Vukovar
| Vukovar Vukovár |
||
|---|---|---|
Ulice ve Vukovaru |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 45° 21′ 1″ s. š., 19° 0′ 17″ v. d. | |
| stát: | ||
| župa: | Vukovarsko-sremská župa | |
|
Vukovar
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 100,26 km² | |
| počet obyvatel: | 31 670 | |
| etnické složení: | Chorvati (57,5 %), Srbové (32,9 %), Maďaři (1,2 %), ostatní | |
| náboženské složení: | Římskokatolické, Pravoslaví | |
| správa | ||
| starosta: | Željko Sabo (SDP) | |
| oficiální web: | www.vukovar.hr | |
| telefonní předvolba: | (+385) 032 | |
| PSČ: | 32 000 | |
| označení vozidel: | VU | |
Vukovar (maďarsky Valkóvár) je město v nejvýchodnějším cípu Chorvatska, na břehu Dunaje. Má 31 670 obyvatel a je centrem Vukovarsko-sremské župy.
Obsah |
Dějiny [editovat]
Vukovar byl osídlen kontinuálně již v dávných dobách; sídlili zde například Římané, kteří na břehu Dunaje budovali tábory, jejichž účelem bylo zastavit nájezdy Varvarů na území říše. Když se odsud nakonec Řím stáhl, stala se oblast mezi Dunajem a Sávou klíčovým místem, o které se sváděly těžké souboje mezi nově vznikajícími středověkými státy. V té době sem začalo stěhování Slovanů a Avarů. Kolem 10. a 11. století se dokládá existence pevnosti Vukovo, jejíž název byl později pomaďarštěn na Vukovár. Rozrůstající se osídlení získalo roku 1231 status královského města, centra Vukovské župy, která se rozkládala v oblasti mezi Dunajem a Sávou.
V roce 1954 se součástí města stal v té době již znárodněný závod a sídliště zlínského koncernu Baťa, zbudovaný ve třicátých letech dvacátého století (Borovo Naselje).
Město bylo silně poškozeno během občanské války v Jugoslávii, proběhla zde i tzv. Bitva o Vukovar, velká operace Jugoslávské lidové armády. Dodnes jsou mnohé stopy válečných škod patrné.
Na konci roku 2012 a začátku roku 2013 vzbudila značné emotivní reakce snaha zavést ve Vukovaru nápisy vedle latinky také v cyrilici (srbské). Důvodem je skutečnost, že Srbové podle sčítání lidu z roku 2011 představují 34,87 % obyvatelstva[1][2] a podle chorvatských zákonů má každá menšina, která představuje více než 1/3 obyvatel daného sídla nárok na umístění nápisů ve svém jazce. Vzhledem k významu Vukovaru během Války v Chorvatsku a postavení srbské menšiny se k problému vyjadřují různé subjekty, mnohdy i emotivně. V Záhřebu i Vukovaru se konaly demonstrace, kterých se účastnili především veteráni jugoslávských válek z 90. let 20. století, objevily se návrhy odsunout zavedení cyrilice na místních nápisech až o 10 let (uvalení moratoria) apod.
Významné osobnosti [editovat]
Rodáci [editovat]
- Lavoslav (Leopold) Ružička, chemik s českými kořeny, nositel Nobelovy ceny za chemii (1939)
- Siniša Glavašević, novinář
Dlouholetí obyvatelé [editovat]
- Blago Zadro, generálmajor in memoriam Chorvatských pozemních sil
Partnerská města [editovat]
Reference [editovat]
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Vukovar
- Vukovar Youth Peace Group „Danube“
- Vukovar today, s obrázky válečného poškození města
- Turistické centrum Vukovarsko-sremské župy
- vu? mag
- HNK Borovo