1916
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seznam historických výročí | Aktuality
2. tisíciletí
◄ | 19. st. | 20. století | 21. st.
◄◄ | ◄ | 1912 | 1913 | 1914 | 1915 | 1916 | 1917 | 1918 | 1919 | 1920 | ► | ►►
Obsah |
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
[editovat] Události
Česko
- 30. dubna - poprvé byl použit letní čas. Ve 23.00 si měli obyvatelé přesunout hodiny na 24.00 (a 1. květen tak začal o hodinu dříve); Rakousko-Uhersko
- 18. září - protržení Přehrady Desná, 62 mrtvých (největší katastrofa spojená s havárií na přehradě v historii Českých zemí).
- 23. září – v Bohumíně byl zahájen provoz elektrické tramvaje (do roku 1918 vypůjčeným vozem Slezských zemských drah), při této příležitosti byl ukončen osobní provoz parní tramvaje
- 1. října - v 0.00 letního času se hodiny vrátily zpět k pásmovému času na 23.00, tedy 30. září - Rakousko-Uhersko
- 19. listopadu - devět českých stran vytvořilo prorakouský aktivistický Český svaz, složený z poslanců říšské rady. Jeho předsedou byl agrárník František Staněk. Zároveň vznikl Národní výbor v čele s Karlem Mattušem
Svět
- v únoru začala nejdelší bitva první světové války, bitva u Verdunu.
- 24. dubna - v Dublinu vypuklo sedmidenní Velikonoční povstání
- 31. května - 1. června - Bitva u Jutska/Skagerraku
- 1. červenec - začátek bitvy na Sommě
- 26. srpen - vstup Itálie do války na straně spojenců
- 27. srpen - Rumunsko vyhlašuje válku Rakousku-Uhersku
- 15. září - tento den byly poprvé v historii použity v boji tanky
- 14. listopad - konec bitvy na Sommě
- 15. prosinec - konec bojů u Verdunu
- 18. prosinec - nóta amerického prezidenta Wilsona válčícím státům. Žádost o zveřejnění válečných cílů. Ústřední mocnosti odpověděly 25. prosince, Dohoda 10. ledna 1917
- Grónská hymna se stala oficiálně hymnou
- Jan Czochralski vyvinul Czochralského metodu
[editovat] Vědy a umění
- 6. října vznikl dadaismus
- vznikl strukturalismus
- Albert Einstein zveřejnil obecnou teorii relativity
- zanikla šachová kavárna Café de la Régence
[editovat] Nobelova cena
- Nobelova cena za fyziku - (Finanční část ceny vložena do speciálního fondu Nobelovy ceny za fyziku.)
- Nobelova cena za chemii - (Nebyla udělena)
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu - (Nebyla udělena)
- Nobelova cena za literaturu - Carl Gustaf Verner von Heidenstam
- Nobelova cena míru - (Nebyla udělena)
[editovat] Narození
Česko
- 4. ledna – Jan Kotík, český malíř († 23. března 2002)
- 17. května – Lenka Reinerová, česká spisovatelka († 27. června 2008)
- 25. května – Jaroslav Skála, lékař, bojovník proti alkoholismu a zakladatel první záchytné stanice († 26. listopadu 2007)
- 23. září – Karel Kuttelwascher, válečné stíhací eso ve Velké Británii († 17. srpna 1961)
- 4. listopadu – Bohumil Vrána, český herec († 14. září 2007)
- 15. prosince – Petr Uruba, český pilot († 1. března 2009)
Svět
- 24. ledna – Jiřina Steimarová, česká herečka († 7. října 2007)
- 7. dubna – Bianchi Anderloni, italský automobilový designér a podnikatel († 7. srpna 2003)
- 28. dubna – Ferruccio Lamborghini, italský průmyslník († 20. února 1993)
- 11. května – Johnny Claes, belgický závodník († 3. února 1956)
- 16. května – Efrajim Kacir, izraelský biofyzik a politik, bývalý prezident Izraele († 30. května 2009)
- 4. června – Robert F. Furchgott, americký biochemik, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu († 19. května 2009)
- 8. června – Luigi Comencini, italský filmový režisér († 6. dubna 2007)
- 9. června – Robert McNamara, americký voják, politik, byznysman, bývalý ministr obrany USA († 6. července 2009)
- 2. července – Hans-Ulrich Rudel, německý bojový pilot († 18. prosince 1982)
- 6. srpna – Dom Mintoff, maltský politik
- 13. září – Roald Dahl, britský romanopisec, povídkář a scénárista († 23. listopadu 1990)
- 15. září – Antonio Branca, švýcarský pilot formule 1 († 10. května 1985)
- 3. října – James Herriot, britský veterinář a spisovatel († 23. února 1995)
- 4. října – Vitalij Lazarevič Ginzburg, ruský fyzik, nositel Nobelovy ceny († 8. listopadu 2009)
- 8. listopadu – Peter Weiss, německý spisovatel († 10. května 1982)
- 28. listopadu – Mika Špiljak, jugoslávský státník († 18. května 2007)
- 24. prosince – Zdenka Cecília Schelingová, slovenská řeholnice († 31. červenec 1955)
[editovat] Úmrtí
Česko
- 23. května – Vladimír Jindřich Bufka, fotograf, publicista (* 16. července 1887)
- 3. června – Josef Richard Rozkošný, český hudební skladatel, (* 21. září 1833)
- 17. srpna – Ludvík Holain, český duchovní a hudební skladatel (* 20. srpna 1843)
- 23. listopadu - Eduard Nápravník, český hudební skladatel a dirigent (* 24. srpna 1839)
- 28. prosince – Hugo Klement Mrázek, český hudební skladatel (* 8. února 1889)
Svět
- 4. března – Franz Marc, německý malíř (* 8. února 1880)
- 18. března – Karl Gölsdorf, rakouský lokomotivní konstruktér (* 8. června 1861)
- 30. května – Adolph Frank, německý chemik, inženýr a podnikatel (* 29. ledna 1834)
- 5. června – Horatio Kitchener, britský maršál (* 24. června 1850)
- 6. června – Odilon Redon, francouzský malíř (* 22. dubna 1840)
- 8. června – Luigi Accattatis, italský historik (* 2. listopadu 1838)
- 18. června – Max Immelmann, německý stíhací pilot (* 21. září 1890)
- 28. října – Oswald Boelcke, německý stíhací pilot (* 19. května 1891)
- 23. července – sir William Ramsay, skotský chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii za objev vzácných plynů (* 2. října 1852)
- 15. listopadu – Henryk Sienkiewicz, polský spisovatel (* 5. května 1846)
- 21. listopadu – František Josef I., císař Rakouska-Uherska (* 18. srpna 1830)
- 24. listopadu – Hiram Stevens Maxim, americký vynálezce (* 5. února 1840)
- 21. prosince – Daniel Oliver, anglický botanik (* 6. února 1830)
- 30. prosince/16. prosince – Grigorij Jefimovič Rasputin, ruský mystik s velkým vlivem na rodinu cara Mikuláše II.; zavražděn skupinou spiklenců v čele s knížetem Jusupovem (* 21. ledna/9. ledna 1869)
[editovat] Hlavy států
- České království – František Josef I. – Karel I.
- Papež – Benedikt XV.
- Království Velké Británie – Jiří V.
- Francouzské království – Raymond Poincaré
- Uherské království – František Josef I. – Karel I.
- Rakouské císařství – František Josef I. – Karel I.
- Rusko – Mikuláš II. Alexandrovič
- Belgie – Albert I. Belgický
- Nizozemsko – Vilemína
- Norsko – Hakon VII.
- Dánsko – Kristián X.
- Švédsko – Gustav V.
- Prusko – Vilém II. Pruský
- Španělsko – Alfons XIII. Španělský
- Portugalsko – Alfons XIII. Španělský
- Itálie – Viktor Emanuel III.
- Turecko – Mehmed V.
- Řecko – Konstantin I. Řecký
- Rumunsko – Ferdinand I. Rumunský
- Bulharsko – Ferdinand I. Bulharský
- USA – Woodrow Wilson