Rakouské arcivévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rakouské arcivévodství
Erzherzogtum Österreich
 Panonská marka ' Německé Rakousko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Arcivévodství v roce 1477, oranžově
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
mateřská země:
Státní útvary a území
Předcházející:
Panonská marka Panonská marka
Nástupnické:
Německé Rakousko Německé Rakousko
Dějiny Rakouska
Znak Rakouska
Prehistorie
Doba halštatská
Noricum
Markomani
Sámova říše
Karantánie
Rakouské markrabství
Babenberkové
Rakouské vévodství
Habsburská éra
Habsburkové
Svatá říše římská
Rakouské arcivévodství
Habsburská monarchie
Habsbursko-lotrinská dynastie
Rakouské císařství
Německý spolek
Rakousko-Uhersko
1. světová válka
Atentát na Františka d'Este
Rakousko po 1. světové válce
Německé Rakousko
První Rakouská republika
Rakouský stát
Anšlus
2. světová válka
Rakousko v nacistickém Německu
Rakousko po 2. světové válce
Okupační zóny Rakouska
Rakouská druhá republika

Rakouské arcivévodství je historické území, které se rozkládalo na území dnešního Dolního a Horního Rakouska. Pět let po bitvě na Lechu, v roce 960 se v této oblasti zformovalo na základě Panonské marky Rakouské markrabství podřízené Svaté říši římské. Za vlády Jindřicha II. roku 1156 bylo markrabství povýšeno na Rakouské vévodství a roku 1278 nastupuje první vévoda z domu Habsburků, Rudolf I. V roce 1358 se dostal k moci vévoda Rudolf IV. zvaný Zakladatel, který se stal prvním faktickým arcivévodou. Oficiálně byl tento titul používaný až od roku 1457 arcivévodou Fridrichem III. I poté, co František I. začal používat titul císař rakouský, který se vztahoval na celé Rakouské císařství, si arcivévodství zachovalo vůdčí úlohu mezi ostatními úděly. Tuto nadřazenou úlohu si udrželo až do roku 1918, kdy došlo k rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce a vzniklo Německé Rakousko.

Východní marka pod vládou Babenberků[editovat | editovat zdroj]

Dokument z roku 996, na kterém je poprvé dochovaná zmínka o Ostarrîchi

Za vlády Karlovců ve středověku se na místě budoucího Rakouského arcivévodství rozkládalo území dnes známé jako marchia orientalis („východní marka“), která ležela na původní Římské Panonské marce. Během 9. a 10. století vytlačovaly germánské kmeny původní slovanské obyvatelstvo. V roce 955 proběhla bitva na Lechu, v které vyhrála Východofranská říše a připojila toto území jako svoji východní marku. Později toto území přešlo pod Svatou říši římskou jako markrabství okolo roku 960. Od roku 976 se stalo toto území državou rodu Babenberků a bylo známé jako Ostarrîchi („Východní říše“, odtud také německý výraz pro Rakousko Österreich).

Rakouské vévodství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1156 listinou Privilegium Minus povýšil markrabství na vévodství císař Fridrich I. Barbarossa. Poté co vymřeli Babenberkové po meči, si český král Přemysl Otakar II. vzal Markétu Babenberskou a stal roku 1251 rakouským vévodou. Již v roce 1278 ale v rámci bojů o babenberské dědictví porazil Rudolf I. Habsburský českého krále v bitvě na Moravské poli a zajistil si vévodství pro svůj Habsburský dům.

Rakouské arcivévodství[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Arcivévoda.

V roce 1359 použil rakouský arcivévoda Rudolf padělanou listinu Privilegium Mainus k tomu aby povýšil svoje vévodství na arcivévodství, ale tento čin nebyl uznán ze strany svaté říše. Titul arcivévoda použil poprvé Arnošt, nicméně status arcivévodství byl přiřknut Rakouskému vévodství oficiálně až za panování císaře z habsburského rodu, Fridricha, v roce 1453. Rakousko bylo v důsledku jediný státní útvar v rámci svaté říše, kterému byl tento status udělen. Od roku 1512 bylo arcivévodství centrem Rakouského okruhu v rámci Svaté říše římské národa německého.

Od 16. století drželi členové habsburského rodu titul rakouského arcivévody podobně jako byl držen titul prince královské krve v jiných panovnických rodech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Archduchy of Austria na anglické Wikipedii.