Polské království (1916-1918)

Polské královsví (regentské) Regencyjne Królestwo Polskie, Regentschaftskönigreich Polen ←  ←  1916–1918  →  → vlajka znak
geografie
hlavní město:	Varšava
nejdelší řeka:	Visla
obyvatelstvo
jazyky:	polština, němčina, ruština
náboženství:	katolictví, pravoslaví
státní útvar
státní zřízení:	monarchie (regentská)
mateřská země:	německé císařství rakousko-uhersko
vznik:	5. listopadu 1916 – Vyhlášením císaři Německa a Rakouska-Uherska na území dobytém na Ruském Impériu
zánik:	11. listopadu 1918 – Vyhlášení Polské republiky
předcházející státy: Ruské impérium Kongresovka nástupnické státy: Druhá polská republika Lemko-rusínská republika

Polské království (1916-1918) (německy Regentschaftskönigreich Polen, polsky Regencyjne Królestwo Polskie) nebo Regentské království polské byl satelitní stát vytvořený 5. listopadu 1916 na dobytých územích Ruského impéria obývaných polským obyvatelstvem. Král zvolen nebyl, vládla trojčlená regentská rada. Stát zanikl 11. listopadu 1918, kdy byla vyhlášena druhá polská republika, tím polské království definitivně zaniklo.

Vznik

Regentské království polské vzniklo 5. listopadu 1916 proklamací německého a rakousko-uherského císaře na dobytých územích Ruského impéria obývaných polským obyvatelstvem. Jednalo o satelitní stát. Král nikdy nebyl zvolen, vládla tříčlená regentská rada. De facto území bylo ovládáno generálním guvernérem varšavským za Německé císařství (generál Hans von Beseler) a generálním guvernérem lublinským za Rakousko-Uhersko (generál Karl Kuk). Až do konce bojů na východní frontě polská armáda bojovala pod velením německým a rakousko-uherským proti Ruskému impériu.

Vláda

Kandidáti na trůn

Arcivévoda Karel Štěpán s rodinou.

Ikdyž království zůstalo po celou svou krátkou existenci bez krále bylo zde několik možných kandidátů na trůn, ale žádný z nich nebyl zvolen králem.

Potenciální kandidát na trůn byl rakouský arcivévoda Karel Štěpán (popř. jeho syn Karel Albrecht), který žil v Żywieci v rakouském Haliči a mluvil plynně polsky. Navíc dvě z jeho dcer byly provdány za polské šlechtice. Jeho mladší syn Vilém byl možný kandidát jak král Ukrajiny.

Nevýhodou pro Karla Štěpána bylo že jako člen rakouského císařského rodu potřeboval svolení císaře Karla I., aby se mohl ucházet o cizí trůn a nepřišel o své členství v dynastii. To se nelíbilo jako německému velení tak samotnému císaři Karlovi I., který plánoval obsadit trůn pro sebe.

Toto možné řešení z rakouské strany bylo tzv. rakousko-polské řešení, kdy by se císař Karel stal polským králem a k tehdejšímu polskému království by bylo připojeno území Haliče obývané Poláky. i toto řešení se nelíbilo německé straně a navíc také uherským představitelům, jelikož by to posilovalo převahu Slovanů.

Další možní kandidáti na prázdný trůn byli z katolického Bavorska a Saska. Bavorsko navrhovalo prince Leopolda, který byl vojenským velielem na východní frontě a Sasko navrhovalo prince Fridricha Kristiána, druhorozeného syna saského krále Fridricha Augusta III., především díky historickým vazbám na polsko-litevský stát (3 z jeho předků byli polskými králi).

Trojice regentů v roce 1916

Regenti

• Aleksander Kakowski, arcibiskup varšavský
• Zdzisław Lubomirski
• Józef Ostrowski

Premiéři

• 21. 11. 1917 – 27. 2. 1918 – Jan Kucharzewski
• 27. 2. 1918 – 3. 4. 1918 – Antoni Ponikowski
• 4. 4. 1918 – 23. 10. 1918 – Jan Kanty Steczkowski
• 23. 10. 1918 – 5. 11. 1918 – Józef Świeżyński
• 5. 11. 1918 – 11. 11. 1918 – Władysław Wróblewski

Zánik

Regentská rada 7. října 1918 deklarovala nezávislost Polska. Státní rada byla rozpuštěna a svolán Sejm. Za 5 dní Regentská rada zbavila generálního guvernéra Varšavského Hanse Beselera moci nad polským vojskem a 25. 10. ustanovena vláda Józefa Świeżyńského, nezávislým na centrálních mocnostech. 11. 11. 1918 Józef Piłsudski převzal vojenskou moc z rukou Regentské rady ve Varšavě, 14. 11. 1918 převzal rovněž moc civilní. Regentská rada i Prozatimní lidová vláda Polské republiky se samy rozpustily a předaly moc Piłsudskému jako dočasnému vůdci země.

Územní rozdělení

Územnní rozdělení okupovaného Polska

Území nebylo stálé, záleželo na vývoji frontové linie. Království se dělilo na dva generální gouvernementy:

• Generální gouvernement Varšava (něm. Generalgouvernement Warschau, pol. Generalne gubernatorstwo Warszawske) – pod německou správou.
• Generální gouvernement Lublin (něm. Generalgouvernement Lublin, pol. Generalne gubernatorstwo Lubelske) – pod rakousko-uherskou správou.

Z původních administrativních jednotek gubernií byl odvozen a použit název Gouvernement/Gubernatorstwo. Během Polského království během 1. světové války byly vyhlášeny dva Generální gouvernementy, protože byly pod faktickou vládou německých a rakousko-uherských generálů. Název "Generální gouvernement" převzal později, zřejmě z důvodu domnělé kontinuity, Adolf Hitler, když po začátku II. sv. války vyhlásil na dobytých polských územích Generalgouvernement für die besetzten polnischen Gebiete (v platnosti od 12. 10. 1939).

Související články

• Spojené baltské vévodství – podobný německý satelitní stát za první světové války
• Vévodství Kuronsko a Zemgalsko – další německý satelitní stát
• Baltský stát – další německý satelitní stát
• Litevské království – zamýšlený německý satelitní stát
• Finské království – zamýšlený německý satelitní stát
• Dějiny Polska
• Polské království
• Kongresovka
• Dělení Polska
• Seznam polských králů
• Seznam titulárních polských králů