Kraňské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kraňské vévodství
Vojvodina Kranjska (sl)
Herzogtum Krain (de)
 Kraňská marka 1364–1918 Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Kraňské vévodství na mapě Rakouska-Uherska
hlavní město:
rozloha:
9954 km²
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
1364 - povýšení na vévodství
1815 - rakouská korunní země
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Kraňská marka Kraňská marka
Nástupnické:
Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů

Kraňské vévodství (slovinsky Vojvodina Kranjska, německy Herzogtum Krain) nebo také krajinské vévodství je země, jež existovala v letech 1364-1918 na území současného Slovinska. V letech 1815-1918 bylo korunní zemí Rakouského císařství resp. Rakouska-Uherska. Jeho hlavním městem byla Lublaň, současné hlavní město Slovinska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od roku 976 spadalo Kraňsko pod hrabství korutanské. Od roku 1040 bylo markrabstvím pod vládou patriarchů aquilejských. Ve sporech o korutanské dědictví ve 13. století vystoupil se svým nárokem také český král Přemysl Otakar II., který se stal držitelem Kraňska v letech 12691276. Po jeho pádu se Kraňsko stalo v letech 1276-1335 majetkem tyrolských hrabat a od roku 1335 bylo součástí habsburských držav.

V roce 1364 bylo stávající markrabství povýšeno na vévodství a posléze se stalo jednou z habsburských korunních zemí. Od konce 15. století do 17. století trpělo Kraňské vévodství tureckými nájezdy. V 16. století bylo jedním z ohnisek luteránské reformace a dějištěm několika selských povstání ( roku 1515, 1525 a 1573).

V 19. století bylo přirozeně díky své poloze centrem slovinského národního hnutí, za národní svobodu a nezávislost na Rakousku (např. idea "Velkého Slovinska" či "Slovinského království").

Za napoleonských válek v letech 1809-1813 bylo Kraňsko součástí tzv. Illyrských provincií náležejících Francii, po bitvě národů se však dostaly zpět pod rakouskou nadvládu. Ač měla francouzská nadvláda krátkého trvání, jde o jeden z mezníků slovinské historie. Napoleon Bonaparte přináší myšlenky nového společenského uspořádání (heslo: volnost, rovnost, bratrství) a zavádí je i na obsazeném území Habsburské monarchie. Slovinština vyrůstá právě na základě zkušenosti z Ilyrských provincií (Slovinsko je jedním z mála států, kde je mimo Francii Napoleon oslavován).

V letech 18161849 tvořilo část Illyrského království, poté bylo až do roku 1918 jednou z korunních zemí Rakousko-Uherska s titulem vévodství.

Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 připadla většina Kraňského vévodství k novému státu Slovinců, Chorvatů a Srbů resp. království Jugoslávie. Malá nejzápadnější část připadla spolu s bývalým rakouským přímořím Itálii.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchy of Carniola na anglické Wikipedii.

  1. http://leccos.com/index.php/clanky/kransko Web leccos.com - článek Kraňsko

Související články[editovat | editovat zdroj]