výročí založení ČSA 25. října 1993 se zástupci slovenského ministerstva nezúčastnili a místo toho poslali ultimativní fax, v němž zopakovali svůj zářijový požadavek, aby ČSA vypustily ze svého názvu Slovensko a přejmenovaly se například na České aerolinie. Slovenský deník Pravda si 26. října 1993 v článku Postav letisko posteskl, že Slovensku chybí koncepční práce v oboru letectví, na ministerstvu se od osamostatnění Slovenska vystřídalo čtyři nebo pět ředitelů Odboru civilního letectví MDSVP, při dělení federace bylo ze slovenské strany dělení ČSA dost zanedbáno a Slovensko si těžko vybuduje takového dopravce, jako byly ČSA. Slovenská strana v létě 1994 zakázala nepravidelné lety ČSA z letišť Bratislava, Poprad a Košice, ale sama tyto lety nenahradila.[5] Jan Stráský v knize rozhovorů v roce 1993 říkal, že při dělení majetku ČSA v roce 1991, které proběhlo podle územního principu, zůstalo na české straně majetku víc, a slovenská strana později argumentovala tím, že dělení probíhalo v podmínkách, kdy se ještě nevědělo o zániku státu, a že na takové dělení by dnes nemohli přistoupit. Argumentovala přitom zákonem o dělení majetku federace, ve kterém jsou ČSA uvedeny jako podnik, o kterém je možno znovu jednat, ačkoli byl rozdělen dávno před zánikem federace. Česká strana se však zdráhala na slovenské požadavky přistoupit, protože v ČSA mezitím získala 38 % Air France a převedením dalšího podílu na Slovensko by česká strana ztratila majoritu a slovenská by ji nezískala. Slovensku by tak česká strana byla ochotna postoupit nejvýše 6 %, s čímž však slovenská strana nebyla spokojena. Český předseda vlády Jan Stráský v roce 1993 vyjádřil přesvědčení, že k dohodě se Slovenskem nedojde.[6]

Přestože nikdy nevyplácely dividendy, vlastní kapitál společnosti počítaný podle českých účetních standardů postupně klesal a v roce 2009 dosáhl záporných hodnot.[zdroj?]

V říjnu 1994 byla do flotily nasazena první dvě letadla typu ATR 42-320, V roce 1995 pak přibyly letouny Boeing 737-400. V tomto roce byly otevřené linky z Prahy do Hannoveru a Stuttgartu. V roce 1996 začaly ČSA spolupracovat s americkou leteckou společností Continental Airlines. V roce 1997 byla do flotily dodána další tři letadla typu Boeing 737-500 a zároveň byla z pravidelných linek vyřazena poslední tři letadla Tu-134A a letadla Tu-154M. Tyto letouny létaly jako chartery nebo nepravidelné linky do roku 2000.

V roce 1998 byly otevřeny linky do Osla, Nice a Boloně. V roce 2000 ČSA zahájily přímý prodej letenek prostřednictvím internetu a byla ukončena nepravidelná přeprava cestujících pomocí letadel sovětské výroby. 25. března 2001 vstoupily ČSA do aliancie SkyTeam. Byla obnovena také linka z Prahy do Brna a Ostravy. V roce 2003 ovšem ČSA lety na brněnské letiště zase ukončily, aby je v roce 2005, po objevení se německé konkurence, opětovně zavedly.

V roce 2005 byla do flotily zařazena první dvě letadla Airbus A320-200 na pravidelnou dopravu a dvě letadla Airbus A321-200 na charterovou dopravu. V roce 2006 ČSA přepravily poprvé v historii rekordních 5,5 miliónů cestujících. Na jaře roku 2007 ČSA obdržely první dvě úplně nová letadla typu Airbus A319-100. V tomto roce ČSA zavedly novinku – Internetové odbavení (Internet check-in). V průběhu roku 2008 obdržely ČSA postupně čtyři úplně nová letadla Airbus A319-100.

Finanční situace společnosti se prudce zhoršila, i přes účetní zisk 1,1 miliardy korun z prodeje nemovitostí v areálu Jih se vlastní kapitál propadl o 1,1 miliardy korun na pouhých 102 milionů korun.[7] Bylo vypsáno výběrové řízení na prodej ČSA, nicméně v roce 2009 vláda po dohodě s odbory od prodeje odstoupila.[8][9]

V roce 2010 společnost po 75 letech ukončila pravidelné linky do Velké Británie a vnitrostátní linku do Brna, kterou po nich převzaly CCA, které ji pro ČSA už několik let zajišťovaly.

Od září 2012 se ČSA staly dceřinou společností státního Českého Aeroholdingu, který postupně sdružoval i Letiště Praha a servisní letištní společnosti CSA Services, Czech Airlines Handling a Czech Airlines Technics a leteckou společnost HOLIDAYS Czech Airlines.

České aerolinie či Český Aeroholding postupně odprodaly řadu dceřiných společností: Czech Airlines Training Centre, Air Czech Catering, Czech Airlines Handling a nákladový terminál na ruzyňském letišti.[10]

Dne 10. dubna 2013 byla podepsána smlouva, podle které společnost Korean Air odkoupila od Českkého Aeroholdingu část státního podílu Českých aerolinií, a to 44% podíl. Travel service podle informace z konce března 2015 dokončil odkup 34procentního podílu od Českého aeroholdingu v rámci opce od Korean Air Lines. Transakci v prosinci 2014 schválila Evropská komise a čtyři příslušné národní soutěžní úřady. Státní Český Aeroholding nadále drží v ČSA už jen cca pětinový podíl.[10]

Od března 2013 společnost provozuje přímý let do Florencie, od června přímý let do Soulu.[zdroj?]

V roce 2011 společnost vykázala ztrátu 241 milionů Kč při tržbách 14 miliard Kč, v roce 2012 skončila s účetním ziskem 849 milionů Kč při tržbách 13,7 miliardy Kč, v roce 2013 ČSA skončily se ztrátou 922 milionů korun při tržbách 13,3 miliardy Kč, ztrátovou zimní sezonu 2014/2015 musel Český aeroholding sanovat podporou 152 milionů korun.[10]

V roce 2010 společnost zaměstnávala 415 pilotů a 752 palubních průvodčích, v roce 2011 292 pilotů a 613 letušek a stevardů, v srpnu 2014 přes 230 pilotů, téměř 400 palubních průvodčích a 270 pracovníků v administrativě. Když koncem září 2014 ČSA oznámily úřadu práce propuštění 77 pilotů a více než 200 stevardů a dalších zaměstnanců, odbory vyhlásily stávkovou pohotovost, kterou ČSA odvrátily redukcí útlumového plánu. Příjmy zaměstanců však klesají.[10]

ČSA má od května 2013 pronajatý Airbus A330 od partnerské společnosti Korean Air. Zpočátku proběhly pokusy o využití tohoto letadla pro zvýšení kapacity letů do Moskvy, Tel Avivu a Almaty, které se ovšem neprojevily jako ekonomicky přínosné. V současné době[kdy?] Airbus A330 obsluhuje pravidelné lety do Soulu a příležitostně je pronajímán k charterovým letům.[zdroj?]

Ke konci roku 2009 vlastnila společnost 51 letadel. V letní sezoně 2015 společnost počítala s provozem celkem 17 letounů. Flotilu tvořilo devět letadel Airbus A319, jeden dálkový Airbus A330 a sedm vrtulových ATR.[10]

Hospodaření společnosti[editovat | editovat zdroj]

Od transformace na akciovou společnost v srpnu 1992 ČSA nikdy nevyplácely dividendy. Prodej části společnosti francouzské Air France skončil neúspěchem, následně se Antonínu Jakubšemu a Miroslavu Kůlovi podařilo společnost stabilizovat a postupně navyšovat přepravní kapacitu.[11] V září 2003 Miroslava Kůlu nahradil Jaroslav Tvrdík, dohodl se s odbory na navýšení mezd zhruba o třetinu a zahájil "bezprecedentní" nárůst přepravní kapacity.[12][13] V roce 2005 se hospodaření společnosti se prudce zhošilo. I přes zisk 198 milionů korun za prodej dvou letounů ATR skončilo hospodaření ČSA za rok 2005 provozní ztrátou téměř půl miliardy korun a Paroubkova vláda rozhodla o nahrazení Jaroslava Tvrdíka Radomírem Lašákem. Společnost nadále generovala provozní ztráty, nepomohl ani zisk 2,1 miliardy korun z prodeje téměř veškerého nemovitého majetku a zisk 1,2 miliardy korun z prodeje letadel. Celkem vykázaly ČSA za období 2005–2010 provozní ztrátu 3,4 miliardy korun, bez zahrnutí zisku z prodeje dlouhodobého majetku by byla provozní ztráta dvojnásobná. Hrubá marže (přidaná hodnota) nestačila ani na pokrytí osobních nákladů.[14]

Hospodaření Českých aerolinií a. s. v letech 2005–2013[14]
(součtové řádky tučně)
miliardy korun 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2005-13
Tržby 21,5 24,0 24,0 23,2 20,4 16,9 14,8 13,7 10,2 168,7
Výkonová spotřeba (18,3) (18,6) (18,7) (18,7) (18,1) (14,3) (12,8) (12,1) (10,0) (141,6)
Hrubá marže 3,2 5,4 5,4 4,5 2,2 2,6 2,1 1,5 0,2 27,1
Osobní náklady (4,1) (4,5) (4,8) (4,8) (4,9) (3,9) (3,3) (1,5) (1,3) (33,2)
Prodej dl. majetku 0,2 0,2 0,6 1,4 0,4 0,8 0,3 (0,2) 0,1 3,7
Rezervy 0,3 (0,5) (0,1) 0,3 (0,6) 0,5 0,1 1,1 0,2 1,3
Ostatní (odpisy ad.) (0,0) (0,8) (0,7) (0,6) (0,7) (0,3) (0,4) (0,1) (0,1) (3,7)
Provozní zisk (0,5) (0,2) 0,5 0,7 (3,5) (0,3) (1,1) 0,8 (1,0) (4,8)
Budova APC building, sídlo ČSA na mezinárodním letišti v Praze

Logo Českých aerolinií[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1992 tvořil firemní identitu ČSA logotyp ČESKOSLOVENSKÉ AEROLINIE moderně vyhlížejícím fontem a v červených a modrých barvách, konzistentních s českou státní vlajkou. Se změnou na akciovou společnost vzniklo nové logo, vycházející z toho původního, kombinující řadu tří tupoúhlých trojúhelníků – „praporků“, vzatých ze státní vlajky, které existovaly na levých horních okrajích každé skosené kapitálky původního písma. Firemní barvy se odvíjely z barev státní vlajky. Autory tohoto loga jsou Rostislav Vaněk a Radomír Leszczynski, kteří na něm pracovali od roku 1991 a práce jim zabrala 14 měsíců.

V září 2007 ČSA uvedly změnu svého loga (samotný proces změny měl trvat 18 měsíců). Autorem nového loga je mladý grafik a zaměstnanec Českých aerolinií, Michal Kotyza, který na něm pracoval šest měsíců. Ztmavil firemní barvy, vyměnil písma, která zvolil dvě místo jednoho původního, pro logotyp i pro logo. To má tvar mírně otočeného sférického trojúhelníku, připomínající trsátko.[15]

Autoři původního loga Vaněk a Leszczynski se s ČSA od roku 2002 soudí.[16] Podle jejich názoru České aerolinie používají jejich logo z roku 1992 protiprávně, bez smlouvy o šíření (licenční smlouvy). V roce 2009 byla částka, o kterou se autoři soudí, vyčíslena na 53 780 000 Kč.[17] ČSA odmítá souvislost výměny původního loga se soudní pří. „Výzkumy provedené v Česku i zahraničí ukázaly, že dosavadní logo bylo vnímáno jako strnulé, nezajímavé a spojené s východoevropským, nižším standardem služeb, než ve skutečnosti České aerolinie poskytují,“ tvrdí nyní[kdy?] viceprezident pro marketing Českých aerolinií Petr Pištělák.

Letecká neštěstí[editovat | editovat zdroj]

Podrobněji:

Ostatní viz: Letecké nehody v Česku a Československu a Letecké nehody českých strojů v zahraničí, pokud je v poznámce uvedeno „ČSA“.

Ředitelé ČSA[editovat | editovat zdroj]

Funkční období Jméno
listopad 1990 – duben 1992 Oldřich Churain
červen 1992 – prosinec 1993 Jiří Fiker (prezident)
srpen 1992 – únor 1994 Georges Vejdovský (výkonný ředitel)
únor 1994 – srpen 1999 Antonín Jakubše
září 1999 – prosinec 2003 Miroslav Kůla
leden 2004 – leden 2006 Jaroslav Tvrdík
únor 2006 – říjen 2009 Radomír Lašák
října 2009 – říjen 2011 Miroslav Dvořák
listopad 2011 – září 2014 Philippe Moreels
září 2014 – ?? Jozef Sinčák

Destinace[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam destinací Českých aerolinií.

České aerolinie v současnosti létají do 89 destinací ve 45 zemích po celém světě.[18]

Charterové lety[editovat | editovat zdroj]

Ke charterovým letům slouží v současnosti samostatná pobočka ČSA, cestovní kancelář Holidays Czech Airlines, která má k dispozici dva Boeingy 737-400 a dva Airbusy A320-200 ve speciálních barvách kanceláře a dva Airbusy A321-200 ve starých barvách ČSA.

V červnu 2007 ČSA podepsaly smlouvu s Exim Tours, největší českou cestovní kanceláří, o prodloužení smlouvy dosavadní o další tři roky. Podle dohody budou ČSA nadále poskytovat cestovní služby pro klienty Exim Tours (např. do Varadera na Kubě, Isla de Margarita ve Venezuele, ostrovů San Andres a Providencia v Kolumbii, La Romana v Dominikánské republice nebo do destinací v Egyptě, El Salvadoru, Tuniska a Řecka).

Dne 11. května 2010 pro ČSA skončil leasing posledního dálkového letounu Airbus A310-300 a Exim Tours podepsala novou smlouvu s Travel Service od zimy roku 2010.

V roce 2009 přepravily České aerolinie na charterových linkách 797 299 cestujících.

Flotila[editovat | editovat zdroj]

Průměrné stáří letadel flotily ČSA je 9,6 roku (25. říjen 2010). V roce 2010 skončil leasing posledních dvou Airbusů A310-300 na dlouhé tratě, které byly pro ČSA ztrátové. Airbusy A310 byly dříve největší stroje v ČSA, nejdelší let tímto typem proběhl v roce 2007 a se dvěma mezipřistáními směřoval na chilské mezinárodní letiště prezidenta Carlose Ibáñeze del Campo v Punta Arenas poblíž jižního polárního kruhu. Nejdelší let bez mezipřistání ČSA s A310 uskutečnily 31. Prosince 2008 ze San Salvadoru do Prahy (let trval 11 hodin a 5 minut a jeho délka přesáhla 10 000 kilometrů, což je za hranicí maximální nominální délky doletu letounu A310).

Od května 2013 přibyl do letadlové flotily letoun Airbus A330-330, se kterým ČSA létá do jihokorejského Soulu. Je to největší letoun v historii ČSA.[19]

Letová flotila Českých aerolinií
Typ Počet Objednávky Cestující Linky Poznámky Obrázek
B E Celkem
Airbus A319-100
9[kdy?]
14
114
128
Krátké lety
Středně dlouhé lety
Dálkové lety
Airbus A319-100 ČSA přistává na letišti Václava Havla v Praze
Airbus A330-300
1[kdy?]
24
252
276
Dálkové lety Pronajaté od Korean Air Airbus A330 ČSA odlétá z letiště Václava Havla Praha
ATR 42-500
3[kdy?]
0
46
46
Krátké lety Pronajaté od Air Contractors ATR 42-500 ČSA přistává na letišti Václava Havla Praha
ATR 72-500
4[kdy?]

__

/
66
66
Krátké tratě. ATR 72-500 ČSA přistává na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem

Vysloužilá letadla[editovat | editovat zdroj]

Ekologické škody[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2009 vláda v demisi schválila příspěvek 27,2 milionu korun na odstranění ekologických škod, které svou činností způsobily České aerolinie na ruzyňském letišti, kde byla zjištěna kontaminaci pozemků chlorovanými uhlovodíky a ropnými uhlovodíky.[20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.csa.cz/cs/portal/quicklinks/about-us/aircraft_fleet2.htm
  2. iDNES, ČSA loni klesl počet cestujících o 7,5 procenta, letos cílí na východ, 19. ledna 2012
  3. Výroční zpráva za rok 2009
  4. a b Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 45795908
  5. Ivan Čáni: Ako sme prišli aj o ČSA, SME.sk, 3. 5. 1995
  6. Petr Štěpánek: 19 Dělení majetku federace - 2, 1. 7. 2009, z knihy: Petr Štěpánek: Jan Stráský – prezident na půl úvazku, nakl. IRMA, Praha, 1993
  7. Výroční zpráva Českých aerolinií za rok 2008
  8. Jan Šindelář, Jiří Šimáně: Zisk tvoříme v zahraničí, český trh je deformovaný, E15, 16. dubna 2012, cit. "Nabídli jsme luxusní jednu miliardu při vyrovnání vlastního jmění, což je částka, kterou od té doby České aerolinie prohospodařily nejméně třikrát."
  9. Jan Šindelář, Miroslav Dvořák: Každý další rok fungování ČSA je pro Ruzyni přínosem, E15, 20. února 2012, titulní strana, cit. „Důvody (pro vznik Českého aeroholdingu) jsou v zásadě tři. ... Za druhé šlo samozřejmě o získání prostředků pro ČSA. Tenkrát vznikla mediální zkratka, že Travel Service nabídl za ČSA jednu miliardu korun. Výnos státu by ale byl záporný, neboť Travel Service měl několik podmínek. Mimo jiné chtěl dorovnat záporný vlastní kapitál. Stát by tak zaplatil několik miliard a dostal by jednu.“
  10. a b c d e Travel Service dokončil koupi 34 procent akcií ČSA, Finanční noviny, 31. 3. 2015, ČTK
  11. Marcela Alföldi Šperkerová, Jan Štětka, Operace OK: pacient umírá, EKONOM.IHNED.CZ, 22. října 2009
  12. Výroční zpráva Českých aerolinií za rok 2003, úvodní slovo předsedy představenstva a prezidenta Českých aerolinií Jaroslava Tvrdíka, str. 8–9 "Již v roce 2004 dojde k bezprecedentnímu nárůstu přepravní kapacity společnosti." a str. 57 (v listopadu 2003 podepsány kolektivní smlouvy)
  13. Marek Pražák, ČSA se pouštějí do odvážné hry, Mladá fronta DNES, 19. března 2004, druhá strana sešitu Ekonomika (průměrná mzda v ČSA má z loňských 33 tisíc korun měsíčně vzrůst v roce 2006 na 45 tisíc)
  14. a b Výroční zprávy ČSA za kalendářní roky 1997–2013
  15. Jak se vám líbí nové logo ČSA? Design portál – magazín o designu a grafice
  16. http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=508669
  17. Spor o logo ČSA, Reportéři ČT, Česká televize, 23. 11. 2009
  18. ČSA, Kam létáme
  19. Flotila ČSA přivítala největší dopravní letoun, který kdy měla
  20. Vláda dá na odstranění ekologických škod po ČSA 27 milionů

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]