Laurin & Klement

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Logo firmy
Laurin & Klement A (1905), Škoda Muzeum, Mladá Boleslav

Laurin & Klement je obchodní značka dnes již zaniklého výrobce jízdních kol, motocyklů a automobilů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní společnost pro výrobu jízdních kol založili v Mladé Boleslavi (v tehdejším Rakousko-Uhersku) v roce 1895 knihkupec Václav Klement (16. října 186813. srpna 1938) a strojní zámečník Václav Laurin (27. září 18654. prosince 1930).

Založení firmy[editovat | editovat zdroj]

Podnětem k založení byla reakce na Klementovu česky psanou reklamaci německého jízdního kola značky Germania, na kterou mu ústecká kancelář firmy Seidel & Naumann odpověděla, že reklamace musí být napsána „ve srozumitelném jazyce“. Proto se rozhodli pro vlasteneckou značku Slavia a s výrobou začali v pěti lidech dne 17. prosince 1895 v pronajaté dílně na mladoboleslavské periferii, v místní části Na Hejtmánce. Během několika týdnů zaměstnávali 9 dělníků a pořídili si malý parní stroj, kromě výroby nových bicyklů se zaobírali i opravami. I přes písemně potvrzenou dvouletou záruku na nová kola bylo shánění zákazníků složité a mezi dealery byla i zastavárna, proto v říjnu 1896 přišel Klement s revolučním prodejem na splátky bez navýšení.

Koncem roku 1896 byla firma Laurin & Klement (dosud zřejmě braná jen jako podnikání dvou nezávislých fyzických osob) zapsána do obchodního rejstříku.[1] V dubnu 1897 se L&K přestěhovala do nových prostor na Novém Městě a zaměstnávala 21 dělníků, na programu měla pět typů bicyklů (v ceně 110 až 160 zlatých) a tři typy rozvážkových tříkolek. Zvyšující se zájem zákazníků vedl k tomu, že v červenci 1897 byla výroba prohlášena za tovární. V říjnu 1897 byl zakoupen pozemek při silnici na Kosmonosy a v srpnu 1898 zde byla dokončena nová továrna na ploše 11 ha, která se stala základem pro další expanzi. Koncem roku měla továrna 32 dělníků, 6 učňů a 3 úředníky, vyráběla 3 typy bicyklů ve třech provedeních a jeden typ dvoumístného (tandemového) bicyklu.

V roce 1899 se v nabídce, kromě pěti typů bicyklů, dvou typů tandemů a dvou typů dětských kol, objevila první motocykleta: kolo s pomocným motorkem nad předním kolem, kterou zakoupili u bratří Michala a Eugena Wernerů v Paříži. V neděli 18. listopadu 1899 pak představili veřejnosti první skutečný moderní motocykl, s motorem uloženým ve spodní části rámu, tj. v ideálním těžišti pod jezdcem. Výroba motocyklů byla zprvu okrajová, v monarchii zájemci prakticky neexistovali a prvních 35 objednávek tak Klement sehnal teprve v Německu. O definitivní orientaci továrny však v roce 1900 rozhodl nečekaně úspěšný kontrakt na 150 motocyklů pro londýnskou společnost Hawetson, díky kterému také Václav Klement definitivně skončil s kariérou knihkupce. Kromě obyčejných motocyklů vyráběli Laurin s Klementem i tříkolové motorové vozy, ty však byly stále odvozeny od původní Slavie, stejně jako koncept Quadricycle z roku 1901, který nikdy nepřešel do výroby. V roce 1901 se L&K poprvé zúčastnili motocyklového závodu, konkrétně Paříž - Berlín, ve kterém zvítězil Narcis Podsedníček. V roce 1903 už výroba motocyklů začala převažovat nad bicykly, továrna se rozrostla na rozlohu 30 ha a zaměstnávala přes 200 zaměstnanců. Za obchodní úspěch vděčila společnost také svým úspěchům svých sportovních jezdců, vedle Podsedníčka to byli František Toman a především Václav Vondřich, který roku 1905 zvítězil ve druhém ročníku okruhového závodu ve francouzském Dourdanu. Po necelých deseti letech výroby skončila společnost L&K dne 8. března 1905 s výrobou jízdních kol a nosným programem byly motocykly.

Koncem roku 1905, kdy měla továrna rozlohu 80 ha a 355 zaměstnanců, představila první skutečný automobil: voiturettu Laurin & Klement A. Díky bezkonkurenční ceně 3600 K měl rázem úspěch u více než stovky zákazníků, následujícího typu B se za cenu 4200 K prodalo 250 kusů během tři let (pro srovnání: motocyklů se vyrobilo za prvních pět let přes 2000 kusů). V dalších letech se paleta typů rozšiřovala. V březnu 1906 vypukla velká stávka, vyvolaná všeobecným zdražováním a neochotou V. Klementa přistoupit na požadavky odborových organizací. Stávky se zúčastnilo 408 zaměstnanců a až 29. března 1906 byla uzavřena dohoda, respektující většinu požadavků zaměstnanců.

Akciová společnost[editovat | editovat zdroj]

Rostoucí zájem zákazníků tlačil na investiční kapitál, kterého se však nedostávalo, a tak se oba společníci rozhodli pro přeměnu společnosti na akciovou společnost. 19. července 1907 tak byla zapsána do obchodního rejstříku firma Laurin & Klement, akciová společnost, továrna automobilů v Mladé Boleslavi. Klement se stal jejím generálním ředitelem, Laurin technickým ředitelem, a továrna se brzy rozrostla na plochu 134 ha s šesti sty zaměstnanci. Téhož roku vyrobila například svůj první osmiválec Laurin & Klement FF nebo první omnibus Laurin & Klement H. Společnost se brzy stala největším výrobcem automobilů v Rakousko Uhersku a její vozy vítězily v celé řadě mezinárodních sportovních soutěží, na čemž kromě výše zmíněného V. Vondřicha měli největší zásluhy „Hiero“ Otto Hieronimus a „Saša“ Alexander hrabě Kolowrat.

Továrna dál rostla, paleta souběžně nabízených typů překročila desítku a rozšířila se o neautomobilní výrobky, například stacionární motory (licence Brons), letecké motory apod. V roce 1911 se L&K spojila s První pražskou akciovou strojírnou, dříve Ruston a program obohatila o silniční válce Laurin & Klement VB, v roce 1912 firma převzala libereckou automobilku RAF a díky tomu se rozšířila nabídku o bezventilové šoupátkové motory Knight (tento pobočný závod ale už v roce 1916 přestěhoval technologie do Boleslavi a areál RAFu získali textilní podnikatelé). Téhož roku 1912 představila motorový pluh Excelsior, vyvinutý ve spolupráci s roudnickou firmou Rudolfa Bächera.

Domácí trh v rámci českých zemí nebyl příliš veliký, v rámci monarchie to již bylo lepší – například celá pětina produkce směřovala do rakouských zemí. Výrazný podíl měl export, například předválečné Rusko odebíralo více než třetinu všech vyrobených vozidel.[2] Klement se už dávno snažil o zlevnění výroby zavedením nových lehkých automobilů vyráběných ve větších sériích. Typickým představitelem se stal v dubnu 1911 typ Laurin & Klement S, který se ve výrobě udržel až do roku 1925, tehdy už pod názvem L&K 220.

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Za první světové války byla výroba automobilů a motocyklů omezena ve prospěch válečných potřeb. Klement tehdy vyreklamoval zaměstnance automobilky z odvodů na frontu díky tomu, že ve firmě zavedli výrobu munice a zbraní pro armádu nebo vyráběli vlastní obráběcí stroje. Společnost L&K jako celek relativně prosperovala díky tomu, že rozšiřovala podnikatelské aktivity pro zajištění potřeb svých i zaměstnaneckých: měla vlastní elektrárny (jednu parní v areálu a tři vodní na Jizeře), cihelnu, pilu, statek, mlékárnu, sodovkárnu, obuvnickou dílnu atd. Na tehdejší dobu zde dovedli k naprosté dokonalosti nejen vlastní fyzikální a chemické laboratoře, ale také jako jediní v Rakousko-Uhersku disponovali vlastním elektrickým počítačem s děrnými štítky a s výstupem na psací stroj. Díky tomu zde mohli již tehdy vyhodnocovat výkonnost zaměstnanců, zmetkovitost a podobné statistické hodnoty v řádu několika hodin po vyplnění výkazů.[3] V roce 1916 měla továrna 1715 zaměstnanců a areál se rozšířil na 310 ha.

Naopak po válce se dostavily problémy vzniklé novým geopolitickým uspořádáním a zpřetrháním řady obchodních vazeb: z relativně velkého rakousko-uherského hospodářského prostoru se většina zákazníků náhle ocitla za hranicemi, minimalizoval se však vývoz i do tak vzdálených destinací, jako Austrálie nebo Japonsko. Nově vzniklé evropské státy byly často hospodářsky zesláblé a to platilo i pro Československo, které v počátcích bojovalo o územní integritu a automobilky byly pod kontrolou armády. Omezení výroby automobilů však bylo kompenzováno jinými aktivitami, například výše zmíněným velmi úspěšným motorovým pluhem Excelsior. Později docházelo k novému rozvoji obchodních aktivit a k postupnému obnovování obchodních vazeb i přes celní bariéry ostatních zemí. L&K tehdy byla jediná československá automobilka, která nebyla součástí jiného strojírenského koncernu, a na rozdíl od konkurence stále odmítala přijít s revolučním typem malého automobilu v protiváze k typům Tatra 11 nebo Praga Piccolo.

Prodej společnosti[editovat | editovat zdroj]

V noci z pátku 27. na sobotu 28. června 1924 zachvátil areál firmy požár, při kterém byla zničena významná část technologií. Ačkoli se podařilo technické vybavení nahradit a v listopadu 1924 se již v nově vystavěných budovách znovu vyrábělo, ocitla se společnost v existenční tísni: její automobily prohrávaly v konkurenčním boji se značkami Praga a Tatra z důvodu stárnoucí koncepce, malosériové výroby a tedy vysokých cen. Byla nutná finanční injekce jednak pro výstavbu nových provozů velkosériové výroby, jednak pro vývoj zcela nových typů vozů. Proto 27. června 1925 došlo k fúzi automobilky L&K se strojírenským koncernem Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni. Mladoboleslavská automobilka se tím pádem stala pouze jedním z několika výrobních závodů a orientovala se na osobní automobily, téměř veškerou administrativu převzalo obchodní ředitelství Škody v Praze a vývoj a výroba užitkových automobilů se přestěhoval do Plzně. Výroba motocyklů byla zastavena. Václav Laurin se stal řadovým ředitelem, Klement generálním radou, oba bez významnější zodpovědnosti a tedy i pravomocí.

Vyráběné vozy od tohoto okamžiku nesly název Laurin & Klement – Škoda, všechny nově vyvinuté už pouze Škoda. V roce 1930 se tento pouhý závod změnil na samostatnou společnost v rámci koncernu Škoda, pod novým názvem Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP), která značku Škoda používala jen jako obchodní označení pro své výrobky (osobní a užitkové automobily, autobusy, trolejbusy a traktory). V roce 1945 se pak od původní Škodovky oddělila jako Automobilové závody, národní podnik (AZNP).

Pojmenování Laurin & Klement používá současný výrobce Škoda Auto pro pojmenování nejluxusnější výbavy některých vozů – Škoda Felicia Laurin & Klement[4], Škoda Octavia Laurin & Klement[5] a Škoda Superb Laurin & Klement[6] .

Automobily[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. L&K-Škoda I. díl. str. 13 až 15
  2. L&K-Škoda I. díl. str. 103
  3. L&K-Škoda I. díl. str. 102
  4. PATERA, Zdeněk. Škoda Felicia Combi 1.6 Laurin & Klement [online]. auta5p.eu, [cit. 2012-02-16]. Dostupné online.  
  5. Škoda Octavia Laurin & Klement [online]. Škoda Auto, [cit. 2012-02-16]. Dostupné online.  
  6. PATERA, Zdeněk. Škoda Felicia Combi 1.6 Laurin & Klement [online]. auta5p.eu, [cit. 2012-02-16]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VÁŇA, Daniel. Zur Frage der Rüstungsproduktion in den Škodawerken bis zur Weltwirtschaftkrise (1859-1934). Prague Papers on the History of International Relations. 1997, roč. 1, s. 157-172. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


 
Laurin & Klement, 1905 — 1930
1900 1910 1920
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Osobní a nákladní A B K 300 350
B2 M 445/450
C O 120
C2 BS 150 110
E EN ENS OK 105
F T 100
G S 360
RK 115 125
Závodní FC FCS FCR