Blagoje Adžić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Blagoje Adžić (v srbské cyrilici Благоје Аџић, 2. září 1932, Pridvorica[1] u Gacka, Jugoslávie - 1. března 2012, Bělehrad, Srbsko) byl jugoslávský partyzán a politik.

Celý svůj život zasvětil armádě. V mládí byl svědkem toho, jak ustašovci během válečných let zavraždili celou jeho rodinu.[zdroj?] Účastnil se partyzánského boje a studoval v Jugoslávii i SSSR. Svoji kariéru zahájil v Titově osobní gardě,[2] a poté zastával celou řadu vojenských pozic. Velel různým vojenským jednotkám, brigádám apod. V letech 1989 - 1992 byl náčelníkem generálního štábu Jugoslávské lidové armády. Získal celou řadu domácích i zahraničních vyznamenání. Po rezignaci Veljka Kadijeviće byl pověřen vykonáváním funkce Svazového sekretáře národní obrany (svazového ministra obrany) Tuto funkci zastával od 26. února 1992 do 8. května 1992, tedy během války v Chorvatsku. Chorvatská i bosenská strana ho během konfliktů obvinily z vedení totální války, namířené především proti místnímu obyvatelstvu.

Chorvatský oblastní soud v Osijeku ho proto obvinil z aktů genocidy.[3] O podobná obvinění v souvislosti s Adžićem se zajímal i Mezinárodní trestní tribunál pro Jugoslávii v Haagu, nicméně po intervenci Carly del Ponteové zatčení Adžiće nakonec nenařídil.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek o úmrtí Adžiće na portálu Kurir.rs (srbsky)
  2. Článek portálu avaz.ba (bosensky)
  3. Článek na portálu slobodnadalmacija.hr (chorvatsky)