František Ferdinand d'Este
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arcivévoda František Ferdinand Rakouský d’Este (18. prosince 1863, Štýrský Hradec – 28. června 1914, Sarajevo) byl následník rakousko-uherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I. V zemích Koruny české vlastnil panství a zámky Konopiště a Chlum u Třeboně. 28. června 1914 byl v Sarajevu na něj a jeho manželku vévodkyni Žofii z Hohenbergu spáchán atentát, kterému oba manželé podlehli. Atentát připravila skupina srbských nacionalistů, vykonal jej Gavrilo Princip, který byl následně vězněn ve vojenské trestnici Terezín, kde také zemřel. Tento atentát se stal vhodnou záminkou pro začátek první světové války v Evropě.
Se svou manželkou, původem z českého šlechtického rodu Chotků, Žofií z Hohenbergu, žil František Ferdinand střídavě mezi jeho oficiálním sídlem následníka trůnu zámkem Belvedere ve Vídni a jejich domovským sídlem zámkem Konopiště a zámkem Zákupy v Čechách, kde se konala jejich svatba. Jejich manželství bylo šťastné a často označováno jako romantické.[zdroj?]
Ze svazku Františka Ferdinanda a Žofie vzešlo čtvero potomků, vyloučených z následnictví:
- Žofie, kněžna z Hohenbergu (1901-1990) ∞ 1920 Friedrich, hrabě Nostic-Rieneck (1893-1973)
- Maxmilián, vévoda z Hohenbergu (1902-1962) ∞ 1926 Alžběta, hraběnka z Waldburku, Wolfeggu a Waldsee
- Ernest, kníže z Hohenbergu (1904-1954) ∞ 1936 Maria Therese Wood
- Syn - zemřel při porodu (*/† 1908)
František Ferdinand d'Este měl v plánu, po usednutí na trůn, uskutečnit přeměnu Rakousko-Uherské monarchie ve federaci Spojených států Velkého Rakouska.[zdroj?]
[editovat] Tituly
František Ferdinand d'Este byl císařský princ a Arcivévoda rakouský, královský princ uherský, český, velkovévoda toskánský atd., následník trůnu a také rytíř několika řádů.
