Umberto Boccioni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Umberto Boccioni
raný autoportrét umělce
raný autoportrét umělce
Narození 19. říjen
Reggio di Calabria, Itálie
Úmrtí 16. srpen
Sorte, poblíž Verony, Itálie
Občanství Italské království
Alma mater Akademie výtvarných umění v Římě
Povolání malíř, sochař a umělec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umberto Boccioni (19. října 1882, Reggio di Calabria, Itálie17. srpna 1916, Sorte, Itálie) byl italský malíř, sochař a kritik umění, představitel a hlavní teoretik futurismu. Působil v Katálánii, Miláně a v Římě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Během studií v Římě poznal Gina Severiniho, se kterým navštěvoval ateliér Giacoma Bally. Balla ho seznámil s francouzským impresionismem.

V roce 1902 odjel do Paříže, poté v 1903 do Petrohradu. V letech 1906-1908 pobýval v Padově a Benátkách. V Miláně se později seznámil s dalšími malíři Carlem Carrou a Luigim Russolem a básníkem Filippem Tommasem Marinettim, kteří výrazně ovlivnili jeho uměleckou tvorbu. V roce 1910 vydal Boccioni, Russolo, Carrà, Severini a Balla Manifest futuristických malířů. V roce 1912 publikoval Boccioni Technický manifest futuristických sochařů a roku 1914 Futuristický manifest malířů a sochařů.

Se Severinim odjel roku 1911 do Paříže, kde poznal Pabla Picassa, George Braqua a Reného Dufyho. Boccioni měl významný podíl na první futuristické výstavě v pařížské galerii v roce 1912, jež putovala do Londýna, Bruselu a Berlína. Vystavoval o rok později v Galerii de la Boetie v Paříži své originální futuristické skulptury.

Těsně předválečné obrazy ukazují vliv Paula Cézanna. Roku 1914 pak vydal v Miláně knihu Pittura scultura futuriste: dinamismo plastico, vynikající studii o novém uměleckém směru. Téhož roku odešel dobrovolně na frontu, kde zemřel (1916) na následky zranění při pádu z koně při vojenském cvičení. Tato nesmyslná a zbytečná smrt v raném věku (33 let) zastavila rozvíjení jeho díla.

Jeho spisy Opera completa sebral a opatřil předmluvou Marinetti v roce 1927.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Rané obrazy do 1910 jsou ještě znatelně ovlivněny impresionismem, ale v Paříži přešel přes kubismus velmi rychle k futuristickým kompozicím, jaké oslavují pohyb a rychlost. Důrazně pak svém díle negoval impresionismus tím, že odvrhl „postižení okamžiku“ a nahradil tento okamžik akcí. K rozvíjení futuristické myšlenky specifickými způsoby použil kubistické chápání prostoru (mnohopohledovost, fázovitost). Jeho „dinamismi plastici“ jsou pozoruhodné právě snahou po znázornění věcí a osob v pohybu (parní stroje, automobily a kola). Dynamickou barevností a expresí své malby, v níž se vytrácí ve víru význam předmětu, se Boccioni přiblížil abstraktnímu malířství.

Malby[editovat | editovat zdroj]

Město se probouzí, plátno, 200 × 301 cm, Muzeum moderního umění, New York, 1910.
Hluk ulice vnikl do domů.

V některých obrazech se dostal až na práh abstrakce.

  • Autoportrét (do 1910) - vliv impresionismu
  • Rvačka v pasáži (1910)
  • Město se probouzí (1910)
  • Simultánní vize (1911)
  • Požár v galerii
  • Hluk ulice vnikl do domů - expresivně vyjadřuje prudký pohyb a ruch velkoměsta
  • Dynamika cyklisty (1913)
  • Útok kopiníků (1915)

Sochy[editovat | editovat zdroj]

Jsou jedněmi z mála zachovaných Boccioniho plastik, mnoho z nich je známo jen z fotografií. Nezobrazoval postavu jako takovou, ale spíš vzdušnou turbulenci, která ji obklopovala.

  • Jedinečné tvary prostorové kontinuity - nejtypičtější příklad futuristické plastiky
  • Formy plynulosti (1913) - Tato bronzová postava se vyznačuje pokusem o sepětí hmoty plastiky a okolí s pomocí ostrých ploch vybíhajících do prostoru.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Futurismus, autor Sylvia Martin, v Praze: Slovart; Taschen, 2007. ISBN 978-80-7209-874-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]