Rijeka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Fiume. O italském těžkém křižníku pojednává článek Fiume (1929).
Rijeka
Pohled na město od severu
Pohled na město od severu
Rijeka – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 0-? m n. m.
stát: Chorvatsko Chorvatsko
župa: Přímořsko-gorskokotarská
administrativní dělení: 7 okruhů
Rijeka
Red pog.png
Rijeka
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 44 km²
počet obyvatel: 144 043 (2001)
hustota zalidnění: 3274 obyv. / km²
etnické složení: Chorvati (80 %) a Srbové, Italové a další
náboženské složení: římskokatolické a pravoslavné křesťanství
správa
starosta: Vojko Obersnel
oficiální web: http://www.rijeka.hr
telefonní předvolba: (+385) 051
PSČ: 51000
označení vozidel: RI

Rijeka (italsky Fiume, německy St. Veit am Flaum, slovinsky Reka, dříve maďarsky Szentvit) je přístavní město v severním Chorvatsku. Leží v Kvarnerském zálivu Jaderského moře, východně od Istrie. V roce 2011 žilo ve městě přes 128 000 obyvatel, v celé aglomeraci pak přes 305 000 obyvatel a je tak třetím největším městem v zemi. Sídlí zde Přímořsko-gorskokotarská župa a katolické arcibiskupství. Patronem města je svatý Vít.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Národní divadlo Ivana pl. Zajca
Chrám sv. Víta

V době Římské říše zde byla liburnská osada, od 7. století je město osídleno Slovany. Ve středověku jí vládli aquilejští patriarchové, od 13. století získala titul města. Roku 1471 se stala majetkem Habsburků, v jejichž područí zůstala dalších 300 let. Až v 18. století, v roce 1717 byla vyhlášena svobodným přístavem. V letech 18081814 ji drželi Francouzi, poté byla navrácena Rakousku a od roku 1822 spadala pod Uhersko. Po pádu Rakouska-Uherska v roce 1918 se většina obyvatel přiklonila k připojení k Itálii, čemuž bylo vyhověno. V meziválečném období byla tak Rijeka rozdělená mezi Itálii (většina města) a Jugoslávii (východní části), od roku 1947 byla již celá jugoslávská.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Rijeka je oblíbené turistické letovisko – jednak pro své památky, ať barokní jezuitský Chrám sv. Víta, vystavěný na kruhovém půdorysu, chrám sv. Jeronýma, paláce z 19. století, kapucínský kostel z počátku 20. století, pozůstatky římského osídlení či výstavné korzo a úzké uličky ve středu města, jednak pro mořské pobřeží (v tom ale Rijece konkuruje sousední Opatija, neboť v Rijece většinu pobřeží zaujímá přístav). Jsou zde také divadla, univerzita (1973), galerie a mnoho muzeí. Od roku 1982 se ve městě každoročně v lednu a únoru pořádá karneval, který navštíví až 120 000 lidí. Sídlí zde fotbalový klub HNK Rijeka.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ve třetím největším chorvatském městě žilo ještě v roce 1991 přes 164 000 obyvatel. Po ukončení války v roce 1995 jejich počet klesl a dnes zde žije 128 000. Nejvíce je Chorvatů (82,52 %), Srbů (6,57 %), Bosňáků (2,06 %) a Italů (1,9 %). Lidé mluví chorvatsky, často čakavským nářečím. Část starších obyvatel mluví i italsky.

V roce 1994 byla ve městě založena Česká beseda Rijeka, která má okolo 150 členů a vydává zpravodaj Naše řeč. V roce 2009 česká komunita na ulici Ćićarijska otevřela nově vybudovaný Český dům T. G. Masaryka.[1]

Celkem 71,96 % se jich hlásí k římskokatolické církvi, především Chorvati a Italové. K Srbské pravoslavné církvi se hlásí 6,95 % obyvatel. Zastoupen je i islám. V roce 2008 ze 75 obyvatel hlásilo k judaismu. Patří jim jedna ze tří synagog, které na celém území Chorvatska dochovaly po 2. světové válce. V roce 2008 byla po rekonstrukce znovu otevřena. První Židé přišli v roce 1441 z Itálie. Oficiálně byla židovská náboženská obec v Rijece založena v roce 1781. V roce 1943 zde žilo okolo 4 700 židů. V současnosti je zde jedna z deseti židovských komunit v Chorvatsku.

V roce 1912 se zde narodil maďarský politik János Kádár.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Stará tramvaj v Rijece (před rokem 1935)
Podrobnější informace naleznete v článku Tramvajová doprava v Rijece.

Rijeka je největším přístavem Chorvatska s ročním obratem 13 milionů tun. Lodě se zde také vyrábějí. Trajekty odtud jezdí na blízké ostrovy (Krk, Cres) a některých chorvatských a italských měst. Rijeka je napojena na dálnici A6; z místního nepříliš frekventovaného nádraží jezdí vlaky do Záhřebu, Osijeku a do Lublaně, v letní sezóně počet destinací stoupá o některá středoevropská města. Zajímavostí je náročné trasování tratě na Záhřeb centrem města. Místní a městskou dopravu zajišťují autobusy na 17 linkách. V letech 1899–1952 zde byla provozována také tramvajová doprava, kterou nahradily trolejbusy, zrušené roku 1971.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Sníh v Rijece.

Subtropické, s deštivou zimou a sušším létem, během kterého je také nejméně oblačnosti. Sníh je vzácný, sněží v průměru 1-3 dny v roce. Mráz se vyskytuje obvykle jen v zimních měsících. Nejvyšší naměřená teplota byla 38 °C a nejnižší -9 °C. Celoročně je poměrně stálá rychlost větru 6,5-10 km/h. Průměrná vlhkost vzduchu se pohybuje od 62 % v červenci po 83 % v prosinci

Rijeka – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Rok
Nejvyšší teplota [°C] 13 15 20 24 28 32 34 33 29 24 19 15 34
Průměrné maximum [°C] 9 10 14 17 23 27 30 30 24 19 13 9 18,75
Průměrná teplota [°C] 6,5 8 11,5 14,5 20 24 26 25,5 20,5 15,5 10,5 7 15,7
Průměrné minimum [°C] 4 6 9 12 17 21 22 21 17 12 9 5 12,9
Nejnižší teplota [°C] -1 -1 3 7 12 14 19 16 14 7 4 1 -1
Srážky [mm] 135 114 104 111 102 111 82 100 165 176 183 154 1 537
Zdroj: [1], Srážky

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Česká beseda Rijeka