Arnošt Habsburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arnošt Habsburský
Místodržící ve španělském Nizozemí
Arnošt Habsburský, kolem roku 1580
arcivévoda Arnošt kolem roku 1580
obraz od Martina Roty
Doba vlády 15941595
Narození 15. července 1553
Vídeň
Úmrtí 12. února 1595
Brusel
Pochován Chrám sv. Guduly v Bruselu
Dynastie Habsburkové
Otec Maxmilián II. Habsburský
Matka Marie Španělská

Arnošt Habsburský (15. července 1553 Vídeň12. února 1595 Brusel) byl rakouský arcivévoda, syn císaře Maxmiliána II. a jeho manželky španělské infantky Marie Španělské.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako druhý přeživší syn svých rodičů. Vychováván byl od deseti let se svým o rok starším bratrem Rudolfem (pozdější císař Rudolf II.) na dvoře svého strýce, španělského krále Filipa II. v Madridu. Zde byl položen základ jeho pevné katolické víry i celoživotního blízkého vztahu se starším bratrem, který mu jako jedinému ze svých bratří plně důvěřoval. Jako mladší syn ovšem neměl nárok na nástupnictví, a proto dvakrát, v letech 1573 a 1587, byl kandidátem na polský trůn; v roce 1592 dostal od polského krále Zikmunda III. nabídku přijetí polské koruny, ani tentokrát však neuspěl.

Otec nicméně využíval jeho služeb v politické oblasti, např. v roce 1574 předsedal jako zástupce Maxmiliána II. a Rudolfa českému sněmu.

Od roku 1576 vládl v Rakouském arcivévodství, kde prováděl protireformaci. V roce 1590, po smrti své strýce Karla II. Štýrského byl jmenován guvernérem regentem Vnitřních Rakous po dobu neplnoletosti svého bratrance Ferdinanda II. Štýrského a jeho poručníkem. V roce 1592 utrpěl v Uhrách porážku v boji s Turky. V tomtéž roce mu svěřil král Filip II. Španělský vládu ve Španělském Nizozemí; do Bruselu však dorazil Arnošt až v roce 1594. Místodržitelem zde byl velmi krátce a neměl valného politického významu, neboť již v roce 1595 zemřel, aniž stačil splnit očekávání, která do něj král vkládal.

Přesto je jeho působení zde pro dějiny Habsburků významné. Pozornost vzdělaného a uměnímilovného arcivévody zde totiž upoutal malíř Pieter Brueghel a on jej doporučil svému bratrovi Rudolfovi, vášnivému sběrateli umění; to položilo základy sbírky Breughelových děl v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.

Arnošt Habsburský se nikdy neoženil a neměl legitimní potomky. Zemřel ve dvaačtyřiceti letech v roce 1595 v Bruselu, kde byl v katedrále sv. Michaela archanděla a sv. Guduly i pohřben.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.  
  • MACŮREK, Josef. Čechové a Poláci v 2. pol. XVI. století : 1573-1589 : tři kapitoly z dějin česko-polské politické vzájemnosti. Praha : Miroslav Stejskal, 1948. 276 s.  
  • MACŮREK, Josef. Dozvuky polského bezkráloví z roku 1587, příspěvek k osvětlení snah rodu habsburského o získání koruny polské v letech 1588-94. Praha : Filosofická fakulta University Karlovy, 1929. 195 s.  
  • WINKELBAUER, Thomas. Österreichische Geschichte 1522 - 1699 : Ständefreiheit und Fürstenmacht ; Länder und Untertanen des Hauses Habsburg im konfessionellen Zeitalter. Teil 1.. Wien : Ueberreuter, 2003. 621 s. ISBN 3-8000-3528-6. (německy) 
  • WINKELBAUER, Thomas. Österreichische Geschichte 1522 - 1699 : Ständefreiheit und Fürstenmacht ; Länder und Untertanen des Hauses Habsburg im konfessionellen Zeitalter. Teil 2.. Wien : Ueberreuter, 2003. 567 s. ISBN 3-8000-3987-7. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Petr Arnošt I. Mansfeld
Znak z doby nástupu Nizozemský místodržitel
15941595
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Pedro Henriquez de Acevedo