Vladimír Mečiar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
JUDr. Vladimír Mečiar Dr. h. c.
Vladimir meciar.jpg
6. a 8. premiér Slovenska
(v rámci federace)
Ve funkci:
27. června 1990 – 23. dubna 1991
Předchůdce Milan Čič
Nástupce Ján Čarnogurský
Ve funkci:
24. června 1992 – 14. března 1994
Předchůdce Ján Čarnogurský
Nástupce Jozef Moravčík
(v rámci samostatného Slovenska)

1. a 3. premiér Slovenska
(8. v rámci federace do 31. 12. 1992)
Ve funkci:
24. června 1992 – 14. března 1994
Předchůdce Ján Čarnogurský
(v rámci federace)
Nástupce Jozef Moravčík
Ve funkci:
13. prosinec 1994 – 29. říjen 1998
Předchůdce Jozef Moravčík
Nástupce Mikuláš Dzurinda

Ve funkci:
11. leden 1990 – 26. červen 1990
Předchůdce Milan Čič
Nástupce Anton Andráš

Ve funkci:
27. duben 1991 (jako HZDS) – 26. dubna 2012

Narození 26. červenec 1942 (72 let)

Slovensko 1939-1945 Zvolen, Slovenský stát

Národnost slovenská
Politický subjekt KSČ
VPN
HZDS (1991-2003)
ĽS-HZDS (od 2003)
Choť Margita Mečiarová
Vzdělání Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Profese právník

Vladimír Mečiar (* 26. července 1942 Zvolen) je slovenský politik a bývalý premiér, oponenty často označovaný za autoritativního politika.[1] Více než dvě desetiletí vedl Hnutí za demokratické Slovensko.

60.–80. léta[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Mečiar vstoupil do politiky v 60. letech. Mezi roky 19621970 byl členem KSČ, z níž byl vyloučen pro nesouhlas s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Později vystudoval práva na Komenského univerzitě v Bratislavě.

90. léta[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 zastával funkci ministra vnitra a životního prostředí Slovenska, do které ho, jako nestraníka a neznámého právníka, nominovalo hnutí Verejnosť proti násiliu (VPN), slovenská obdoba Občanského fóra. Po volbách v roce 1990 vytvořila na Slovensku koalici VPN s KDH a Demokratickou stranou. Vladimír Mečiar se stal předsedou vlády Slovenska v rámci ČSFR. V této funkci působil od 27. června 1990 až do 23. dubna 1991. Začátkem roku 1991 se ale dostal do sporu s vedením VPN a parlament ho z funkce předsedy odvolal. Mečiar následovně vytvořil ve VPN se svými symptizanty křídlo VPN-Za demokratické Slovensko, to bylo předchůkyní jeho strany Hnutie za demokratické Slovensko (HZDS). 22. června 1991 byl zvolen předsedou této strany.

Zastával i post člena zákonodárného sboru. Ve volbách roku 1990 byl zvolen za VPN do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod Středoslovenský kraj). Po rozkladu VPN přestoupil v roce 1991 do poslanecké frakce HZDS. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[2]

Po volbách v roce 1992, ve kterých na Slovensku HZDS zvítězilo, se 24. června 1992 stal znovu premiérem, nejdříve Slovenska v rámci federace. 31. prosince 1992 došlo k rozdělení federace. Poté se stal premiérem samostatné Slovenské republiky. Tento úřad zastával až do 14. března 1994, kdy byla jeho vláda odvolána a nastoupil kabinet Jozefa Moravčíka. Po volbách koncem roku 1994, ve kterých Mečiar zvítězil, byl opět až do roku 1998 předsedou vlády. Za jeho vlády byl 31. Srpna 1995 unesen syn slovenského prezidenta Michal Kováč ml. do Rakouského Hainburgu a mezi hlavní podezřelé se dostala slovenská tajná služba SIS. Spojka korunního svědka únosu Róbert Remiáš následně v Dubnu 1996 uhořel při výbuchu auta v Karlovej Vsi. Pachatele Mečiar v roce 1998 amnestoval. Také došlo k protiústavnímu odvolání poslance Františka Gauliedera. Slovensko se začalo pomalu dostávat do mezinárodní izolace a nepočítalo se s přijetím SR do Evropské Unie ani do NATO. Sám Mečiar byl západními médii označovan jako "Lukašenko na Dunaji". Přestože HZDS uspělo i ve volbách z roku 1998, nebylo schopné sestavit koalici, tu naopak sestavil Mikuláš Dzurinda z opoziční strany Slovenská demokratická a kresťanská únia (SDKÚ). Vladimír Mečiar se poté vzdal i funkce poslance, nahradil ho Ivan Lexa.

Začátek 21. století[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Mečiar neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách v letech 1999 a 2004. HZDS pod jeho vedením uspěla i ve volbách v roce 2002, ale opakovala se předešlá situace; SDKÚ opět sestavila vládu a Mečiar zůstal v opozici. Roku 2003 bylo HZDS přejmenováno na ĽS-HZDS. V roce 2005 byl poslancem Národní rady Slovenska, členem Výboru NR SR pro lidská práva, národnosti a postavení žen. V roce 2005 byl opět zvolen za předsedu strany.

Ve volbách v roce 2010 jeho strana ĽS-HZDS nezískala 5 % hlasů a žádní její kandidáti se nedostali do parlamentu.[3] Ve volbách v roce 2012 strana spadla o více než tři procenta a nezískala ani jedno procento platných hlasů. Na základě tohoto výsledku oznámil Vladimír Mečiar svůj konec ve funkci předsedy. Jak jemu, tak celému vedení HZDS podle stanov zanikly funkce na sněmu konaném 7. září 2013. Jiný politik na nejvyšší funkci ve straně nekandidoval, po Mečiarovi tak její řízení převzalo grémium.[4] V lednu 2014 strana zanikla.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mečiar zůstává v čele LS-HZDS ceskenoviny.cz, 04.09.2010
  2. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-08-08]. Dostupné online. (česky) 
  3. Slovenský prezident Gašparovič pověří sestavením vlády Fica. Jeho šance jsou však minimální; ihned.cz
  4. Někdejší slovenský premiér Mečiar už není ani předsedou HZDS. iDNES.cz [online]. 2013-09-7. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu