Farman F.60 Goliath

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Farman F.60 Goliath
Farman Goliath v barvách Československých státních aerolinií v roce 1929
Farman Goliath v barvách Československých státních aerolinií v roce 1929
Určení dopravní a bombardovací letadlo
První let leden 1919
Uživatel Francie
Výroba 1919 -

Farman F.60 Goliath (česky: Goliáš) bylo francouzské letadlo, vyprojektované v posledním roce první světové války. Původně se jednalo o těžký bombardér, který byl schopen nést 1000 kg bomb. V době jeho počátečního testování však válka skončila, tak přišel nápad s jeho přebudováním na dopravní letadlo pro 14 cestujících nebo pro náklad.

V Československu byl po válce užíván jako civilní osobní i jako vojenský dopravní letoun.

Historie typu[editovat | editovat zdroj]

V létě roku 1918 započala francouzská společnost Avions Henri et Maurice Farman se stavbou bombardovacího letounu FF.60, který byl však dokončen jako pohodlný dopravní velkoletoun. Celodřevěný dvouplošník s pevným záďovým podvozkem poháněly dva hvězdicové, vzduchem chlazené devítiválcové motory Salmson Z-9 o výkonu po 169 kW. Prototyp pojmenovaný Goliath byl dohotoven ještě před koncem roku 1918 a již 8. února 1919 s ním poručík Lucien Bossoutrot přeletěl s jedenácti důstojníky na palubě z Toussus-le-Noble u Paříže do Kenley u Londýna. 1. dubna 1919 Bossoutrot vzlétl se čtyřmi cestujícími do výšky 6300 m, 3. dubna se 14 cestujícími do 6200 m a 5. května dokonce s 25 osobami vystoupal do hladiny 5100 m. Tyto na tehdejší dobu pozoruhodné výkony registrovala FAI ihned jako rekordy. V srpnu téhož roku s letounem provedl dálkový přelet bez mezipřistání z Paříže do Casablanky. trať dlouhou 2050 km urazil za 18 h 23 min.

20. března 1920 nasadila dopravní společnost Compagnie des Grands Express Aériens stroj (celkově vlastnila 12 Goliathů) Farman F.60 Goliath (F-GEAB) na linku Paříž-Londýn následovaná dopravcem Compagnie de Messageries Aériennes (16 letounů). Farmanova firma Société Générale de Transports Aériens (18 letounů) s Goliathy od července 1920 létala mezi Paříží a Bruselem, o rok později tuto trať prodloužila do Amsterodamu a Berlína. Belgická dopravní společnost SNETA zakoupila šest letounů s řadovými motory Maybach Mb-IV po 199 kW, stroje používal rovněž rumunský LARES.

Sériové dopravní stroje létaly především s pohonnými jednotkami Salmson CM-9 po 191 kW se čtyřmi sedadly první třídy v předním vyhlídkovém salonku a osmi v zadním.

Na III. mezinárodní letecké výstavě v Praze v roce 1924 zakoupilo Ministerstvo veřejných prací jeden letoun Farman F.62 Goliath (L-BALF, později OK-ALF), který byl předán do užívání ČSA. Tento původní francouzský stroj byl do rejstříku Československých státních aerolinií zapsán 26. srpna 1924, vymazán pak byl 24. dubna 1931. Továrny Avia a Letov pak dostaly v roce 1925 zakázku na licenční stavbu čtyř kusů v každé z nich. První vyrobený letoun z Avie (L-BAGA, po změně poznávacích značek v roce 1930 OK-AGA) byl nejprve dodán ČLS (Československá letecká společnost), od 24. srpna 1927 do 29. prosince 1932 stroj provozovaly ČSA, pak předán MNO. Druhý (L-BAGB) a čtvrtý (L-BAGD) Avií vyrobený stroj převzalo Ministerstvo národní obrany pro výcvik navigátorů. Letoun s výrobním číslem 3 (L-BAGC, OK-AGC) nejprve také převzalo MNO, od 22. června 1928 do 29. prosince 1932 sloužil u ČSA, poté byl opět předán MNO. Všechny čtyři vyprodukované stroje z továrny Letov převzaly ČSA, první (L-BAGE, OK-AGE) 31. srpna 1927. Druhý letoun (L-BAGF, OK-AGF) byl předán v dubnu 1928, výrobní číslo 3 pak následovalo 22. června stejného roku. Všechny tři stroje byly 29. prosince 1932 předány vojenské správě. Všechny doposud uvedené stroje vyrobené v ČSR byly poháněny řadovými motory Lorraine Dietrich, které stavěla v licenci firma Laurin & Klement. Čtvrtý a poslední Goliáš z Letova (L-BAGH, OK-AGH) měl nainstalované hvězdicové pohonné jednotky Walter Jupiter IV o výkonu 309 kW a změnil se tak na standard F.63. Od 6. června 1929 do 19. prosince 1932 sloužil u ČSA, pak byl rovněž předán MNO. Stroje nalétaly u ČSA v plném provozu v období let 1928 až 1930 134 204 km.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

  • FF.60 - první tři prototypy.
  • F.60 - civilní letoun poháněný dvěma 260-hp motory Salmson CM.9
  • F.60bis - dopravní letoun z roku 1927 s dvěma vzduchem chlazenými motory Salmson 9Az o výkonu po 220 kW s pilotním prostorem zcela v přídi
  • F.60 Bn.2 - noční bombardér
  • F.60 Torp - torpédový bombardér
  • F.61 - byl vybaven dvěma řadovými motory Renault 12Fe o výkonu 220 kW
  • F.62 BN.4 - exportní verze pro SSSR s dvěma 450-hp motory Lorraine-Dietrich V-12
  • F.63 BN.4 - vývozní verze poháněná dvěma 450-hp motory Gnome-Rhone Jupiter
  • F.65 - verze pro francouzské námořnictvo
  • F.66 BN.3 - vývozní verze do Rumunska.
  • F.68 BN.4 - vývozní verze do Polska.
  • F.4X - jeden zvláštní kus poháněn čtyřmi motory Salmson v tandemu
  • F.140 Super Goliáš - prototyp super-těžkkého bombardéru poháněném čtyřmi 500-hp motory Farman v tandemu
  • F.169 - verze z roku 1929 poháněná motory Jupiter 9Akx o výkonu 330 kW každý

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

(základní typ)

  • Osádka: 2
  • Kapacita: 12-14 osob
  • Délka: 14,33 m
  • Rozpětí: 26,50 m
  • Výška: 5,00 m
  • Plocha křídel: 161 m2
  • Vlastní hmotnost: 2500 kg
  • Vzletová hmotnost: 4770 kg
  • Užitečné zatížení: 3000 kg
  • Pohonné jednotky: 2 × vodou chlazený motor Salmson
  • Maximální rychlost: 140 km/h
  • Cestovní rychlost: 120 km/h
  • Dolet: 400 km
  • Dostup: 4000 m

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Francie, Kolumbie, Belgie, Československo, Itálie, Japonsko, Polsko, Sovětský svaz, Peru

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Václav Němeček, Vojenská letadla - letadla první světové války, Naše vojsko, 1974

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Farman F.60 Goliath ve Wikimedia Commons