Vilém II. Pruský
| Vilém II. | ||
|---|---|---|
| německý císař pruský král |
||
| císař Vilém II. | ||
| Doba vlády | 15. červen 1888 – 9. listopad 1918 | |
| Úplné jméno | Friedrich Wilhelm Viktor Albrecht von Preußen | |
| Narození | 27. ledna 1859 | |
| Berlín, Prusko | ||
| Úmrtí | 4. června 1941 | |
| Doorn, Nizozemsko | ||
| Předchůdce | Fridrich III. | |
| Nástupce | - | |
| Královna | Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská | |
| Manželky | Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská | |
| Hermína Reusská | ||
| Potomci | Vilém Fridrich Vilém Eitel Fridrich Adalbert August Vilém Oskar Jáchym Viktorie Luisa |
|
| Dynastie | Hohenzollernové | |
| Otec | Fridrich III. | |
| Matka | Viktorie Sasko-Koburská | |
Vilém II. Pruský (27. ledna 1859 Berlín – 4. června 1941 Doorn, Nizozemsko) byl od 15. června 1888 do 9. listopadu 1918 posledním německým císařem a pruským králem. Pocházel z braniborské větve rodu Hohenzollernů, jehož hlavou byl až do své smrti v roce 1941.
Obsah |
Původ [editovat]
Jeho otcem byl německý císař a pruský král Fridrich III. z rodu Hohenzollernů a matkou Viktorie Sasko-Koburská, dcera anglické královny Viktorie. Vilém II. byl nejstarším vnukem královny Viktorie, kterou jako významnou panovnici obdivoval a poslouchal, tudíž dokud žila, napomínala Viléma za jeho špatné činy a držela ho tzv. "na uzdě".
Vilém II. se narodil s částečně ochrnutou levou rukou, což působilo na jeho výchovu a byl na něj vyvíjen větší tlak.
Vláda [editovat]
Když roku 1888 zemřel císař Vilém I., stal se německým císařem jeho smrtelně nemocný syn Fridrich III., který však vládl pouhých 99 dnů. Po něm nastoupil na trůn jeho 29letý ambiciózní syn Vilém II. Proto je rok 1888 nazýván jako rok tří císařů. Politické a osobní rozpory mezi Bismarckem a novým císařem, který chtěl být „svým vlastním kancléřem“, zapříčinily v roce 1890 Bismarckův pád a odchod z politiky. Vilém II. byl zastáncem imperiální a nacionalistické politiky, toužil po Německu s koloniemi jako měly Anglie či Francie. Po propuštění Otto von Bismarcka roku 1890 vedl německou politiku v duchu militarismu, k čemuž pomáhalo i veřejné mínění a hlavně němečtí generálové.
Císař Vilém II. si dobře si rozuměl s Františkem Ferdinandem d´Este, který se po smrti korunního prince Rudolfa stal rakouským korunním princem. K Františkově manželce Žofii Chotkové se choval jako k budoucí císařovně, což bylo, vzhledem k jejich morganatickému manželství, velmi výjimečné. Jejich smrt při atentátu v Sarajevu ho velmi pobouřila jako přítele i jako panovníka, a proto naléhal na Františka Josefa I., aby vyhlásil Srbsku válku.
- Galerie
Abdikace a exil [editovat]
Po převratu z 9. listopadu 1918, v němž se vyznamenali i pruští důstojníci a jenž se stal koncem Pruského království, pojal císař Vilém II. v posledním okamžiku v rámci Německa státoprávně nerealizovatelnou, ale z historického hlediska správnou myšlenku vzdát se císařského titulu, nikoliv ale pruské koruny.[zdroj?] Nakonec se ale pod tlakem událostí vzdal obou, čímž ukončil pětisetleté panování Hohenzollernů v Braniborsku, dvousetletého v Prusku a osmapadesátileté v Německu.[1]
Čl. 227 Versailleské smlouvy obsahoval veřejnou žalobu na Viléma II. pro „nejhrubší porušení zásad mezinárodní mravnosti a posvátné autority smluv“. Císaře měl soudit zvláštní mezinárodní tribunál. Císař však souzen a potrestán nebyl, protože se na radu maršála Hindenburga uchýlil do nizozemského exilu, poté co říšský kancléř Maxmilián Bádenský oznámil jeho abdikaci. V exilu nepřestal být nacionalistou a těšil se z Hitlerových vítězství nad Francií. S Adolfem Hitlerem a několika nacistickými pohlaváry se setkal před válkou.[zdroj?]
V roce 1941 v nizozemském exilu ve městě Doorn zemřel.
Rodina [editovat]
S první manželkou Augustou Viktorií Šlesvicko-Holštýnskou (1858 - 1921), kterou si vzal v roce 1881, měl sedm dětí:
- Vilém Fridrich (1882 – 1951) ∞ 1905 vévodkyně Cecílie Meklenbursko-Schwerinská (1886–1954)
- Eitel Fridrich (1883 – 1942) ∞ 1906 - 1926 vévodkyně Sofie Šarlota Oldenburská (1879–1964)
- Adalbert (1884 – 1948) ∞ 1914 princezna Adéla Sasko-Meiningenská (1891–1971)
- August Vilém (1887 – 1949) ∞ 1908 - 1920 Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (1887–1957)
- Oskar (1888 – 1958) ∞ 1914 hraběnka Ina Marie z Ruppinu (morganatická manželka) (1888–1973)
- Jáchym (1890 – 1920, sebevražda) ∞ 1916 princezna Marie Augusta z Anhaltu (1898–1983)
- Viktorie Luisa (1892 – 1980) ∞ 1913 brunšvický vévoda Arnošt August Brunšvický (1887–1953)
V roce 1922 se Vilémovou druhou ženou stala vdova, princezna Hermína Schönaich-Carolath, rozená princezna Reuss (1887–1947).
- Galerie
-
S otcem Fridrichem III na skotském hradě Balmoral
Tituly [editovat]
- 27. ledna 1859 – 9. březen 1888: Jeho královská výsost, pruský princ
- 9. březen 1888 – 15. červen 1888: Jeho císařská a královská výsost, německý a pruský korunní princ
- 15. červen 1888 – 4. června 1941: Jeho císařské a královské veličenstvo, německý císař a pruský král
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ SCHOEPS, Hans–Joachim. Dějiny Pruska. [s.l.] : Garamond, 2004. 471 s. ISBN 80-86379-59-0.
Související stránky [editovat]
- Dějiny Německa
- Německá říše
- Německý císař
- Německé císařství
- Pruský král
- Pruské království
- Dějiny Pruska
Literatura [editovat]
- STELLNER, František. Poslední německý císař : z německých dějin v epoše Viléma II. Praha : Panevropa, 1995. 471 s. ISBN 80-85846-04-7.
- STELLNER, František. Der erste Staatsbesuch des deutschen Kaisers Wilhelm II. in Wien. Prague Papers on the History of International Relations. 2001, roč. 5, s. 75-83. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-016-8.
- STELLNER, František. Wilhelm II. und die Juli-Krise 1914. In SKŘIVAN, Aleš; SUPPAN, Arnold. Prague Papers on the History International Relations. Prague : Institute of World History, 2008. Dostupné online. ISBN 978-80-7308-254-3. s. 509-515. (německy)
Externí odkazy [editovat]
- Německo bez císaře - osudy císaře Viléma II. - video z cyklu České televize Historický magazín
| Předchůdce: Fridrich |
Německý a pruský korunní princ 13. září – 15. červen 1888 |
Nástupce: Vilém |
| Předchůdce: Fridrich III. |
Německý císař 1888 – 1918 |
Nástupce: - |
| Předchůdce: Fridrich III. |
Pruský král 1888 – 1918 |
Nástupce: - |
| Předchůdce: Fridrich III. |
Hlava rodu Hohenzollernů 1888 – 1941 |
Nástupce: Vilém Fridrich Pruský |
| Předchůdce: - |
Titulární německý císař a pruský král 1918 – 1941 |
Nástupce: Vilém Fridrich Pruský |
| Předchůdce: Arnošt August Brunšvický |
Němečtí panovníci podle data abdikace v roce 1918 9. listopad 1918 – 3. |
Nástupce: Ernest Ludvík Hesenský |