Biatlon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Biatlon
Biatlonistka Olena Zubrilova v roce 2006
Biatlonistka Olena Zubrilova v roce 2006
Disciplíny
Vytrvalostní závod - Sprint - Stíhací závod
Závod s hromadným startem - Štafeta
Vrcholné soutěže
Olympijské hry od roku 1924
Mistrovství světa od roku 1958
Světový pohár od roku 1978
Mistrovství Evropy od roku 1994
Mezinárodní federace
Název: Mezinárodní svaz biatlonu
Založena: 1993
Web: www.biathlonworld.com
Národní svaz
Název: Český svaz biatlonu
Založen: 1993
Web: www.biatlon.cz
Závodnice v cílové rovince – Biathlonstadion Oberhof Světový pohár 2002
Střelba ve stoje

Biatlon je zimní sport, kombinující běh na lyžích a střelbu z malorážné pušky. Existuje také letní biatlon, kde běh na lyžích nahrazuje běžný běh, jízda na kolečkových lyžích apod. Třetím, poněkud méně obvyklým odvětvím, je tzv. skiarc, neboli lukostřelecký biatlon, kde je střelba z malorážné zbraně zaměněna za střelbu z luku.

Historie biatlonu[editovat | editovat zdroj]

Počátky biatlonu sahají do středověku, kdy se však jednalo spíše o přežití, než o sportovní vyžití, jako je tomu nyní. Již před 5000 lety se v horských oblastech řeckých, římských a čínských provinciích lovilo za pomocí lyží a zbraně.

Později se biatlon využíval především na vojenské účely. Důkazem toho budiž první závod uskutečněný v Norsku roku 1776 mezi tamějšími strážci hranice se Švédskem… Tradice tohoto závodu se udržela až do roku 1818. První závod „běhu vojenských hlídek“ (neboli biatlonu) mimo Norsko byl uskutečněn roku 1902 v Německu.

Běh vojenských hlídek byl poté v letech 1924, 1928, 1936, 1948 zařazen na olympijské hry jako ukázková disciplína.

Roku 1955 byla sepsána pravidla, v nichž se také poprvé objevuje pojem biatlon, který si v roce 1956 vzala pod svá křídla Mezinárodní unie moderního pětiboje (UIPM) a stala se tak UIPMB – Mezinárodní unie moderního pětiboje a biatlonu.

Nic tak již nebránilo uspořádání prvního Mistrovství světa roku 1958 v Saalfeldenu (AUT), kterého se však zúčastnilo pouze 25 sportovců ze 7 zemí. Vzdálenost 20 km na lyžích byl doplněna střelbou z „velkorážky“ na papírové terče ze čtyř různých vzdáleností – 250 m, 200 m a 150 m v leže a 100 m ve stoje. Za každou netrefenou ránu se připočítávala 1 a 2 minuty. Závodník, který by nedokázal zasáhnout ani jeden terč, mohl dostat penalizaci 40 minut.

I přes malou účast na MS se biatlon stával stále více oblíbeným, což podkládá zařazení do olympijského programu her v Squaw Valley (USA), kde se opět jelo 20 km. Od této chvíle se biatlon stále rozvíjel a z programu olympijských her již nevypadl.

Biatlon se stále více stával atraktivnější pro oko diváka, čemuž přispívalo neustálé zmenšování terčů a přidávání atraktivnějších závodů (hromadný závod, stíhací závod…) do programu olympijských her a mistrovství světa.

A když v roce 1992 byl na program olympijských her zařazen i závod žen (první mezinárodní závod žen byl uspořádán v roce 1981 v Jáchymově) a bruslařský styl v běhu na lyžích přinesl do závodů rychlost, nic nebránilo tomu, aby především televizní přenosy zpopularizovaly tento sport až do současné doby.

Biatlon není součástí klasického lyžování (přestože z klasického lyžování vychází) a proto také není součástí mistrovství světa v klasickém lyžování. Má vlastní mistrovství světa v biatlonu, které probíhá nezávisle na mistrovství světa v klasickém lyžování.

Disciplíny[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalostní závod (Závod jednotlivců)[editovat | editovat zdroj]

  • Jde o závod s největší tradicí, na mistrovství světa se koná od 1958 a na olympijských hrách od roku 1960 (respektive na 1984 MS a OH 1992 pro ženy)
  • Muži jedou 20 km, ženy 15 km, přičemž startují v třicetisekundových intervalech
  • Jede se 5 okruhů, přičemž se střílí L, S, L, S (L=leže, S=stoje)
  • Za netrefenou ránu je přirážka 1 min, která se přičte k výslednému běžeckému času

Sprint[editovat | editovat zdroj]

  • Na mistrovství světa od 1974, na olympijských hrách od 1980 pro muže a od 1984 na mistrovství světa a 1992 na olympijských hrách pro ženy
  • Muži jedou 10 km, ženy 7,5 km, přičemž opět startují v intervalech
  • Jedou se 3 okruhy, přičemž se střílí pouze jednou L a jednou S
  • Za každou netrefenou ránu je nutné proběhnout navíc jedno trestné kolo o délce 150 metrů

Poznámka:výsledek závodu má vliv na pořadí ve stíhacím závodu - viz níže.

Stíhací závod[editovat | editovat zdroj]

  • Na mistrovství světa od 1997, olympijské hry od 2002 pro muže i ženy
  • Muži jedou 12,5 km, ženy 10 km, přičemž startují tzv. Gundersenovou metodou – startují v pořadí daném výsledkovou listinou předchozího závodu s takovou časovou ztrátou na prvního, jakou dojeli v předchozím závodě v případě, že byl předchozím závodem sprint nebo závod s hromadným startem. Pokud byl předchozím závodem vytrvalostní závod, pak je časový odstup poloviční.
  • V pěti okruzích se střílí L, L, S, S
  • Za každou netrefenou ránu je nutné proběhnou navíc jedno trestné kolo o délce 150 metrů

Závod s hromadným startem[editovat | editovat zdroj]

  • Od roku 1999 na mistrovství světa a od 2006 na olympijských hrách pro muže i ženy.
  • Muži jedou 15 km, ženy 12,5 km; startují hromadně.
  • V pěti okruzích střílí L, L, S, S.
  • Za každou netrefenou ránu je nutné proběhnou navíc jedno trestné kolo v délce 150 metrů.
  • V závodě startuje 30 nejlepších závodníků světového poháru nebo mistrovství.

Štafeta[editovat | editovat zdroj]

  • Od roku 1958 na mistrovství světa, od 1968 na olympijských hrách pro muže a od 1984 na mistrovství světa a 1992 na olympijských hrách pro ženy
  • Každou zemi reprezentuje jedna čtyřčlenná štafeta
  • Všichni běží 7,5 km (muži), respektive 6 km (ženy), od roku 2005 i smíšená 2 ženy (6 km) a 2 muži (7,5 km).
  • 3 okruhy, při nichž střílí L, S
  • Pokud závodník netrefí všech pět terčů, má k disposici 3 náhradní náboje, které musí po jednom dobít. Až pokud netrefí ani po dobití, jede navíc tolik trestných kol o délce 150 metrů, kolik netrefil terčů.

Materiálové vybavení[editovat | editovat zdroj]

Biatlonová puška - malorážka[editovat | editovat zdroj]

  • Ráže hlavně je 5,6 mm („22") long rifle
  • odpor spouště musí být minimálně 0,5 kg
  • puška musí mít, bez zásobníků a střeliva, minimální hmotnost 3,5 kg

Terčové zařízení[editovat | editovat zdroj]

  • Vzdálenost mezi přední hranou střelecké rampy a lícem terčů je 50 m (+,- 1 m).
  • Průměry černých kruhů pro míření a zásahy:
    • poloha vstoje
      • záměrný kruh 115 mm
      • kruh pro zásah 115 mm (na papírovém terči 110 mm)
    • poloha vleže
      • záměrný kruh 115 mm
      • kruh pro zásah 45 mm (na papírovém terči 40 mm)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]