Tereza Nvotová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tereza Nvotová
Narození22. ledna 1988 (36 let)
Trnava
Povolánírežisérka, filmová režisérka, herečka a scenáristka
ChoťJacob Pitts (od 2020)[1]
RodičeJuraj Nvota[2] a Anna Šišková[2]
PříbuzníDorota Nvotová a Jakub Nvota (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tereza Nvotová (* 22. ledna 1988, Trnava, Československo) je slovenská režisérka a herečka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Nvotová vyrůstala v Bratislavě[3] a jako malé dítě studovala dvojjazyčnou školu křesťanského Hnutí víry.[4] V 16 letech se osamostatnila a odešla studovat gymnázium.[4] Po jeho ukončení začala studovat na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v roce 2008 byla na druhý pokus úspěšně přijata ke studiu na FAMU.[4] V roce 2013 tam absolvovala dokumentaristiku o čtyři roky později režii hraného filmu se svým celovečerním debutem Špína.[4]

Považuje se hlavně za režisérku, ale cestu umělecké kariéry zahájila jako herečka v několika TV inscenacích, pořadech a seriálech.[4] Spolupracovala také s Českou televizí, HBO či RTVS na různých dokumentárních cyklech a dalších pořadech.[4] Kromě toho byla moderátorkou a autorkou scénáře hudebního pořadu Knock Out na Óčku, který mapoval alternativní klubovou scénu.[3]

Od studia na FAMU žije v České republice[5] a aktuálně částečně taky v Americe, protože odtud pochádzí její manžel, herec Jacob Pitts (od 2020).[6]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Dcera herečky Anny Šiškové a divadelního i filmového režiséra Juraje Nvoty, nevlastní sestra herečky a zpěvačky Doroty Nvotové.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Světlonoc (2022)[editovat | editovat zdroj]

Nvotové poslední celovečerní hraný film Světlonoc (2022) vypráví příběh Šarloty vracející se do rodné vesnice ve slovenských horách, kde se stále věří na čarodějnice.[3] Natáčen byl v obci Stankovany a v lesích Velké Fatry.[7] Světlonoc vyhrála na filmovém festivalu v Locarnu cenu Zlatý leopard za nejlepší film v kategorii Současná kinematografie.[3]

Scénář filmu napsala Nvotová spolu se scenáristkou Barborou Námerovou a mimo jiné v něm vycházeli i z knihy Tatiany Bužekové Nepřítel zevnitř: Nadpřirozená hrozba v lidské podobě.[7]

Špína (2017)[editovat | editovat zdroj]

Film je o 17leté dívce Lene (hraje Dominika Morávková-Zeleníková), kterou u ní doma v Bratislavě znásilní její učitel matematiky (hraje Róbert Jakab).[6] Špína vyšla asi půl roku před kampaní #MeToo a režisérka podle jejích slov čekala, že se film přirozeně stane součástí nějaké vlny.[6] Hnutí se však nakonec do československých končin prakticky nedostalo.[6]

Mezi reakcemi na film se objevila i recenze, ve které autor kritizoval, že je kinematografie přefeminizovaná.[6] Nvotová se na to vyjádřila, že kinematografie na Slovensku ani zdaleka není genderově dostatečně zastoupena ženami.[6] Filmové školy mají sice více absolventek než absolventů, ale filmařině se po studiu věnují dále hlavně muži.[6] Podle Nvotové je to zřetelně vidět na filmových fondech, kde se o dotace ucházejí převážně filmy režírované muži.[6]

Film Špína byl poprvé uveden na MFF v Rotterdamu a následně zaznamenal mezinárodní úspěch. Vyhrál několik cen, mezi nimi:[4]

  • Hlavní cena Zlatý Rys na Fest – Noví režiséři/Nový film v Esphinu (2017)
  • Cena za nejlepší hraný film v sekci Meeting Point na MFF ve Valladolidu (2020)
  • Cena za nejlepší film na FAMUFESTU (2017)
  • Cena české filmové kritiky 2017 za nejlepší film
  • Cena Innogy pro objav roku

Mečiar (2017)[editovat | editovat zdroj]

Mečiar je dokumentární snímek o bývalém slovenském politiku Vladimíru Mečiarovi a dopadech jeho politiky na slovenskou společnost i osobní život autorky.[8] V době Sametové revoluce jí byl jeden rok. Film však neřeší jenom jednu etapu slovenských dějin, naopak, v archetypu osobnosti Mečiara je univerzální pro celý svět.[8]

Ježíš je normální (2008)[editovat | editovat zdroj]

Dokument Ježíš je normální je režisérským debutem Nvotové natočen ještě před jejím studiem na FAMU.[9] Režisérku k natočení inspirovala její zkušenost z vyrůstání v křesťanském hnutí.[9] Jako malé dítě chodila do Školy budoucnosti, kde byla vychovávána americkými misionáři z Hnutí víry.[9] O 10 let později, když jednoho dne procházela kolem pražského metra Anděl, na ni někdo zakřičel, že ji Ježíš miluje.[9] Šlo o členy církve Triumfální centrum víry.[9] Nvotová se zašla podívat na následující shromáždění církve a po dvou letech sledování této skupiny vznikl film, který otevírá složitou diskusi o hranicích svobody a manipulace a výchově dětí v kontroverzních křesťanských skupinách.[9]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Herecká[editovat | editovat zdroj]

Režisérská[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ iDNES.cz. 11. června 2020. Dostupné online. [cit. 2020-11-04]
  2. ↑ a b Česko-Slovenská filmová databáze. 2001. Dostupné online. [cit. 2020-11-04]
  3. ↑ a b c d Tereza Nvotová - dafilms.sk. dafilms.sk [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ a b c d e f g h Tereza Nvotová. Filmový přehled [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ Tereza Nvotová: Ta nejistota za to stojí…můžu si dělat, co chci!
  6. ↑ a b c d e f g h Žena v zenu: Tereza Nvotová. zenavzenu.cz [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Světlonoc (2022). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. ↑ a b Mečiar (2017). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f Ježíš je normální! (2008). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  10. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10214730588-bajecna-leta-bez-opony/3340-tereza-nvotova/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tereza_Nvotová&oldid=22922238“