Arnošt Habsburský
| Arnošt Habsburský | ||
|---|---|---|
| Místodržící ve španělském Nizozemí | ||
 |
||
| arcivévoda Arnošt kolem roku 1580 obraz od Martina Roty |
||
| Doba vlády | 1594 - 1595 | |
| Narození | 15. července 1553 | |
| Vídeň | ||
| Úmrtí | 12. února 1595 | |
| Brusel | ||
| Pochován | Chrám sv. Guduly v Bruselu | |
| Dynastie | Habsburkové | |
| Otec | Maxmilián II. Habsburský | |
| Matka | Marie Španělská | |
Arnošt Habsburský (15. července 1553 Vídeň – 12. února 1595 Brusel) byl rakouský arcivévoda, syn císaře Maxmiliána II. a jeho manželky španělské infantky Marie Španělské.
Obsah |
Život [editovat]
Narodil se jako druhý přeživší syn svých rodičů. Vychováván byl od deseti let se svým o rok starším bratrem Rudolfem (pozdejší císař Rudolf II.) na dvoře svého strýce, španělského krále Filipa II. v Madridu. Zde byl položen základ jeho pevné katolické víry i celoživotního blízkého vztahu se starším bratrem, který mu jako jedinémi ze svých bratří plně důvěřoval. Jako mladší syn ovšem neměl nárok na nástupnictví, a proto dvakrát, v letech 1573 a 1587, byl kandidátem na polský trůn; v roce 1592 dostal od polského krále Zikmunda III. nabídku přijetí polské koruny, ani tentokrát však neuspěl.
Otec nicméně využíval jeho služeb v politické oblasti, např. v roce 1574 předsedal jako zástupce Maxmiliána II. a Rudolfa českému sněmu.
Od roku 1576 vládl v Rakouském arcivévodství, kde prováděl protireformaci. V roce 1590, po smrti své strýce Karla II. Štýrského byl jmenován guvernérem regentem Vnitřních Rakous po dobu neplnoletosti svého bratrance Ferdinanda II. Štýrského a jeho poručníkem. V roce 1592 utrpěl v Uhrách porážku v boji s Turky. V tomtéž roce mu svěřil král Filip II. Španělský vládu ve Španělském Nizozemí; do Bruselu však dorazil Arnošt až v roce 1594. Místodržitelem zde byl velmi krátce a neměl valného politického významu, neboť již v roce 1595 zemřel, aniž stačil splnit očekávání, která do něj král vkládal.
Přesto je jeho působení zde pro dějiny Habsburků významné. Pozornost vzdělaného a uměnímilovného arcivévody zde totiž upoutal malíř Pieter Brueghel a on jej doporučil svému bratrovi Rudolfovi, vášnivému sběrateli umění; to položilo základy sbírky Breughelových děl v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni.
Arnošt Habsburský se nikdy neoženil a neměl legitimní potomky. Zemřel ve dvaačtyřiceti letech v roce 1595 v Bruselu, kde byl v katedrále sv. Michaela archanděla a sv. Guduly i pohřben.
Vývod z předků [editovat]
Literatura [editovat]
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- MACŮREK, Josef. Čechové a Poláci v 2. pol. XVI. století : 1573-1589 : tři kapitoly z dějin česko-polské politické vzájemnosti. Praha : Miroslav Stejskal, 1948. 276 s.
- MACŮREK, Josef. Dozvuky polského bezkráloví z roku 1587, příspěvek k osvětlení snah rodu habsburského o získání koruny polské v letech 1588-94. Praha : Filosofická fakulta University Karlovy, 1929. 195 s.
- WINKELBAUER, Thomas. Österreichische Geschichte 1522 - 1699 : Ständefreiheit und Fürstenmacht ; Länder und Untertanen des Hauses Habsburg im konfessionellen Zeitalter. Teil 1.. Wien : Ueberreuter, 2003. 621 s. ISBN 3-8000-3528-6. (německy)
- WINKELBAUER, Thomas. Österreichische Geschichte 1522 - 1699 : Ständefreiheit und Fürstenmacht ; Länder und Untertanen des Hauses Habsburg im konfessionellen Zeitalter. Teil 2.. Wien : Ueberreuter, 2003. 567 s. ISBN 3-8000-3987-7. (německy)
