František Hanus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o českém herci a divadelním režisérovi. Další významy jsou uvedeny v článku František Hanus (rozcestník).
František Hanus
Narození 12. května 1916
Rakousko-Uhersko Valašské Meziříčí
Úmrtí 2. září 1991
Československo Praha
Národnost česká
Občanství Česko
Vzdělání Pražská konzervatoř
Povolání herec a režisér
Zaměstnavatel Divadlo na Vinohradech
Titul Zasloužilý umělec
Ocenění zasloužilý umělec
Děti Petr Hanus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na Šáreckém hřbitově v Praze

František Hanus (12. května 1916 Valašské Meziříčí2. září 1991 Praha) byl český herec a divadelní režisér, dlouholetý člen Divadla na Vinohradech, otec herce Petra Hanuse.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z Valašska a v souladu s místní tradicí toužil být lidovým řezbářem. V mládi si přivydělával jako dělník na pile, uvažoval o studiu lékařství či přírodních věd. Díky svým umělecky založeným rodičům od dětství rád tančil a zpíval, což nakonec způsobilo, že se po maturitě na gymnáziu dal na uměleckou dráhu. Po absolutoriu studia herectví na pražské konzervatoři v roce 1941 vystřídal postupně řadu menších scén a oblastních divadel až nakonec v roce 1952 natrvalo zakotvil ve Vinohradském divadlem v Praze, kde setrval až do své smrti.[1]

V mladším věku hrál často role energických budovatelsky naladěných mladíků plných mladistvého elánu a optimismu, později se přehrál do rolí usedlejších otců rodin, úředníků apod. Jeho první filmový debut se dostavil hned po absolutoriu školy v roce 1941 ve snímku Pražský flamendr. Těsně po válce exceloval v poeticky laděném českém filmu Řeka čaruje režiséra Václava Kršky. Obě tyto role mu zajistily velkou popularitu a obecnou známost, která mu vydržela po celý jeho život.

Jednalo se o poměrně oblíbeného a ve 40. letech často obsazovaného filmového herce, který navíc často a rád účinkoval i v Československém rozhlase, uměl dobře zpívat a hrát na kytaru a nebál se propagoval valašský lidový folklór. V 50. letech a 60. letech hrál spíše drobnější epizodní role, větší televizní role se dostavily až ve zralém věku s příchodem televizního vysílání.

V roce 1972 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]