Zimní olympijské hry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Olympijská pochodeň na Zimních olympijských hrách v Turíně 2006

Zimní olympijské hry (též zimní olympiáda, zkráceně ZOH) jsou jedna z nejdůležitějších zimních sportovních událostí. Konají se každé čtyři roky.

Vše začalo v roce 1924 ve francouzském Chamonix, kam byli sezváni sportovci na „Týden zimních sportů“. Toto klání bylo zpětně roku 1925 označeno za 1. zimní olympijské hry. V roce 1940 a 1944 se měly konat v japonském Sapporu a v italské Cortině d'Ampezzo, ale obě tyto akce byly zrušeny kvůli probíhající 2. světové válce. Roku 1976 měl původně pořádat hry americký Denver, jenže ten to odmítl prostřednictvím státního referenda. Pořadatelstvím her byl tedy pověřen rakouský Innsbruck, který stále ještě udržoval infrastrukturu od roku 1964.

Do roku 1992, kdy proběhla 16. zimní olympiáda, se zimní hry konaly vždy v týž rok jako letní. Poté bylo rozhodnuto periodu zimních her posunout o polovinu vůči hrám letním, a tak se 17. ZOH konaly už v roce 1994. Další hry se opět konají ve čtyřletém cyklu.

Zimní olympiádu zatím hostilo 11 států: čtyřikrát Spojené státy americké, třikrát Francie, dvakrát Itálie, Japonsko, Kanada, Norsko, Rakousko a Švýcarsko a jednou Jugoslávie, Německo a Rusko.

Poslední hry byly uspořádány v únoru roku 2014 v ruském Soči. Dalším městem, které bude hostit příští zimní olympijské hry, je jihokorejské město město Pchjongčchang.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Číslo ZOH Datum her Pořadatel Město Počet zemí Muži Ženy Celkem Počet disciplín Počet sportů Československo/Česko
1. ZOH 1924 25. ledna5. února Francie Francie Chamonix 16 245 13 258 16 6 [1], [2]
2. ZOH 1928 11. února19. února Švýcarsko Švýcarsko Svatý Mořic 25 437 27 464 14 4 [3], [4]
3. ZOH 1932 4. února15. února US flag 48 stars.svg USA Lake Placid 17 220 32 252 14 4 [5], [6]
4. ZOH 1936 6. února16. února Flag of the NSDAP (1920–1945).svg Německo Garmisch-Partenkirchen 28 566 80 646 17 4 [7], [8]
ZOH 1940 Japonsko Japonsko Sapporo
ZOH 1944 Flag of Italy (1861-1946).svg Itálie Cortina d'Ampezzo
5. ZOH 1948 30. ledna8. února Švýcarsko Švýcarsko Svatý Mořic 28 592 77 669 22 4 [9], [10]
6. ZOH 1952 14. února25. února Norsko Norsko Oslo 30 585 109 694 22 4 [11], [12]
7. ZOH 1956 26. ledna5. února Itálie Itálie Cortina d'Ampezzo 32 689 132 821 24 4 [13], [14]
8. ZOH 1960 18. února28. února US flag 49 stars.svg USA Squaw Valley 30 521 144 665 27 4 [15], [16]
9. ZOH 1964 29. ledna9. února Rakousko Rakousko Innsbruck 36 891 200 1091 34 6 [17], [18]
10. ZOH 1968 6. února18. února Francie Francie Grenoble 37 947 211 1158 35 6 [19], [20]
11. ZOH 1972 3. února13. února Japonsko Japonsko Sapporo 35 800 206 1006 35 6 [21], [22]
12. ZOH 1976 4. února15. února Rakousko Rakousko Innsbruck 37 892 231 1123 37 6 [23], [24]
13. ZOH 1980 13. února24. února USA USA Lake Placid 37 839 233 1072 38 6 [25], [26]
14. ZOH 1984 8. února19. února Jugoslávie Jugoslávie Sarajevo 49 998 274 1272 39 6 [27], [28]
15. ZOH 1988 13. února28. února Kanada Kanada Calgary 57 1108 315 1423 46 6 [29], [30]
16. ZOH 1992 8. února23. února Francie Francie Albertville 64 1313 488 1801 57 6 [31], [32]
17. ZOH 1994 12. února27. února Norsko Norsko Lillehammer 67 1217 522 1739 61 6 [33], [34]
18. ZOH 1998 7. února22. února Japonsko Japonsko Nagano 72 1514 788 2302 68 7 [35], [36]
19. ZOH 2002 8. února24. února USA USA Salt Lake City 78 1513 886 2399 78 7 [37], [38]
20. ZOH 2006 10. února26. února Itálie Itálie Turín 80 1548 960 2508 84 7 [39], [40]
21. ZOH 2010 12. února28. února Kanada Kanada Vancouver 82 1522 1044 2566 86 7 [41], [42]
22. ZOH 2014 7. února23. února Rusko Rusko Soči 88 2873 98 7 [43], [44]
23. ZOH 2018 9. února25. února Jižní Korea Jižní Korea Pchjongčchang

Přehled medailí podle zemí[editovat | editovat zdroj]

Seznam nejúspěšnějších zemí v historii ZOH seřazený podle počtu získaných medailí. V tabulce jsou uvedeny země, které získaly nejméně 10 medailí.

Pořadí Země ZOH Zlato Stříbro Bronz Celkem
1. Norsko 1924–2014 118 111 100 329
2. Spojené státy americké 1924–2014 96 102 84 282
3. Německo 1928–2014 86 84 58 228
4. Rakousko 1924–2014 59 78 81 218
5. Sovětský svaz 1956–1988 78 57 59 194
6. Kanada 1924–2014 62 56 52 170
7. Finsko 1924–2014 42 62 57 161
8. Švédsko 1924–2014 50 40 54 144
9. Švýcarsko 1924–2014 50 40 48 138
10. Rusko 1994–2014 49 40 35 124
11. Itálie 1924–2014 37 34 43 114
12. Německá demokratická republika 1968–1988 39 36 35 110
13. Nizozemsko 1928–2014 37 38 35 110
14. Francie 1924–2014 31 31 47 109
15. Jižní Korea 1948–2014 26 17 10 53
16. Čína 1980–2014 12 22 19 53
17. Japonsko 1928–2014 10 17 18 45
18. Západní Německo 1968–1988 11 15 13 39
19. Velká Británie 1924–2014 10 4 12 26
20. Československo 1924–1992 2 8 15 25
21. Česko 1994–2014 7 9 8 24
22. Sjednocený tým 1992 9 6 8 23
23. Polsko 1924–2014 6 7 7 20
24. Bělorusko 1994–2014 6 4 5 15
25. Slovinsko 1992–2014 2 4 9 15
26. Austrálie 1924–2014 5 3 4 12
27. Chorvatsko 1992–2014 4 6 1 11

Nejúspěšnější sportovci[editovat | editovat zdroj]

Seznam nejúspěšnějších sportovců v historii zimních olympijských her podle celkového počtu získaných medailí. V tabulce jsou uvedeni všichni závodníci, kteří na ZOH získali nejméně osm medailí.

Pořadí Sportovec Země Pohlaví Sport ZOH Zlatá olympijská medaile Stříbrná olympijská medaile Bronzová olympijská medaile Olympijské medaile
1. Bjørndalen, Ole EinarOle Einar Bjørndalen Norsko M biatlon 1998–2014 8 4 1 13
2. Dæhlie, BjørnBjørn Dæhlie Norsko M běh na lyžích 1992–1998 8 4 0 12
3. Bjørgenová, MaritMarit Bjørgenová Norsko Ž běh na lyžích 2002–2014 6 3 1 10
4. Smetaninová, RaisaRaisa Smetaninová Sovětský svaz Ž běh na lyžích 1976–1992 4 5 1 10
5. Belmondová, StefaniaStefania Belmondová Itálie Ž běh na lyžích 1992–2002 2 3 5 10
6. Jegorovová, LjubovLjubov Jegorovová Rusko Ž běh na lyžích 1992–1994 6 3 0 9
7. Pechsteinová, ClaudiaClaudia Pechsteinová Německo Ž rychlobruslení 1992–2006 5 2 2 9
8. Jernberg, SixtenSixten Jernberg Švédsko M běh na lyžích 1956–1964 4 3 2 9
9. Dislová, UschiUschi Dislová Německo Ž biatlon 1992–2006 2 4 3 9
10. An, ViktorViktor An Jižní Korea
Rusko
M short track 2006–2014 6 0 2 8
11. Groß, RiccoRicco Groß Německo M biatlon 1992–2006 4 3 1 8
11. Wüstová, IreenIreen Wüstová Nizozemsko Ž rychlobruslení 2006–2014 4 3 1 8
13. Aamodt, Kjetil AndréKjetil André Aamodt Norsko M alpské lyžování 1992–2006 4 2 2 8
13. Fischer, SvenSven Fischer Německo M biatlon 1994–2006 4 2 2 8
13. Kulakovová, GalinaGalina Kulakovová Sovětský svaz Ž běh na lyžích 1968–1980 4 2 2 8
16. Niemannová-Stirnemannová, GundaGunda Niemannová-Stirnemannová Německo Ž rychlobruslení 1992–1998 3 4 1 8
16. Enkeová, KarinKarin Enkeová Německá demokratická republika Ž rychlobruslení 1980–1988 3 4 1 8
18. Ohno, Apolo AntonApolo Anton Ohno Spojené státy americké M short track 2002–2010 2 2 4 8

Historie a krátký přehled zimních olympijských her[editovat | editovat zdroj]

1. ZOH 1924 Chamonix (Francie)

První ukončenou disciplínou zimních olympijských her byl rychlobruslařský závod mužů na 500 m a vůbec prvním zlatým medailistou ZOH se stal Američan Charles Jewtraw. Fin Clas Thunberg získal 3 medaile v rychlobruslení a Nor Thorleif Haug 3 zlaté medaile v lyžování.

2. ZOH 1928 Svatý Mořic (Švýcarsko)

Na programu her se objevila nová disciplína – skeleton. Fin Clas Thunberg přidal ke 3 zlatým medailím s Chamonix další 2 zlaté v rychlobruslení. Senzaci způsobila Norka Sonja Henie, která vyhrála krasobruslařskou soutěž ve svých 15 letech a o primát nejmladší olympijské vítězky přišla až v roce 1998.

3. ZOH 1932 Lake Placid (USA)

Sonja Henie obhájila svou zlatou medaili ze Svatého Mořice. Členem vítězného amerického čtyřbobu byl Eddie Eagen, který již získal zlatou olympijskou medaili na letních hrách v roce 1920 v Antwerpách v boxu a je tak jediným olympionikem, který získal zlatou medaili na zimních i letních olympijských hrách.

4. ZOH 1936 Garmisch-Partenkirchen (Německo)

Poprvé byly na program her zařazeny soutěže v alpském lyžování. Rychlobruslař Ivar Ballangrud z Norska získal 3 zlaté medaile. Velká Británie vyhrála turnaj v ledním hokeji a sesadila Kanadu, která dosud zvítězila na všech hrách.Československo, jehož výpravu vedl František Widimský, vyslalo na hry celkem 55 sportovců, z toho pět žen.

5. ZOH 1948 Svatý Mořic (Švýcarsko)

Olympijské hry v roce 1940 se měly konat v japonském Sapporu. Válka s Čínou však přinutila Japonsko se pořádání her v roce 1938 vzdát, alternativou měl být německý Garmisch-Partenkirchen, ale začátek II. světové války v roce 1939 vedl k tomu, že byly hry zrušeny. Nekonaly se ani hry v roce 1944 a na tradici navázaly až hry ve Svatém Mořici v roce 1948. Ze soutěží byli vyloučeni sportovci z Německa a Japonska. Pouze 2 sportovci dokázali získat 2 zlaté medaile – francouzský sjezdař Oreiller a švédský lyžař Lundström.

6. ZOH 1952 Oslo (Norsko)

Norský rychlobruslař Andersen získal v domácím prostředí 3 zlaté medaile. Poprvé se objevil mezi disciplínami ZOH obří slalom. Poprvé byly pořádány soutěže v běhu na lyžích žen. Nejúspěšnějším účastníkem byl se třemi zlatými medailemi norský rychlobruslař Hjalmar Andersen.

7. ZOH 1956 Cortina d’Ampezzo (Itálie)

Poslední hry, na kterých se konaly krasobruslařské soutěže pod širým nebem. První hry, které byly vysílány prostřednictvím televize. Hry byly ve znamení dominance závodníků ze Sovětského svazu.Hry v italské Cortině vstoupily do dějin fenomenálním výkonem rakouského sjezdaře Antona Sailera, který ve sjezdovém lyžování vyhrál všechny tři disciplíny – sjezd, slalom i obří slalom – a zastínil výkony finského běžce na lyžích Veikko Hakulinena a rychlobruslaře SSSR Jevgenije Grišina.

8. ZOH 1960 Squaw Valley (USA)

Jediné ZOH, na kterých se nekonaly soutěže v jízdě na bobech. Američtí pořadatelé odmítli vystavět bobovou dráhu s odvoláním na nízký počet přihlášených závodníků. Na programu her se poprvé objevil biatlon. Poprvé se konaly také ženské soutěže v rychlobruslení. Hokejový turnaj vyhrály nečekaně USA, které dokázaly porazit Kanadu i Sovětský svaz. Organizací ceremoniálů byl pověřen Walt Disney.

9. ZOH 1964 Innsbruck (Rakousko)

Hry v Innsbrucku byly poznamenány nedostatkem sněhu. Rakouská armáda svážela sníh a led odkud se dalo. Lidija Skoblikovová získala 4 zlaté medaile v rychlobruslení a stala se tak prvním sportovcem, který dokázal získat 4 zlaté medaile na jedné zimní olympiádě. Poprvé se na hrách představila jízda na saních.

10. ZOH 1968 Grenoble (Francie),

Kuriózní skandál se odehrál při závodech v mužském slalomu. Vítězem se stal Francouz Jean-Claude Killy. Jeho rival Schranz po protestu na zkřížení tratě neznámým mužem dostal možnost opakované jízdy, ve které Francouze porazil. Rozhodčí však po protestu z francouzské strany přiřkli nakonec vítězství stejně Killymu. Skandál se odehrál při sáňkařských závodech žen, kde byly 3 závodnice z NDR diskvalifikovány pro zahřívání svých saní. Jiří Raška ve skoku na lyžích na středním můstku vybojoval pro Československo historicky první zlatou medaili, k níž ve skoku na velkém můstku přidal ještě medaili stříbrnou. Bronzovou medailí přispěla do kolekce úspěchů též krasobruslařka Hana Mašková.

11. ZOH 1972 Sapporo (Japonsko)

Galina Kulakova získala 3 zlaté medaile v běhu na lyžích. Stejně tak Nizozemec Ard Schenk získal 3 zlaté medaile v rychlobruslení a běžkyně na lyžích Galina Kulakovová z SSSR. Skokan na lyžích Kasaya vybojoval první zimní zlatou olympijskou medaili pro Japonsko.

12. ZOH 1976 Innsbruck (Rakousko)

Původně měly být hry pořádány v americkém Denveru. Po jeho odřeknutí se stal podruhé v historii pořadatelem Innsbruck. V krasobruslení se poprvé objevila soutěž tanečních párů. Rosi Mittermaierová ze Spolkové republiky Německo, která ve sjezdařských displínách žen získala dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili, a Raisa Smetaninová z SSSR, která stejnou kolekci medailí dobyla v ženských běžeckých disciplínách.

13. ZOH 1980 Lake Placid (USA)

Americký rychlobruslař Eric Heiden získal všech 5 možných zlatých medailí v rychlobruslařských soutěžích. Ruský biatlonista Tichonov vyhrál zlatou medaili na čtvrtých olympijských hrách v řadě. V běhu na lyžích získal 3 zlaté medaile Nikolaj Zimjatov. Tým USA vyhrál nečekaně turnaj v ledním hokeji.Své hrdiny našly v Ericu Haidenovi z USA, který zvítězil ve všech pěti rychlobruslařských disciplínách mužů, v lyžaři Ulrichu Wehlingovi z NDR, který potřetí za sebou vyhrál závod v severské kombinaci. V točivých sjezdařských soutěžích kralovali lyžaři Ingemar Stenmark ze Švédska a Hanni Wenzelová z Lichtenštejnska.

14. ZOH 1984 Sarajevo (Jugoslávie)

Domácí lyžař Jure Franko vybojoval první zlatou medaili na ZOH pro Jugoslávii. Marja-Liisa Hämäläinen získala 3 zlaté medaile v běhu na lyžích. První a druhé místo ve slalomu vybojovala dvojčata z USA – Phil a Steve Mahreovi. Historicky první olympijskou medaili v alpském lyžování pro Československo vybojovala Olga Charvátová.

15. ZOH 1988 Calgary (Kanada)

Na program her zařazen super obří slalom a kombinace. 3 zlaté medaile vybojoval finský skokan na lyžích Matti Nykänen, což mu umožnilo i premiérové zařazení závodu družstev ve skocích na lyžích. Rychlobruslařské soutěže se konaly poprvé v hale. Yvonne van Gennipová získala 3 zlaté medaile v rychlobruslení, Christa Rothenburgerová získala zlatou medaili v závodě na 500 m a o půl roku později vybojovala i stříbrnou medaili v cyklistice na LOH. Stala se tak prvním a doposud i jediným sportovcem/sportovkyní, který dokázal získat olympijskou medaili na LOH i ZOH v témže roce.

16. ZOH 1992 Albertville (Francie)

Poslední ZOH, které se konaly ve stejném roce jako hry letní. Na programu her poprvé závody v short tracku a akrobatickém lyžování. Norští lyžaři Bjørn Dæhlie a Vegard Ulvang získali po 3 zlatých medailích. Finský skokan Toni Nieminen se v 16 letech stal nejmladším mužským olympijským vítězem v historii ZOH.

17. ZOH 1994 Lillehammer (Norsko)

Domácí rychlobruslař Johann Olav Koss získal 3 zlaté medaile a každou v novém světovém rekordu. Italská lyžařka Manuela di Centa vybojovala 5 olympijských medailí.

18. ZOH 1998 Nagano (Japonsko)

Premiérové zařazení snowboardingu na program her. Turnaje v ledním hokeji se poprvé zúčastnili nejlepší hráči světa včetně profesionálů a vítězem se stala Česká republika. Bjørn Dæhlie získal další 3 zlaté medaile a celkem tak dovršil svojí sbírku na 12 olympijských medailí – z toho 8 zlatých. Krasobruslařka Tara Lipinská vyhrála svou soutěž v 15 letech a stala se tak nejmladším olympijským vítězem v historii. K hrdinům her se vedle fenomenálního Dähliho z Norska zařadili zejména bežkyně na lyžích Larisa Lazutinová z Ruska a sáňkař Georg Hackl z Německa, který získal třetí zlatou olympijskou medaili v řadě za sebou.

19. ZOH 2002 Salt Lake City (USA)

Na program her se vrátil skeleton a nově se objevily závody v jízdě na bobech žen. Norský biatlonista Ole Einar Bjørndalen získal všechny 4 možné zlaté medaile. Finský sdruženář Samppa Lajunen zase vyhrál všechny 3 sdruženářské závody. 3 zlaté medaile vybojovala také chorvatská lyžařka Janica Kostelićová, která k nim přidala ještě jednu stříbrnou. Stříbrnou medaili v jízdě na saních získal Georg Hackl a stal se tak prvním sportovcem, který má ze své soutěže medaili z 5 po sobě jdoucích ZOH. Yang Yang v short tracku vybojoval první zlato ze ZOH pro Čínu. Aleš Valenta skočil jako první v historii trojité salto s pěti vruty a stal se olympijským vítězem.

20. ZOH 2006 Turín (Itálie)

Na turnaji v ledním hokeji získala Česká republika bronz. Kateřina Neumannová vybojovala zlatou medaili v běhu na lyžích – 30 km volně s časem 1:22:25.4 a stříbrnou medaili v běhu na lyžích – 15 km kombinace s časem 42:50,6. Stříbro získal ještě Lukáš Bauer v běhu na lyžích – 15 km klasicky s časem 38:15.8. Nejvíce medailí získali němečtí sportovci (29).

21. ZOH 2010 Vancouver (Kanada)

Martina Sáblíková překvapivě triumfovala na kratší trati dlouhé 3000 metrů. Na stupních vítězů pak stanula Sáblíková v průběhu her ještě dvakrát. Své rychlobruslařské umění potvrdila i ve své parádní disciplíně na trati 5000 metrů. Dobruslila si na ní pro druhé zlato. Další medaile pro Českou republiku pocházely z běhu na lyžích. Lukáš Bauer vybojoval bronz strhujícím finišem v závodě na 15 kilometrů volnou technikou a třetí místo obsadilo i české kvarteto běžců na lyžích ve složení Martin Jakš, Lukáš Bauer, Jiří Magál a Martin Koukal v závodě štafet. Rovněž s bronzem se vrátila domů i slalomářka Šárka Záhrobská. Pro svou první olympijskou medaili za třetí místo ve slalomu si dojela i přes špatné podmínky. České sjezdové lyžování se tak z olympijské medaile radovalo po 26 letech, neboť naposledy získala bronz ve sjezdu v Sarajevu Olga Charvátová-Křížová. Velkým zklamáním pro Čechy bylo čtvrtfinálové vyřazení českých hokejistů. Sen o úspěchu podobného ražení jako v Naganu vzal za své, když Češi prohráli s Finskem 0:2.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Winter Olympic Games na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]