Anna Jagellonská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Jagellonská
Česká, římská (německá), uherská a chorvatská královna
Dobový portrét Anny Jagellonské
Dobový portrét Anny Jagellonské
autor portrétu Hans Maler
Narození 23. července 1503
Budín
Úmrtí 27. ledna 1547
(ve věku 43 let)
Praha
Pochována Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce Marie Habsburská
Následník Marie Španělská
Panovník Ferdinand I. Habsburský
Potomci Alžběta
Maxmilián II.
Anna
Ferdinand II. Tyrolský
Marie
Magdalena
Kateřina
Eleonora
Markéta
Jan
Barbora
Karel II. Štýrský
Uršula
Helena
Johana
Rod Jagellonci
Otec Vladislav Jagellonský
Matka Anna de Foix a Candale

Anna Jagellonská (23. července 1503, Budín (Budapešť)27. ledna 1547, Praha) byla uherská, česká a římská královna, manželka Ferdinanda I., se kterým měla patnáct dětí.

Jagellonsko-habsburské námluvy[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. července 1503 porodila královna Anna z Foix svému choti Vladislavovi Jagellonskému jeho prvního toužebně očekávaného potomka, dceru Annu.

To pomohlo uvolnit v té době již velmi napjaté vztahy mezi budínským královským dvorem a římským králem Maximiliánem I., který Vladislavovi okamžitě nabídl sňatek Anny s některým ze svých vnuků (Ferdinanda Habsburského si Anna později skutečně vzala).

Návrh na dynastické spojení našel u krále Vladislava příznivý ohlas. Po jeho vážném onemocnění se však zdálo, že tento krok sotva půjde prosadit mírovou cestou, neboť tzv. uherská „národní“ strana, nechtěla připustit, aby se někdy stal panovníkem v Uhrách cizinec. Přesto Maxmilián požádal již v polovině roku 1504 o princezninu ruku. Vladislav začal navzdory odporu uherské šlechty vyjednávat s Habsburky, s podporou královny Anny.

Sestra Ludvíka Jagellonského[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. července 1506 se narodilo druhé dítě Vladislava Jagellonského a Anny z Foix, syn Ludvík. Král Vladislav měl konečně mužského dědice. Ludvík samozřejmě mohl zemřít, a tak se i jeho starší sestra Anna stala nástrojem mocenské politiky. Přestože byl chlapec velmi slabý, udržel se při životě. Jedinému synovi Vladislava Jagellonského byla zaslíbena vnučka římskoněmeckého krále Maxmiliána, Marie Habsburská.

Roku 1507 byli Ludvík i Anna uznáni dědici českého království pod podmínkou, že se naučí česky.

Sňatky Ludvíka s Marií a Ferdinanda s Annou a vzájemná nástupnická práva byla dohodnuta roku 1515 ve Vídni císařem Maxmiliánem I. Habsburským, Vladislavem Jagellonským a Zikmundem I. Starým. Sňatek Ferdinanda a Anny proběhl v rakouském Linci 26. května 1521.

Královna Anna[editovat | editovat zdroj]

Annin bratr Ludvík zemřel v bitvě u Moháče roku 1526 a Ferdinand nárokoval český a uherský trůn coby manžel nejbližší Ludvíkovy příbuzné. Tyto nároky byly bez výhrad uznané jen ve vedlejších českých zemích – Moravě, Slezsku a Lužici. České stavy odmítaly uznat nároky Ferdinanda a Anny a trvaly na svobodné volbě. Ferdinandova pozice byla ale z uchazečů o český trůn nejsilnější a českým králem byl zvolem 23. října 1526.

V Uhersku, jehož většinu zabral vítěz od Moháče Sulejman I., část šlechty podporovala Ferdinanda a část sedmihradského vévodu Jana Zápolského.

Královna Anna by zastánkyní humanismu a proslula i skromností při výběru šatů a vlastní zručností při vyšívání. Zasloužila se o jisté získání sympatií pro Habsburky v českých zemích nebo opravu svatovítského chrámu po velkém požáru roku 1541. Ferdinand dal na její počest postavit Letohrádek královny Anny.

Anna zemřela 27. ledna 1547 po porodu svého patnáctého dítěte, dcery Johany. Ferdinand ji přežil o sedmnáct let. Anna Jagellonská je pohřbená vedle Ferdinanda I. a syna Maxmiliána II. ve svatovítském chrámu na Pražském hradě. Její vnuk Rudolf II. dal později na mramorovém mauzoleu zhotovit podoby Ferdinanda a Anny v životní velikosti.

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Kazimír IV. Jagellonský
nar. 1346/1347
zm. 14.2.1393
  Alžběta Habsburská
nar. 1436
zm. 30. srpna 1505
Gaston II.
de Foix-Candale

zm. 1500
  Kateřina
z Foix

nar. po 1460
zm. před 1494
 
         
     
  Vladislav Jagellonský
nar. 1. března 1456
zm. 13. března 1516
  Anna z Foix
nar. kolem 1484
zm. 26. červenec 1506
 
     
   
Anna Jagellonská
nar. 23. července 1503
zm. 27. ledna 1547

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Anna Jagellonská na malbě neznámého autora ze 16. století

Svému manželovi Ferdinandovi I. porodila 15 dětí, z nichž se dospělosti dožilo devět dcer a tři synové.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1526-1583. První Habsburkové na českém trůně I. Praha : Libri, 2008. 324 s. ISBN 978-80-7277-385-5.  
  • JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 2. vyd. Praha : Academia, 1971. 281 s.  
  • JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl II. 1. vyd. Praha : Academia, 1984. 359 s.  
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 17.  
  • VOREL, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české VII. 1526-1618. Praha : Paseka, 2005. 672 s. ISBN 80-7185-648-7.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha : Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 103–104.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Česká královna
Předchůdce:
Marie Habsburská
15261547
Anna Jagellonská
Nástupce:
Marie Španělská
Chorvatská a slavonská královna
Předchůdce:
Marie Habsburská
15261547
Anna Jagellonská
Nástupce:
Marie Španělská
Uherská královna
Předchůdce:
Marie Habsburská
15261547
Anna Jagellonská
Nástupce:
Marie Španělská
Německá královna
Předchůdce:
Isabela Portugalská
15311547
Anna Jagellonská
Nástupce:
Marie Španělská