Biatlon

Biatlon
	Biatlonistka Olena Zubrilova v roce 2006
Disciplíny
	Vytrvalostní závod - Sprint - Stíhací závod; Závod s hromadným startem - Štafeta
Vrcholné soutěže
Olympijské hry	od roku 1924
Mistrovství světa	od roku 1958
Světový pohár	od roku 1978
Mistrovství evropy	od roku 1994
Mezinárodní federace
Název:	Mezinárodní svaz biatlonu
Založena:	1993
Web:	www.biathlonworld.com
Národní svaz
Název:	Český svaz biatlonu
Založen:	1993
Web:	www.biatlon.cz
Související stránky
	Kategorie:Biatlon
	Portál:Sport

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Závodnice v cílové rovince – Biathlonstadion Oberhof Světový pohár 2002

Střelba ve stoje

Biatlon je zimní sport, kombinující běh na lyžích a střelbu z malorážné pušky. Existuje také letní biatlon, kde běh na lyžích nahrazuje běžný běh. Třetím, poněkud méně obvyklým odvětvím, je tzv. skiarc, neboli lukostřelecký biatlon, kde je střelba z malorážné zbraně zaměněna za střelbu z luku.

Obsah

1 Historie biatlonu
2 Disciplíny
3 Odkazy
- 3.1 Související články
  - 3.1.1 České kluby biatlonu

[editovat] Historie biatlonu

Počátky biatlonu sahají do středověku, kdy se však jednalo spíše o přežití, než o sportovní vyžití, jako je tomu nyní. Již před 5000 lety se v horských oblastech řeckých, římských a čínských provincií lovilo za pomocí lyží a zbraně.

Později se biatlon využíval především na vojenské účely. Důkazem toho budiž první závod uskutečněný v Norsku roku 1776 mezi tamějšími strážci hranice se Švédskem… Tradice tohoto závodu se udržela až do roku 1818. První závod „běhu vojenských hlídek“ (neboli biatlonu) mimo Norsko byl uskutečněn roku 1902 v Německu.

Běh vojenských hlídek byl poté v letech 1924, 1928, 1936, 1948 zařazen na Olympijské hry jako ukázková disciplína.

Roku 1955 byla sepsána pravidla, v nichž se také poprvé objevuje pojem biatlon, který si v roce 1956 bere pod svá křídla Mezinárodní unie moderního pětiboje (UIPM) a stává se tak UIPMB – Mezinárodní unie moderního pětiboje a biatlonu.

Nic tak již nebrání prvnímu Mistrovství světa roku 1958 v Saalfeldenu (AUT), kterého se však zúčastní pouze 25 sportovců ze 7 zemí. Vzdálenost 20 km na lyžích je doplněna střelbou z „velkorážky“ na papírové terče ze čtyř různých vzdáleností – 250 m, 200 m a 150 m v leže a 100 m ve stoje. Za každou netrefenou ránu se připočítávala 1 a 2 minuty. Závodník, který by nedokázal zasáhnout ani jeden terč, mohl dostat penalizaci 40 minut.

I přes malou účast na MS se biatlon stával stále více oblíbeným, což podkládá zařazení do Olympijského programu her v Squaw Valley (USA), kde se opět jelo 20 km. Od této chvíle se biatlon stále rozvíjí a z programu Olympijských her již nevypadl.

Biatlon se stále více stával atraktivnější pro oko diváka, čemuž přispívalo neustálé zmenšování terčů a přidávání atraktivnějších závodů (Hromadný závod, Stíhací závod…) do programu OH a mistrovství světa…

A když v roce 1992 byl na program OH zařazen i závod žen (první mezinárodní závod žen byl v roce 1981 v Jáchymově) a bruslařský styl lyžování přinesl do závodů rychlost, nic nebránilo tomu, aby především televizní přenosy zpopularizovali tento sport až do současné doby, kdy je biatlon nejpopulárnější televizní sport v Evropě^[zdroj?].

[editovat] Disciplíny

[editovat] Vytrvalostní závod (Závod jednotlivců)

Je to závod s největší tradicí, na MS od 1958 a OH 1960 (respektive na 1984 MS a OH 1992 pro ženy)
Muži jedou 20 km, ženy 15 km, přičemž startují v 30s intervalech
Jede se 5 okruhů, přičemž se střílí L, S, L, S (L=ležák, S=stoják)
Za netrefenou ránu je přirážka 1 min, která se přičte k výslednému běžeckému času

[editovat] Sprint

Na MS od 1974, na OH od 1980 pro muže a od 1984 na MS a 1992 na OH pro ženy
Muži jedou 10 km, ženy 7,5 km, přičemž opět startují v intervalech
Jedou se 3 okruhy, přičemž se střílí pouze jednou L a jednou S
Za netrefenou ránu je trestné kolo (150 m)

[editovat] Stíhací závod

Na MS od 1997, OH od 2005 pro muže i ženy
Muži jedou 12,5 km, ženy 10 km, přičemž startují tzv. Gundersenovou metodou – startují v pořadí daném výsledkovou listinou sprintu s takovou ztrátou na prvního, jakou dojeli v onom sprintu.
V pěti okruzích se střílí L, L, S, S
Za netrefenou ránu je trestné kolo (150 m)

[editovat] Závod s hromadným startem

Od roku 1999 na MS a od 2006 na OH pro muže i ženy.
Muži jedou 15 km, ženy 12,5 km; startují hromadně.
V pěti okruzích střílí L, L, S, S.
Za netrefenou ránu je trestné kolo (150 m).
V závodě startuje 30 nejlepších závodníků světového poháru nebo mistrovství.

[editovat] Štafeta

Od roku 1958 na MS, od 1968 na OH pro muže a od 1984 na MS a 1992 na OH pro ženy
Každou zemi reprezentuje jedna čtyřčlenná štafeta
Všichni běží 7,5 km (muži), respektive 6 km (ženy), od roku 2005 i smíšená 2 ženy (6 km) a 2 muži (7,5 km).
3 okruhy, při nichž střílí L, S
Pokud závodník netrefí všech pět terčů, má k disposici 3 náhradní náboje, které musí po jednou dobít. Až pokud netrefí ani po dobití, jede tolik trestných kol (150 m), kolik netrefil terčů.