2012
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Seznam historických výročí | 3. tisíciletí | Aktuality |
◄◄ ◄ 2008 • 2009 • 2010 • 2011 • 2012 • 2013 • 2014 • 2015 • 2016 ► ►►
Leden • Únor • Březen • Duben • Květen • Červen • Červenec • Srpen • Září • Říjen • Listopad • Prosinec
Obsah |
2012 (MMXII) byl přestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře začal nedělí.
| 2012 |
|---|
| Doprava
Kultura Sport |
Události [editovat]
Česko [editovat]
- 1. ledna
- Václav Klaus ve 13 hodin odpoledne pronesl svůj novoroční projev.
- Zanikla televizní stanice Prima, místo ní vznikl nový kanál Prima family
- Do základů shořela rozhledna Hýlačka. Její znovupostavení bude trvat minimálně dva roky.
- 6. ledna
- Papež Benedikt XVI. oznámil, že pražský arcibiskup Dominik Duka bude 18. února jmenován kardinálem.
- Manžel bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenkové, Oleksander Tymošenko, obdržel v České republice politický azyl.
- 11. ledna – Vláda Petra Nečase se dohodla na církevních restitucích a poslala zákon do Poslanecké sněmovny.
- 18. ledna – Poslanec Evropského parlamentu za ODS Oldřich Vlasák byl zvolen do funkce místopředsedy Evropského parlamentu
- 26. ledna
- Česká národní banka oznámila, že schválí půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu, až 38 miliard korun, když parlament schválí státní záruku.
- Hackeři napadli web české vlády
- 1. února – Akreditační komise MŠMT neprodloužila akreditaci Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni
- 6. února – Premiér Petr Nečas oznámil, že jeho vláda pozastavila ratifikační proces protipirátské smlouvy ACTA.
- 8. února – Senát Parlamentu ČR schválil novelu Ústavy České republiky, jíž byla zavedena přímá volba prezidenta ČR
- 24. února – Mezi nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a vrchním státním zástupcem Vlastimilem Rampulou vypukl otevřený boj.
- 27. února – Začal týden neklidu Vysokých škol, které demonstrují proti reformě ministra školství Josefa Dobeše.
- 3. března – Byly vyhlášeny filmové ceny Český lev. Zvítězil film Poupata.
- 9. března – Ministr školství Josef Dobeš prodloužil akreditaci Fakultě právnické Západočeské univerzitě v Plzni do roku 2016.
- 23. března – Ministr školství Josef Dobeš podal demisi, ve své funkci setrval do 31. března 2012.
- 20. dubna – Na Václavském náměstí v Praze proběhla dosud největší protivládní demonstrace (dle různých zdrojů 90 až 120 tisíc osob) po roce 1989.
- 2. května – Novým ministrem školství, mládeže a tělovýchovy byl jmenován Petr Fiala, bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně.
- 12. května – Mistrem České republiky v kopané se stal tým FC Slovan Liberec.
- 14. května – Středočeský hejtman a poslanec David Rath byl zatčen pro korupci.
- 24. května – V lese Doubrava nedaleko Bzence vznikl největší lesní požár od roku 1998, který zasáhl 200 hektarů a jeho likvidace trvala několik dní.
- 19. června – Google maps vypustil nové snímky ve službě Street view. Nyní je Česká republika téměř celá pokryta.
- 27. června – Prezident republiky Václav Klaus odvolal Jiřího Pospíšila z funkce ministra spravedlnosti.
- 29. června – Generálporučík Petr Pavel byl jmenován do funkce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky.
- 1. až 8. července v Praze proběhl sokolský týden, který vyvrcholil 15. všesokolským sletem ve dnech 5. a 6. července. Všechny tyto akce se uskutečnily v rámci oslav 150. výročí založení Sokola.
- 5. a 6. července v Chotěboři proběhl první český Minecon. Na tuto akci přišlo 1200 lidí.
- 20. srpna Padl absolutní teplotní rekord v historii tuzemských měření, když meteorologové v Dobřichovicích na Praze-západ naměřili teplotu 40,4 stupně Celsia.[1]
- 14. září Kvůli hromadným otravám metanolem Vláda České republiky vyhlásila plošnou prohibici na prodej tvrdého alkoholu s obsahem nad 20 % čistého lihu – viz metanolové otravy roku 2012 v Česku.
- 28. září Střelba na prezidenta ČR Václava Klause v Chrastavě. Prezidentovi se nic nestalo, útočník dopaden.
- 3. října – Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek oznámil, že k 31. říjnu 2012 odstupuje ze své ministerské funkce kvůli korupční aféře svého náměstka Vladimíra Šišky.
- 5. října – přejmenování Letiště Praha-Ruzyně na Letiště Václava Havla.[2]
- 12. a 13. října, Volby do zastupitelstev krajů a první kolo senátních voleb
- 19. a 20. října druhé kolo voleb do Senátu
- 4. – 5. listopadu
- V Brně proběhl kongres Občanské demokratické strany, do funkce předsedy strany byl znovuzvolen Petr Nečas
- V Brně proběhla ustavující schůze strany LIDEM, předsedkyní strany byla zvolena Karolína Peake
- V pražské O2 aréně proběhlo finále Fed Cupu 2012, v němž Česká republika porazila Srbsko 3:1 a stala se podruhé v řadě vítězem této ženské tenisové týmové soutěže
- 16. listopadu – Ludmila Müllerová byla jmenována ministryní práce a sociálních věcí ČR ve vládě Petra nečase, kde nahradila Jaromíra Drábka
Svět [editovat]
- 1. ledna – Dánsko se ujalo předsednictví EU
- 4. ledna – Google Chrome se stal nejpoužívanějším prohlížečem na planetě.
- 7. ledna – Tenisté Tomáš Berdych a Petra Kvitová vyhráli Hopmanův pohár.
- 9. ledna – Polský vojenský prokurátor Mikolaj Przybyl se při vysvětlování postupu vyšetřování havárie Tu-154 u Smolenska pokusil o sebevraždu zastřelením. Přežil.
- 13. ledna – 22. ledna – v rakouském Innsbrucku se konaly první zimní olympijské hry mládeže 2012.
- 14. ledna
- Dánsko oslavilo 40 let od nástupu dánské královny Markéty II. na trůn.
- Ve Středozemním moři u pobřeží Itálie tragicky skončila plavba výletní třináctipalubové Costa Concordia. Převrátila se, když narazila do útesu. Za vše, podle všeho, může kapitán lodi. Havárie způsobila několik desítek mrtvých a pohřešovaných – viz článek ztroskotání lodi Costa Concordia.
- 15. ledna
- V Rumunsku proběhly masové protesty proti vládním reformám.
- Byly uděleny filmové ceny Zlatý glóbus.
- Prezidentské volby ve Finsku.
- 17. ledna – Předsedou Evropského parlamentu byl zvolen německý sociální demokrat Martin Schulz
- 21. ledna – Šestnáctiletá Nizozemka Laura Dekkerová obeplula sama na jachtě po roce a dni celý svět, zaznamenala tak rekord, který ale nebude zapsán do Guinessovy knihy rekordů.
- 22. ledna – Chorvatsko v referendu souhlasilo se vstupem do Evropské unie.
- 23. ledna – Britka Felicity Astonová přešla jako první žena v historii Antarktidu.
- 30. ledna – V Bruselu 25 zemí Evropské unie podepsalo pakt o rozpočtové unii. Proti byla Česká Republika a Velká Británie.
- 31. ledna – 433 Eros, druhý největší Zemi nejbližší objekt (o velikosti 13×13×33 km) minul Zemi ve vzdálenosti 0.1790 astronomických jednotek (26 778 019 km). NASA studovala Eros sondou NEAR Shoemaker vypuštěnou 17. února 1996
- 1. února – V Egyptě při nepokojích fotbalových fanoušků zemřelo 74 lidí a tisíce dalších zraněno. Dělo se tak ve městech Port Said a Káhira.
- 5. února – Super Bowl XLVI se odehrál na stadionu Lucas Oil Stadium v Indianapolis, Indiana.
- 6. února – 60 let od nástupu britské královny Alžběty II. na trůn.
- 9. února – Americký televizní seriál Simpsonovi dosáhl pětiset dílů.
- 12. února
- V Jihoafrické republice byl tamní policií zatčen český podnikatel Radovan Krejčíř.
- V Británii byly uděleny filmové ceny BAFTA
- V USA byly uděleny hudební Ceny Grammy. Večer byl věnován nedávno zesnulé Whitney Houston.
- 15. února – V honduraské věznici propukl požár, při kterém zemřelo 360 vězňů.
- 17. února
- Německý prezident Christian Wulff rezignoval.
- Radovan Krejčíř, který byl zatčen v Jihoafrické republice, byl propuštěn z vazby.
- 18. února – Dominik Duka byl papežem Benediktem XVI. ve Vatikánu jmenován kardinálem.
- 26. února – Byly uděleny 84. ceny Oscar. Nejlepším filmem se stal němý snímek Umělec. Večer moderoval již po deváté americký komik Billy Crystal.
- 3. března – Na jihu Polska se srazily dva vlaky na trati Krakov – Varšava. Zemřelo 15 lidí. Šlo o jednu z nejtragičtějších železničních nehod v Evropě.
- 4. března – Staronovým ruským prezidentem byl zvolen Vladimir Putin.
- 11. března – Vítězem slovenských předčasných parlamentních voleb se stala Smer – SD Roberta Fica.
- 13. března – Ve Švýcarsku tragicky skončila cesta belgického autobusu. Cestujícími byly děti, které jely na školní lyžařský výlet do hor – viz článek nehoda autobusu v tunelu Sierre 2012.
- 15. – 18. března – Lipský knižní veletrh.
- 18. března – Novým německým prezidentem byl zvolen Joachim Gauck.
- 19. března
- Střelba ve městě Toulouse. Islámský fanatik alžírského původu Mohammed Merah střílel před synagogou, čtyři mrtví.
- Pokus o převrat v Pekingu. V noci z 19. na 20. března došlo v Pekingu pravděpodobně k pokusu o převrat, neoznačené armádní složky údajně zrána obsadily všechna důležitá místa vládního komplexu v Čung-nan-chaj i jinde v Pekingu.
- 2. dubna – Maďarský prezident Pál Schmitt rezignoval.
- 6. dubna – Tuaregové po převratu v Mali vyhlásili jednostranně stát Azavad.
- Sté výročí potopení Titaniku.
- 16. dubna – Byl zahájen soud s Andersem Behringem Breivikem.
- 2. května – János Áder byl zvolen do úřadu prezidenta Maďarska.
- 6. května
- 7. května – Vladimir Putin byl znovu uveden do funkce prezidenta Ruské federace.
- 8. května – Dmitrij Medveděv byl jmenován předsedou vlády Ruské federace.
- 9. května – Ruský letoun Suchoj Superjet 100 havaroval při předváděcím letu v Indonésii.
- 12. května – mezinárodní akce globální změny #12M – Šeříková revoluce Democracia Real Ya, Occupy movement
- 15. května
- vyšla počítačová hra Diablo III.
- François Hollande byl slavnostně uveden (inaugurován) do funkce francouzského prezidenta.
- 20. května – prstencové zatmění Slunce viditelné z oblasti Tichého oceánu (Čína – Kalifornie).
- 5.–6. června 22:09–04:49 UTC – Druhý a poslední sluneční tranzit Venuše v tomto století. Podle výpočtů se Venuše dostane znovu mezi Zemi a Slunce v letech 2117 a 2125.
- 9. června–1. července – Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 se konalo v Polsku a na Ukrajině
- 24. června – Muhammad Mursí byl zvolen novým egyptským prezidentem.
- 1. července
- 18. – 21. července – světový veslařský šampionát 2012 se v bulharském Plovdivu.
- 25. července – prezidentské volby v Indii.
- 27. července – Zahajovací ceremonie XXX. letních olympijských her 2012 v Londýně.
- 6. srpna
- 7:17 letního středoevropského času (plus minus dvě minuty) přistála na planetě Mars americká vesmírná sonda Curiosity, nesoucí stejnojmenné vesmírné vozítko
- syrský prezident Bašár al-Asad odvolal syrského premiéra Rijáda Hidžába, který uprchl ze země
- 12. srpna – ukončovací ceremonie Letních olympijských her 2012 v Londýně
- 24. srpna – Anders Breivik byl odsouzen k 21 letům vězení.
- 29. srpna – zahájení Letní paralympiády 2012.
- 7. září – dvousté výročí bitvy u Borodina v Rusku.
- 8. září – jednání APHS ve Vladivostoku, Rusko.
- 9. září – konec Letních paralympijských her 2012.
- 5. října – v Austrálii byl představen nový obří radioteleskop ASKAP.
- 6. listopadu
- volby ve Spojených státech amerických – volba prezidenta USA, senátní volby a volby do Sněmovny reprezentantů, Barack Obama byl znovuzvolen prezidentem USA.
- všeobecné volby v Portoriku.
- 13. listopadu – úplné zatmění Slunce viditelné z jižní Austrálie a z oblasti jižního Pacifiku.
- 28. listopadu – polostínové zatmění Měsíce.
- 3. prosince
- následník britského trůnu, princ William a jeho manželka Kate oznámili, že očekávají narození prvního potomka.
- opozice planety Jupiter
- 14. prosince – policista Dmitrij Pavljučenkov byl uznán vinným z podílu na vraždě novinářky Anny Politkovské a odsouzen na 11 let vězení.
- 21. prosince
- V 11:11 UTC nastal zimní slunovrat na severní polokouli a letní slunovrat na jižní polokouli.
- Jeden z předpokládaných termínů (dle korelace GMT – Goodman-Martinez-Thompson) ukončení cyklu mayského kalendáře, známého jako dlouhý počet. Viz též fenomén roku 2012.
- 31. prosince – skončila platnost Kjótského protokolu.
Události s neurčitým datem [editovat]
Věda a technika [editovat]
- 26. října – Začal se prodávat nový operační systém Windows 8
- Ruské NPO Lavočkina s Roshydrometem plánují vytvořit nový kosmický systém „Arktika“ pro sledovaní změn počasí a usnadnění průzkumu užitečných nerostů v arktické oblasti.
- Toyota začne vyrábět pouze hybridní automobily.
- Londýn bude nakupovat jen hybridní autobusy.
- Pravděpodobně bude masivně nasazena nová technologie HTML5 na větší množství webů
- Od června se začne používat IPv6
- Čeští operátoři začnou ve větší míře zavádět systém připojení k internetu 3G i v menších městech a na venkově
Politika a společnost [editovat]
Narození [editovat]
- 23. února – Estelle Švédská, švédská princezna
Úmrtí [editovat]
Česko
- 3. ledna – Josef Škvorecký, spisovatel a nakladatel (* 27. září 1924)
- 4. ledna – Josef Hejzlar, historik umění, sinolog, překladatel a publicista (* 21. ledna 1927)
- 7. ledna – Ivo Tretera, filosof (* 22. května 1933)
- 18. ledna – František Strnad, politik a bývalý poslanec Parlamentu ČR (* 7. února 1944)
- 20. ledna
- Jiří Raška, skokan na lyžích, olympijský vítěz (* 4. února 1941)
- Eli Urbanová, učitelka a esperantská básnířka (* 8. února 1922)
- 23. ledna – Miloš Pojar, historik, spisovatel a diplomat (* 8. dubna 1940)
- 27. ledna – Milan Jungmann, literární kritik (* 18. ledna 1922)
- 2. února – Hermína Dušková, mecenáška umění (* 15. dubna 1910)
- 7. února – Petr Jalowiczor, politik a poslanec (* 15. listopadu 1973)
- 9. února – Lukáš Přibyl, sportovní novinář a manažer (* 19. ledna 1979)
- 19. února
- Jaroslav Velinský, spisovatel, textař, písničkář, hudebník a nakladatel (* 18. prosince 1932)
- Miroslav Zedníček, teolog a kanonista, překladatel CIC (* 4. listopadu 1931)
- 22. února – Otakar Fuka, filmový režisér (* 28. prosince 1936)
- 27. února – Vlasta Janečková, scénáristka a režisérka (* 1934)
- 28. února – Antonín Vítek, znalec a popularizátor v oboru kosmonautiky (* 25. ledna 1940)
- 29. února – Miloš Vacek, hudební skladatel, dirigent, varhaník a sbormistr (* 20. června 1928)
- 16. března – Bronislav Poloczek, česko-polský herec (* 7. srpna 1939)
- 5. dubna – Stanislav Strnad, filmový režisér (* 17. prosince 1930)
- 13. dubna – Zdeněk Kozák, herec (* 24. prosince 1924)
- 17. dubna – Dagmar Hochová, fotografka (* 10. března 1926)
- 24. dubna – Ivan Brož, diplomat, překladatel a publicista (* 1938)
- 30. dubna – Radovan Kuchař, horolezec (* 22. října 1928)
- 3. května – Ivan Jilemnický, sochař (* 23. května 1944)
- 7. května – Michal Pešek, herec a podnikatel (* 4. května 1959)
- 18. května − Dagmar Frýbortová, herečka (* 10. srpna 1925)
- 21. května − Stanislav Remunda, herec a divadelní režisér (* 27. července 1927)
- 26. května − Aleš Zimolka, hudebník a automobilový závodník (* 7. dubna 1963)
- 27. května − Zita Kabátová, herečka (* 27. dubna 1913)
- 29. května
- Alexandr Kramer, český spisovatel a disident (* 24. května 1946)
- Antonín Kinský, český podnikatel a herec (* 1955)
- 10. června − Vladislav Kvasnička, filmař, dokumentarista (* 13. února 1956)
- 13. června − Josef Nálepa, sochař, medailér a sportovec – vodní lyžař (* 1936)
- 14. června − Jaroslav Šabata, politik, filozof, psycholog, politolog a disident (* 2. listopadu 1927)
- 16. června – Jaroslava Adamová, herečka (* 15. března 1925)
- 18. června
- Vladimír Koza, lékař (* 4. července 1954)
- Eva Klepáčová, herečka (* 2. května 1933)
- 30. června – Ivan Sekyra, kytarista (* 1. října 1952)
- 5. července – Dalibor Chatrný, malíř a grafik (* 28. srpna 1925)
- 8. července – Jiří Havel, ekonom a politik, poslanec Evropského parlamentu (* 20. srpna 1957)
- 11. července – Petr Štěpánek, matematik a vysokoškolský pedagog, bývalý poslanec Federálního shromáždění (* 24. ledna 1943)
- 16. července – Antonín Holý, vědec-chemik (* 1. září 1936)
- 17. července – Yvetta Tannenbergerová, operní pěvkyně (* 8. prosince 1968)
- 23. července – Milan Riehs, herec (* 17. ledna 1935)
- 26. července – Čestmír Šimáně, vědec-fyzik (* 9. května 1919)
- 7. srpna – Dušan Zbavitel, indolog (* 7. května 1925)
- 17. srpna – Jaroslav Malák, kreslíř a ilustrátor (* 21. listopadu 1928)
- 19. srpna – Miloslav Petrusek, sociolog (* 15. října 1936)
- 21. srpna – Jan Štern, básník, novinář a disident (* 1924)
- 22. srpna – Mojmír Povolný, poúnorový exilový činovník (* 1921)
- 27. srpna – Tomáš Sedláček, válečný veterán a generál (* 1918)
- 10. září – Petr Polák, režisér (* 1944)
- 10. září – Růžena Gottliebová , herečka, tanečnice a choreografka (* 1911)
- 12. září – Radoslav Brzobohatý, herec (* 13. září 1932)
- 16. září – Jiří Musil, sociolog (* 20. února 1928)
- 20. září – Tomáš Durdík, archeolog a kastelolog (* 24. ledna 1951)
- 25. září – Jakub Polák, politický aktivista, anarchista, disident a novinář (* 1. září 1952)
- 27. září – Ivo Osolsobě, estetik, teatrolog, sémiotik a překladatel (* 26. března 1928)
- 12. října – Břetislav Pojar, scenárista a režisér animovaných filmů, filmový pedagog (* 7. října 1923)
- 21. října – Jaroslav Kozlík, pedagog a volejbalista (* 22. května 1907)
- 22. října – František Skřípek, architekt, grafik a scénograf (* 7. srpna 1923)
- 31. října – Vladimír Nedvěd, vojenský letec a generál (* 27. března 1917)
- 2. listopadu – Karel Kobosil, designér (* 22. prosince 1944)
- 5. listopadu – Jan Weisshäutel, sportovec-lyžař, bežec na lyžích, trenér, manažer a podnikatel (* 1943)
- 6. listopadu – Vladimír Jiránek, ilustrátor, kreslíř a humorista (* 6. června 1938)
- 7. listopadu – Jiří Chaloupka, žokej a dostihový trenér (* 1951)
- 13. listopadu – Milan Horálek, ekonom, publicista a politik (* 27. listopadu 1931)
- 18. listopadu – Ida Rozová, novinářka (* 1. dubna 1951)
- 22. listopadu – Jan Trefulka, spisovatel, překladatel a literární kritik (* 15. května 1929)
- 28. listopadu – Jiří Střítecký, architekt (* 14. března 1954)
- 4. prosince – Miroslav Kluc, hokejista (* 1. prosince 1922)
- 5. prosince – Miroslav Sígl, novinář, publicista a spisovatel (* 25. září 1926)
- 8. prosince – Karel Vaš, komunistický prokurátor a soudce (* 20. března 1916)
- 9. prosince – Ivan Ljavinec, řeckokatolický exarcha (* 18. dubna 1923)
- 10. prosince – Josef Režný, folklorista, sbormistr, dudák a sběratel (* 2. února 1924)
- 11. prosince
- Antonie Hegerlíková, herečka (* 27. listopadu 1923)
- Josef Klán, operní pěvec (* 1935)
- 13. prosince – Jan Blaha, duchovní a katolický biskup (* 12. března 1938)
- 15. prosince – Pavel Pípal, herec (* 11. dubna 1938)
- 16. prosince – Fan Vavřincová, spisovatelka a scénáristka (* 17. listopadu 1917)
- 18. prosince – Václav Kasík, hudebník, hudební redaktor a manažer (* 9. srpna 1947)
- 22. prosince – Květa Legátová, spisovatelka (* 3. listopadu 1919)
- 24. prosince – Jindřiška Smetanová, spisovatelka, scenáristka a překladatelka (* 26. října 1923)
- 27. prosince – Radomil Rejšek, folklorista - zpěvák, tanečník a pedagog (* 16. února 1929)
- 28. prosince – Václav Drobný, fotbalista (* 9. září 1980)
Svět
- 1. ledna
- Kiro Gligorov, makedonský právník a politik, první makedonský prezident (* 3. května 1917)
- Yafa Yarkoni, izraelská zpěvačka (* 24. prosince 1925)
- Fred Milano, americký doo-wopový zpěvák (* 26. srpna 1939)
- 2. ledna
- Larry Reinhardt, americký kytarista (* 7. července 1948)
- Ian Bargh, kanadský jazzový klavírista a skladatel (* 8. ledna 1935)
- 3. ledna − Bob Weston, britský kytarista, člen skupiny Fleetwood Mac (* 1. listopadu 1947)
- 4. ledna − Kerry McGregor, skotská zpěvačka a herečka (* 30. října 1974)
- 5. ledna
- Hikaru Hajaši, japonský klavírista, skladatel a dirigent (* 22. října 1931)
- Selwyn Baptiste, trinidadský hudebník (* 10. července 1936)
- 6. ledna − Tom Ardolino, americký bubeník, člen skupiny NRBQ (* 12. ledna 1955)
- 8. ledna − Dave Alexander, americký bluesový hudebník (* 10. března 1938)
- 9. ledna
- Ernie Carson, americký klavírista, kornetista a zpěvák (* 4. prosince 1937)
- Bridie Gallagher, irská zpěvačka (* 7. září 1924)
- Ruth Fernández, portorická zpěvačka a politička (* 23. května 1919)
- 11. ledna − Chuck Metcalf, jazzový kontrabasista (* 8. ledna 1931)
- 12. ledna − Sadao Bekku, japonský hudební skladatel (* 24. května 1922)
- 14. ledna − Robbie France, britský bubeník, producent, aranžér a novinář (* 5. prosince 1959)
- 15. ledna – Manuel Fraga Iribarne, španělský a galicijský politik (* 23. listopadu 1922)
- 17. ledna − Johnny Otis, americký hudebník (* 28. prosince 1921)
- 19. ledna – Sarah Burke, kanadská akrobatická lyžařka (* 3. září 1982)
- 20. ledna
- Larry Butler, americký hudební producent a skladatel (* 26. března 1942)
- John Levy, americký jazzový kontrabasista (* 11. dubna 1912)
- Etta James, americká zpěvačka (* 25. ledna 1938)
- 21. ledna − Irena Jarocka, polská zpěvačka (* 18. srpna 1946)
- 24. ledna – Theodoros Angelopoulos, řecký scenárista, režisér a producent (* 27. dubna 1935)
- 31. ledna
- Leslie Carter, americká zpěvačka (* 6. června 1986)
- Mike Kelley, americký výtvarník (* 27. října 1954)
- 1. února
- Wisława Szymborská, polská básnířka, esejistka, literární kritička a překladatelka, nositelka Nobelovy ceny (* 2. července 1923)
- Ladislav Kuna, slovenský fotbalista a československý reprezentant (* 3. dubna 1947)
- 3. února
- Norbert Blacha, polský klavírista, hudební skladatel a pedagog (* 28. září 1959)
- Ben Gazzara, americký herec a režisér (* 28. srpna 1930)
- 4. února – István Csurka, zakladatel maďarské krajní pravice (* 1934)
- 5. února − Al De Lory, americký dirigent, producent a hudebník (* 31. ledna 1930)
- 6. února – Antoni Tàpies, španělský malíř a sochař (* 13. prosince 1923)
- 8. února
- 11. února – Whitney Houston, americká zpěvačka, herečka a bývalá modelka (* 9. srpna 1963)
- 14. února − Tonmi Lillman, finský bubeník (* 3. června 1973)
- 16. února − Ethel Stark, kanadská houslistka, dirigentka a pedagožka (* 25. srpna 1916)
- 15. února − Clive Shakespeare, v Anglii narozený australský kytarista, člen skupiny Sherbet (* 3. června 1949)
- 22. února
- Mike Melvoin, americký pianista (* 10. května 1937)
- Billy Strange, americký zpěvák, kytarista, skladatel a herec (* 29. září 1930)
- 25. února
- Louisiana Red, bluesový kytarista a zpěvák (* 23. března 1932)
- Red Holloway, americký saxofonista (* 31. května 1927)
- Maurice André, francouzský trumpetista (* 21. května 1933)
- Erland Josephson, švédský herec a publicista (15. června 1923)
- 29. února − Davy Jones, britský zpěvák, člen skupiny The Monkees (* 30. prosince 1945)
- 3. března − Ronnie Montrose, americký kytarista (* 29. listopadu 1947)
- 5. března − Robert B. Sherman, americký skladatel (* 19. prosince 1925)
- 12. března − Michael Hossack, americký bubeník, člen skupiny The Doobie Brothers (* 27. října 1946)
- 13. března − Michel Duchaussoy, francouzský herec (* 29. listopadu 1939)
- 14. března − Eddie King, americký bluesový kytarista a zpěvák (* 21. dubna 1938)
- 17. března
- John Demjanjuk, válečný zločinec (* 3. dubna 1920)
- Šenuda III., 117. alexandrijský patriarcha (* 3. srpna 1923)
- 24. března − Vince Lovegrove, australský hudebník, člen skupiny The Valentines (* 19. března 1947)
- 25. března – Antonio Tabucchi, italský spisovatel (* 1943)
- 28. března
- Jerry McCain, americký bluesový hráč na foukací harmoniku a zpěvák (* 18. června 1930)
- Earl Scruggs, americký hráč na banjo (* 6. ledna 1924)
- 4. dubna – Claude Miller, francouzský filmový režisér, scenárista a producent (* 20. února 1942)
- 10. dubna − Barbara Buchholz, německá hráčka na theremin (* 8. prosince 1959)
- 16. dubna − Teddy Charles, americký jazzový hudebník a skladatel (* 13. dubna 1928)
- 19. dubna – Levon Helm, americký hudebník, multiinstrumentalista (* 26. května 1940)
- 20. dubna
- Bert Weedon, britský kytarista (* 10. května 1920)
- Joe Muranyi, americký klarinetista a saxofonista (* 14. ledna 1928)
- 21. dubna – Charles Colson, poradce Richarda Nixona (* 16. října 1931)
- 23. dubna
- Chris Ethridge, americký baskytarista, člen skupiny The Flying Burrito Brothers (* 10. února 1947)
- Billy Bryans, kanadský perkusionista a producent, člen skupiny The Parachute Club (* 15. září 1949)
- Tommy Marth, americký saxofonista, spolupracovník skupiny The Killers (* 23. listopadu 1978)
- 28. dubna − Matilde Camus, španělská básnířka (* 1919)
- 29. dubna
- Joel Goldsmith, americký skladatel (* 19. listopadu 1957)
- Éric Charden, francouzský zpěvák (* 15. října 1942)
- Kenny Roberts, americký zpěvák (* 14. října 1927)
- 30. dubna
- Finn Benestad, norský muzikolog a hudební kritik (* 30. října 1929)
- Alexander Dale Oen, norský plavec (* 21. května 1985)
- 1. května − Charles Pitts, americký kytarista (* 7. dubna 1947)
- 3. května
- Lloyd Brevett, jamajský kontrabasista a producent, člen skupiny The Skatalites (* 1. srpna 1931)
- Edith Bliss, australská zpěvačka a televizní moderátorka (* 28. září 1959)
- Felix Werder, v Německu narozený australský skladatel (* 24. února 1922)
- 4. května − Adam Yauch, americký rapper a baskytarista, člen skupiny Beastie Boys (* 5. srpna 1964)
- 8. května
- Roman Totenberg, polsko-americký houslista a pedagog (* 1. ledna 1911)
- Maurice Sendak, americký spisovatel, autor dětské literatury (* 10. června 1928)
- 10. května
- Carroll Shelby, automobilový závodník, zakladatel automobilky Shelby (* 11. ledna 1923)
- Evelyn Bryan Johnsonová, americká pilotka (* 4. listopadu 1909)
- 13. května − Donald „Duck“ Dunn, americký baskytarista, člen skupiny Booker T. & the M.G.'s (* 24. listopadu 1941)
- 17. května − Donna Summer, americká zpěvačka a symbol disco éry (* 1948)
- 18. května
- Peter Jones, australský bubeník, člen skupiny Crowded House (* 21. dubna 1963)
- Dietrich Fischer-Dieskau, německý dirigent a operní pěvec − barytonista (* 28. květen 1925)
- 20. května
- Robin Gibb, britský zpěvák, skladatel, producent, člen skupiny Bee Gees (* 1949)
- Carrie Smith, americká zpěvačka (* 25. srpna 1925)
- 29. května − Doc Watson, americký folkový zpěvák a kytarista (* 3. března 1923)
- 30. května − Pete Cosey, americký jazzový kytarista (* 9. října 1943)
- 1. června − Faruq Z. Bey, americký jazzový saxofonista a hudební skladatel (* 4. února 1942)
- 2. června − Frazier Mohawk, americký hudební producent (* 12. prosince 1941)
- 3. června − Andy Hamilton, na Jamajce narozený britský saxofonista (* 26. března 1918)
- 4. června
- Herb Reed, americký zpěvák, člen skupiny The Platters (* 7. srpna 1928)
- Eduard Chil, ruský operní pěvec a popový zpěvák (* 4. září 1934)
- 5. června − Ray Bradbury, americký romanopisec, povídkář, básník, esejista, scénárista a dramatik (* 1920)
- 6. června − Vladimir Jevgenijevič Krutov, ruský hokejista (* 1. června 1960)
- 7. června − Bob Welch, americký zpěvák a kytarista, člen skupiny Fleetwood Mac (* 31. července 1946)
- 9. června − Abram Wilson, americký jazzový trumpetista (* 30. srpna 1973)
- 11. června − Teófilo Stevenson, kubánský boxer, olympijský vítěz (* 1952)
- 13. června − Graeme Bell, australský klavírista a skladatel (* 7. září 1914)
- 26. června − Nora Ephron, americká žurnalistka, spisovatelka, dramatička, scenáristka, režisérka a filmová producentka (* 19. května 1941)
- 30. června – Jicchak Šamir, bývalý izraelský premiér (* 15. října 1915)
- 1. července – Alan Poindexter, americký námořní důstojník a astronaut (* 1961)
- 3. července
- Sergio Pininfarina, italský automobilový designér (* 8. září 1926)
- Andy Griffith, americký herec (* 1. června 1926)
- 7. července – Leon Schlumpf, švýcarský politik, prezident Švýcarské konfederace (1984) (* 1925)
- 8. července – Ernest Borgnine, americký herec (* 24. ledna 1917)
- 13. července – Sage Stallone, americký herec, režisér a scenárista (* 5. května 1976)
- 15. července – Celeste Holm, americká herečka (* 29. dubna 1917)
- 16. července
- Stephen Covey, americký lektor osobního rozvoje a leadershipu (* 1932)
- Jon Lord, britský hudebník (* 9. června 1941)
- Bob Babbitt, americký baskytarista (* 1937/1938)
- 23. července – Sally Rideová, americká astronautka (* 1951)
- 27. července – Tony Martin, americký zpěvák a herec (* 25. prosince 1913)
- 31. července – Gore Vidal, americký spisovatel a scenárista (* 3. října 1925)
- 4. srpna – Karol Kállay, slovenský umělecký fotograf a dokumentarista (* 1926)
- 5. srpna – Chavela Vargas, mexická zpěvačka kostarického původu (* 17. dubna 1919)
- 8. srpna – Kurt Maetzig, německý filmový režisér (* 25. ledna 1911)
- 9. srpna – Petr Foměnko, ruský divadelník – režisér (* 3. července 1932)
- 14. srpna – Svetozar Gligorić, srbský šachista (* 1923)
- 15. srpna
- Bob Birch, americký baskytarista (* 14. července 1956)
- Harry Harrison, americký autor science fiction, kreslíř a esperantista (* 1925)
- 18. srpna – Scott McKenzie, americký zpěvák a kytarista (* 10. ledna 1939)
- 19. srpna – Tony Scott, britský filmový režisér (* 21. června 1944)
- 20. srpna – Phyllis Dillerová, americká komička (* 1917)
- 20. srpna – Dom Mintoff, maltský prezident (* 1916)
- 20. srpna – Meles Zenawi, etiopský politik (* 1955)
- 21. srpna – William Thurston, americký matematik (* 1946)
- 24. srpna – Félix Miélli Venerando, brazilský fotbalista (* 1937)
- 25. srpna – Neil Armstrong, americký kosmonaut, první člověk na Měsíci. (* 5. srpna 1930)
- 31. srpna
- Carlo Maria Martini, italský římskokatolický duchovní a kardinál (* 15. února 1927)
- Sergej Leonidovič Sokolov, bývalý sovětský maršál (*8. června/1. července 1911)
- 1. září
- Hal David, americký textař (* 1921)
- Smarck Michel, předseda vlády Haiti (* 1937)
- 3. září
- Michael Clarke Duncan, americký herec (* 10. prosince 1957)
- Son-mjong Mun, jihokorejský zakladatel církve moonistů a miliardář (* 1920)
- 5. září – Christian Marin, francouzský herec (* 1929)
- 12. září – Sid Watkins, britský neurochirurg (* 1928)
- 13. září – Otto Stich, švýcarský politik, prezident Švýcarské konfederace (1988, 1994) (* 1927)
- 15. září
- James Crawford, americký rhythm and bluesový pianista a zpěvák (* 1934)
- Pierre Mondy, francouzský herec (* 1925)
- 18. září – Santiago Carrillo, španělský politik, generální tajemník Komunistické strany Španělska v letech 1960–1982, významný představitel tzv. eurokomunismu (* 1915)
- 20. září – Fortunato Baldelli, italský katolický kněz, papežský diplomat, vysoký úředník římské kurie, kardinál a bývalý hlavní penitenciář Svatého stolce (* 1935)
- 21. září – Gide'on Gadot, izraelský politik a bývalý poslanec Knesetu (* 1941)
- 23. září – Corrie Sanders, jihoafrický boxer (* 1966)
- 25. září – Andy Williams, americký zpěvák a herec (* 1927)
- 27. září – Herbert Lom, britský herec českého původu (* 1917)
- 28. září – Michael O'Hare, americký herec (* 1952)
- 29. září
- Hebe Camargo, brazilská herečka, televizní moderátorka a zpěvačka (* 1929)
- Arthur Ochs Sulzberger, americký podnikatel, novinář a vydavatel (* 5. února 1926)
- 1. října
- Moše Sanbar, izraelský ekonom a guvernér izraelské centrální banky (* 1926)
- Eric Hobsbawm, britský marxistický historik (* 1917)
- 2. října – Big Jim Sullivan, britský kytarista (* 1941)
- 5. října – Claude Pinoteau, francouzský filmový režisér a scenárista (* 25. května 1925)
- 6. října
- Chadli Bendjedid, alžírský politik a voják, prezident Alžírska (* 1929)
- Raoul De Keyser, belgický malíř (* 29. srpna 1930)
- 9. října
- Elo Romančík, slovenský herec (* 1922)
- Eduard Volodarskij, ukrajinský spisovatel, scenárista a dramatik (* 3. února 1941)
- 10. října – Mike Singleton, britský autor a návrhář počítačových her (* 1951)
- 15. října – Norodom Sihanuk, kambodžský politik, král Kambodže v letech 1941–1955 a 1993–2004 (* 1922)
- 17. října – Sylvia Kristel, nizozemská herečka a zpěvačka (* 1952)
- 20. října – Chámis Kaddáfí, libyjský plukovník, nejmladší syn libyjského diktátora Muammara al-Kaddáfího (* 1983)
- 21. října
- Yash Chopra, indický filmový režisér a producent (* 27. září 1932)
- George McGovern, americký politik (* 19. července 1922)
- 22. října – Russell Means, americký indiánský politik a herec (* 10. listopadu 1939)
- 23. října
- Wilhelm Brasse, polský fotograf (* 3. prosince 1917)
- Suníl Gangopádhjáj, bengálský spisovatel (* 7. září 1934)
- 24. října – Margaret Osborne, americká tenistka (* 4. března 1918)
- 27. října – Hans Werner Henze, německý hudební skladatel (* 1. července 1926)
- 28. října – Terry Callier, americký kytarista, zpěvák a skladatel (* 24. května 1945)
- 30. října – Lebbeus Woods, americký malíř, architekt a teoretik umění (* 31. května 1940)
- 9. listopadu – Milan Čič, slovenský politik (* 2. ledna 1932)
- 16. listopadu – Alhaji Aliu Mahama, ghanský politik (* 1946)
- 19. listopadu – Boris Strugacký, ruský spisovatel sci-fi (* 1933)
- 23. listopadu – Larry Hagman, americký herec (* 21. září 1931)
- 26. listopadu – Joseph Murray, americký lékař-chirurg, nositel Nobelovy ceny (* 1. dubna 1919)
- 27. listopadu − Mickey Baker, americký kytarista (* 15. října 1925)
- 5. prosince
- Oscar Niemeyer, brazilský architekt (* 15. prosince 1907)
- Dave Brubeck, americký jazzový skladatel a klavírista (* 6. prosince 1920)
- 6. prosince − Huw Lloyd-Langton, britský kytarista a zpěvák (* 6. února 1951)
- 9. prosince – Norman Joseph Woodland, americký vědec a vynálezce (* 6. září 1921)
- 11. prosince
- Ed Cassidy, americký bubeník (* 4. května 1923)
- Galina Višněvskaja, ruská operní pěvkyně (* 25. října 1926)
- Ravi Shankar, indický bengálský hudebník – skladatel a instrumentalista (* 7. dubna 1920)
- 17. prosince – Daniel Inouye, americký politik (* 7. srpna 1924)
- 20. prosince − Jimmy McCracklin, americký zpěvák a klavírista (* 13. srpna 1921)
- 21. prosince − Lee Dorman, americký baskytarista a zpěvák (* 15. září 1942)
- 24. prosince − Ray Collins, americký zpěvák a kytarista (* 19. listopadu 1939)
- 25. prosince − Othmar Schneider, rakouský sportovec a podnikatel - lyžař, střelec, trenér, olympijský vítěz (* 27. srpna 1928)
- 26. prosince − Fontella Bass, americká zpěvačka (* 3. července 1940)
- 27. prosince
- Norman Schwarzkopf, americký generál, velitel amerických vojsk za války v zálivu (* 22. srpna 1934)
- Harry Carey, Jr., americký herec (* 16. května 1921)
- 29. prosince
- Ignacy Tokarczuk, polský duchovní a arcibiskup (* 1. února 1918)
- Paulo Rocha, portugalský režisér, scenárista a střihač (* 22. prosince 1935)
- 30. prosince − Rita Leviová-Montalciniová, italská lékařka židovského původu, nositelka Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (* 22. dubna 1909)
Hlavy států [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 2012.
V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé nejvýznamnějších států.
- Brazílie – prezidentka Dilma Rousseffová (od 2011)
- Čínská lidová republika – prezident Chu Ťin-tchao (od 2003)
- Česko – prezident Václav Klaus (od 2003)
- Dánsko – královna Markéta II. (od 1972)
- Egypt – polní maršál Muhammad Hussein Tantáví (do 30. června 2012), prezident Muhammad Mursí (od 30. června 2012)
- Francie – prezident Nicolas Sarkozy, François Hollande (od 15. května 2012)
- Indie – prezident Pratibha Pátilová (do 25. července), Pranáb Mukherdží (od 25. července 2012)
- Itálie – prezident Giorgio Napolitano (od 2006)
- Japonsko – císař Akihito (od 1989)
- Jihoafrická republika – prezident Jacob Zuma (od 2009)
- Kanada – generální guvernér David Johnston (od 2010)
- Maďarsko – prezident Pál Schmitt (do 2. dubna 2012), János Áder (od 10. května 2012)
- Mexiko – prezident Felipe Calderón (od 2006 do 30. listopadu), Enrique Peña Nieto (od 1. prosince 2012)
- Německo – prezident Christian Wulff (do 17. února 2012), Joachim Gauck (od 18. března 2012)
- Polsko – prezident Bronisław Komorowski (od 2010)
- Rakousko – prezident Heinz Fischer (od 2004)
- Rusko – prezident Dmitrij Medveděv, Vladimir Putin (od 7. května 2012)
- Slovensko – prezident Ivan Gašparovič (od 2004)
- Spojené království – královna Alžběta II. (od 1952)
- Spojené státy americké – prezident Barack Obama (od 2009)
- Vatikán – papež a suverén Vatikánu Benedikt XVI. (od 2005)
Reference [editovat]
- ↑ V Česku naměřili nejvyšší teplotu v historii: 40,4 stupně – Novinky.cz
- ↑ Vláda souhlasila, v Ruzyni bude Letiště Václava Havla iDNES, Markéta Březinová 21.3.2012